Krátce - různé

Originální linku na zpracování starých pneumatik představila akciová společnost Polycomp, výrobce energetických zařízení pro teplárenství a výtopny. Pneumatiky se zpracovávají termolýzou při teplotě 650 stupňů Celsia, a to bez přístupu vzduchu. Vzniká přitom výhřevný energetický plyn, který lze použít ke spalování a výrobě elektrického proudu. Pevný zbytek může sloužit jako sorbent při čištění průmyslových odpadních vod nebo také díky vysokému obsahu zinku jako přísada do nových pneumatik, či k dalšímu spalování a výrobě energie. V ČR je každoročně potřeba zlikvidovat 60 tisíc starých pneumatik. Po roce 2008 už je nebude možné spalovat klasickou cestou, neboť EU zpřísnila emisní limity.

Liberecko - Stavy černé a srnčí zvěře jsou na Liberecku mnohem nižší než v minulých letech. Je to díky dlouhotrvající sněhové pokrývce za poslední 2 roky. Informovala nás o tom mluvčí Okresního mysliveckého spolku v Liberci Věra Bouzková. Myslivci tak nemají co lovit, vše jim komplikuje i stále nepřicházející sníh.
"Lov zvěře beze sněhu je obtížný, protože se nepozná tolik pobytových znamení zvěře - zvláště stop. Pokud je sněhová pokrývka, tak je lov snazší," říká Věra Bouzková. Myslivci tomu podle ní říkají lov na obnově, dobře se tak loví jenom lišky a zvěř černá. I když je zatím velmi mírná zima myslivci se snaží krmit zvěř jádrem již od října, protože koncem listopadu došlo ke zpomalení metabolismu zvířat.

Washington - Že budování silnic v deštných pralesích znamená likvidaci stromů, nepřekvapí, nyní však vědci tvrdí, že má ještě další vážné důsledky.
Podle studie z ekvádorských pralesů, o níž na internetu informuje časopis New Scientist, nové silnice mohou mít negativní dopad i na zdraví domorodců - šíří se po nich totiž nemoci.
Vzdáleně to prý připomíná to, jak Evropané v 15. století zanesli do nově objevené Ameriky nemoci, kterým podlehla řada domorodých skupin.
Pravděpodobnost nemoci se zvýší osmkrát
Joseph Eisenberg z Michiganské univerzity v americkém Ann Arboru spolu s kolegy navštívil jednadvacet vesnic rozmístěných v různých vzdálenostech od nově budované dálnice. Chtěli tak ověřit, nakolik vytváření dopravní infrastruktury má vliv na šíření vážných a někdy i smrtelně nebezpečných žaludečních potíží.
Vesničané žijící blízko silnice měli například více než osmkrát větší pravděpodobnost, že se nakazí bakterií E.coli než ti, kteří žijí od dálnice dále. Podobně je to i u dalších žaludečních chorob.
Podle spoluautorky zmiňované studie Karen Levyové z Kalifornské univerzity v Berkeley je to způsobeno tím, že nové silnice otevírají do té doby více méně uzavřená společenství vnějšímu světu.

Svůj středeční výrok si Ústavní soud za rámeček nedá. Při rozhodování o mysliveckém zákonu se rozhodl natolik přivřít oči nad porušováním vlastnického práva majitelů lesa, až soudkyně-zpravodajka Dagmar Lastovecká skoro doslova převzala argument Českomoravské myslivecké jednoty, že nimrodi ve veřejném zájmu chrání přírodu. K taláru si rovnou mohla vzít klobouček se sojčím pírkem a dvojitou kozlici.
Byl to spor mezi komunistickým pojetím myslivosti coby lidové zábavy i na cizím pozemku (jak je běžné i ve Francii) a tradičním prvorepublikovým pojetím, kdy o lovu rozhodují majitelé polí a lesů (jako dodnes v Německu). Symbolicky se nad zákonem střetli komunista Vojtěch Filip za poslance-nimrody a senátor Karel Schwarzenberg, lesník. Vyhrál Filip, takže do vašeho vlastního lesa (je-li menší než 500 hektarů) může nadále vtrhnout skupina "ochránců přírody před zvěří" a omezit vám vstup.
Snad jsou soudci před koncem roku unaveni, snad už v Brně dostali pár pozvání na hony, navíc pár liberálních soudců bylo na dovolené... Každopádně výrok prošel jednomyslně. Nezbývá než popřát ústavním soudcům při procházkách na Brněnsku hodně štěstí. Zrovna v září tam v Lažánkách zase jeden myslivec postřelil kolegu. Jistěže při ochraně přírody. tomas.nemecek@economia.cz

Společnost Vodovody a kanalizace (VAK) Hradec Králové spustila do zkušebního provozu rekonstruovanou čistírnu odpadních vod v Chlumci nad Cidlinou. Zařízení bude po opravě splňovat zákonem požadované přísnější normy na odpadní vody vypouštěné do Cidliny. Oprava přišla na více než 17 milionů korun.
Zásadní zlepšení čistoty vody v Cidlině, která je považovaná za nejšpinavější řeku v kraji, by měl přinést projekt Vodohospodářské a obchodní společnosti z Jičína. Ta chce do roku 2009 v Jičíně a dalších obcích po proudu řeky opravit kanalizace a vystavět čistírny odpadních vod. Projekt má hodnotu asi 600 milionů korun, z nichž zhruba polovinu zaplatí Evropská unie.

K nynějšímu děsivému vítězství lesnické lobby jen podotýkám, že znám dva nevídané exempláře těchto fanatických mysliveckých přátel přírody: První je bývalý ministr zemědělství Fencl, který 11. září 2001 večer zastřelil v oboře ochočeného jelena, který, jako každý den, si přišel sežrat svou otýpku, co mu připravili hodní lidé. Druhý je bývalý poslanec a držitel mnoha zbytečných funkcí Brožík. Ten se zas vyjádřil, že nejlépe si pročistí hlavu, když odstřelí několik muflonů. Myslím, že z tohoto úhlu pohledu je naše myslivost  v dobrých rukou.
V. Štorkánek, storkanek@volny.cz

Čekyně - Čtyři tisíce metrů čtverečních zalesněné plochy padne v Čekyni na Přerovsku. Odborná firma se už dala do kácení lesa, který je jedním z nejvyhledávanějších míst odpočinku Přerovanů. To je sice obecně známá věc, na rozhodnutí o kácení to ovšem vliv mít nebude. "Jedná se o plánovanou a úmyslnou mýtní těžbu," řekl pracovník Lesů ČR. Vytěžené dřevo pak poputuje na prodej a dost možná se ocitne až za hranicemi Česka. Lidé, kteří do čekyňského lesa rád chodí, jsou ale postupem prací zděšeni. "Je to úplná spoušť, připadá mi to tu jako po vichřici v Tatrách. Během dvou měsíců zmizel kus lesa, kde byly vysázené i mladé stromky," posteskl si Jaroslav Hnízdil. Těžba dřeva v Čekyni je ale podle všeho prováděna regulérně. "Planina neboli holoseč může v českých lesích vzniknout až na ploše 1 hektaru. Mezi hektarovými holinami pak musí vzniknout pás průměrně vzrostlých stromů," vysvětlil Marek Herman z odboru zemědělství přerovského magistrátu.

Litoměřicko - V lesích na Litoměřicku stále rostou jedlé houby. Týden před vánočními svátky mohou houbaři narazit například na různé druhy penízovek, čirůvek či šťavnatek.