Lesní společnost chová i skot
Během čtrnácti let se lesnická firma Uniles vypracovala mezi desítku největších
podniků v oboru. Letos už počítá s půlmiliardovými tržbami. K vítězství v anketě
Firma roku za Ústecky kraj ji ale vyneslo i to, že se snaží při práci také
důsledně dodržovat ekologická pravidla. A to nejen ta formální - firma získala
prestižní ekologické certifikáty, ale i ta nepsaná.
"Školíme lidi k tomu, aby byli k lesu maximálně šetrní. U traktorů třeba
používáme biologicky odbouratelné oleje," vysvětluje ředitel společnosti Libor
Vaněček.
Specialitou Unilesu je zemědělská výroba, která také souvisí s ekologií. Firma
chová skot masného plemene limousine, a to na pastvě "bez chemie", takže
výsledným produktem je biohovězí. "Když není v lese sezóna, využijeme pracovní
síly právě v zemědělství," říká Vaněček. Další z celkem 350 zaměstnanců firmy se
zase věnují další takříkajíc přidružené výrobě - zahradnictví.
Nosným programem firmy je ale přece jen péče o les a těžba dřeva. Uniles se
přitom snaží i o export řeziva. Polotovary vyváží do řady evropských zemí. V
poslední době pronikl třeba až do Indonésie. Tam požadují speciálně upravené
polotovary ze dřeva listnatých stromů k nejrůznějšímu využití ve stavebnictví.
"Vývoz pro nás zatím není rozhodující, ale pořád roste a rozšiřujeme díky němu i
sortiment," dodává Vaněček.
Uniles pracuje stejně jako většina dalších lesnických firem i pro státní podnik
Lesy ČR. Firma sice není na těchto zakázkách existenčně závislá, ale významné
jsou.
Za práce pro Lesy dostala loni kolem osmdesáti miliónů korun. Kromě toho
vydělává i na následném prodeji dřeva, jež podle smlouvy od státního podniku
odkupuje.
Zhruba šedesát procent současných zakázek pro Lesy však vychází z výběrových
řízení uskutečněných v loňském roce, o jejichž platnosti se dodnes vedou právní
spory.
"Kvůli vyjasnění situace kolem platnosti smluv z loňských tendrů jsme podali
žalobu. Chceme aby o tenderech definitivně rozhodl soud. Do doby, než rozhodne,
považujeme smlouvy z loňských tendrů za nepochybně platné," prohlašuje Vaněček.
I proto se Uniles nakonec nezúčastnil nového výběrového řízení, které státní
Lesy vypsaly letos na podzim. "Probíhající veřejnou soutěž státních Lesů
považujeme za právně nesmyslné a pro Lesy škodlivé rozhodnutí. Tento krok
situaci ještě více znepřehlední. Nese s sebou riziko ohromných škod, placených
následně tímto státním podnikem," hodnotí šéf firmy spornou situaci, která dnes
hýbe celým oborem.
Uniles je přesvědčen, že i současné turbulence na lesnickém trhu ustojí. "Naše
firma je už od vzniku v roce 1992 stabilní, nemění se majitelé, velké změny
neproběhly ani v managementu," připomíná Vaněček s tím, že taková stabilita není
v lesnické konkurenci obvyklá.
Na rozdíl od jiných lesnických firem se Uniles také snaží vyplácet svým
akcionářům dividendy. "Máme vedle několika větších majitelů ještě asi 250
drobných vlastníků z kupónové privatizace. Když máme zisk, myslíme i na ně,
nikoho nevyvlastňujeme," dodává ředitel Unilesu.
Během čtrnácti let se lesnická firma Uniles vypracovala mezi desítku největších podniků v oboru. Letos už počítá s půlmiliardovými tržbami. K vítězství v anketě Firma roku za Ústecky kraj ji ale vyneslo i to, že se snaží při práci také důsledně dodržovat ekologická pravidla. A to nejen ta formální - firma získala prestižní ekologické certifikáty, ale i ta nepsaná.
"Školíme lidi k tomu, aby byli k lesu maximálně šetrní. U traktorů třeba používáme biologicky odbouratelné oleje," vysvětluje ředitel společnosti Libor Vaněček.
Specialitou Unilesu je zemědělská výroba, která také souvisí s ekologií. Firma chová skot masného plemene limousine, a to na pastvě "bez chemie", takže výsledným produktem je biohovězí. "Když není v lese sezóna, využijeme pracovní síly právě v zemědělství," říká Vaněček. Další z celkem 350 zaměstnanců firmy se zase věnují další takříkajíc přidružené výrobě - zahradnictví.
Nosným programem firmy je ale přece jen péče o les a těžba dřeva. Uniles se přitom snaží i o export řeziva. Polotovary vyváží do řady evropských zemí. V poslední době pronikl třeba až do Indonésie. Tam požadují speciálně upravené polotovary ze dřeva listnatých stromů k nejrůznějšímu využití ve stavebnictví.
"Vývoz pro nás zatím není rozhodující, ale pořád roste a rozšiřujeme díky němu i sortiment," dodává Vaněček.
Uniles pracuje stejně jako většina dalších lesnických firem i pro státní podnik Lesy ČR. Firma sice není na těchto zakázkách existenčně závislá, ale významné jsou.
Za práce pro Lesy dostala loni kolem osmdesáti miliónů korun. Kromě toho vydělává i na následném prodeji dřeva, jež podle smlouvy od státního podniku odkupuje.
Zhruba šedesát procent současných zakázek pro Lesy však vychází z výběrových řízení uskutečněných v loňském roce, o jejichž platnosti se dodnes vedou právní spory.
"Kvůli vyjasnění situace kolem platnosti smluv z loňských tendrů jsme podali žalobu. Chceme aby o tenderech definitivně rozhodl soud. Do doby, než rozhodne, považujeme smlouvy z loňských tendrů za nepochybně platné," prohlašuje Vaněček.
I proto se Uniles nakonec nezúčastnil nového výběrového řízení, které státní Lesy vypsaly letos na podzim. "Probíhající veřejnou soutěž státních Lesů považujeme za právně nesmyslné a pro Lesy škodlivé rozhodnutí. Tento krok situaci ještě více znepřehlední. Nese s sebou riziko ohromných škod, placených následně tímto státním podnikem," hodnotí šéf firmy spornou situaci, která dnes hýbe celým oborem.
Uniles je přesvědčen, že i současné turbulence na lesnickém trhu ustojí. "Naše firma je už od vzniku v roce 1992 stabilní, nemění se majitelé, velké změny neproběhly ani v managementu," připomíná Vaněček s tím, že taková stabilita není v lesnické konkurenci obvyklá.
Na rozdíl od jiných lesnických firem se Uniles také snaží vyplácet svým akcionářům dividendy. "Máme vedle několika větších majitelů ještě asi 250 drobných vlastníků z kupónové privatizace. Když máme zisk, myslíme i na ně, nikoho nevyvlastňujeme," dodává ředitel Unilesu.
"Školíme lidi k tomu, aby byli k lesu maximálně šetrní. U traktorů třeba používáme biologicky odbouratelné oleje," vysvětluje ředitel společnosti Libor Vaněček.
Specialitou Unilesu je zemědělská výroba, která také souvisí s ekologií. Firma chová skot masného plemene limousine, a to na pastvě "bez chemie", takže výsledným produktem je biohovězí. "Když není v lese sezóna, využijeme pracovní síly právě v zemědělství," říká Vaněček. Další z celkem 350 zaměstnanců firmy se zase věnují další takříkajíc přidružené výrobě - zahradnictví.
Nosným programem firmy je ale přece jen péče o les a těžba dřeva. Uniles se přitom snaží i o export řeziva. Polotovary vyváží do řady evropských zemí. V poslední době pronikl třeba až do Indonésie. Tam požadují speciálně upravené polotovary ze dřeva listnatých stromů k nejrůznějšímu využití ve stavebnictví.
"Vývoz pro nás zatím není rozhodující, ale pořád roste a rozšiřujeme díky němu i sortiment," dodává Vaněček.
Uniles pracuje stejně jako většina dalších lesnických firem i pro státní podnik Lesy ČR. Firma sice není na těchto zakázkách existenčně závislá, ale významné jsou.
Za práce pro Lesy dostala loni kolem osmdesáti miliónů korun. Kromě toho vydělává i na následném prodeji dřeva, jež podle smlouvy od státního podniku odkupuje.
Zhruba šedesát procent současných zakázek pro Lesy však vychází z výběrových řízení uskutečněných v loňském roce, o jejichž platnosti se dodnes vedou právní spory.
"Kvůli vyjasnění situace kolem platnosti smluv z loňských tendrů jsme podali žalobu. Chceme aby o tenderech definitivně rozhodl soud. Do doby, než rozhodne, považujeme smlouvy z loňských tendrů za nepochybně platné," prohlašuje Vaněček.
I proto se Uniles nakonec nezúčastnil nového výběrového řízení, které státní Lesy vypsaly letos na podzim. "Probíhající veřejnou soutěž státních Lesů považujeme za právně nesmyslné a pro Lesy škodlivé rozhodnutí. Tento krok situaci ještě více znepřehlední. Nese s sebou riziko ohromných škod, placených následně tímto státním podnikem," hodnotí šéf firmy spornou situaci, která dnes hýbe celým oborem.
Uniles je přesvědčen, že i současné turbulence na lesnickém trhu ustojí. "Naše firma je už od vzniku v roce 1992 stabilní, nemění se majitelé, velké změny neproběhly ani v managementu," připomíná Vaněček s tím, že taková stabilita není v lesnické konkurenci obvyklá.
Na rozdíl od jiných lesnických firem se Uniles také snaží vyplácet svým akcionářům dividendy. "Máme vedle několika větších majitelů ještě asi 250 drobných vlastníků z kupónové privatizace. Když máme zisk, myslíme i na ně, nikoho nevyvlastňujeme," dodává ředitel Unilesu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích