zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krátce - různé

21.12.2006
Obecné
Krátce - různé

Jeskyňáři řeší, co s Macochou
Moravský kras může přijít na čas o svoji největší turistickou atrakci - pohled z horního můstku do propasti Macochy. Ročně ho navštíví na 300 tisíc turistů. Můstek je ve špatném stavu. Na opravách se ale zatím jeskyňáři neshodli s obcí Vilémovice na Blanensku, které vyhlídkové místo patří.
"Na jaře na můstek pozveme statika. Je možné, že na něj zakáže vstup, a tím nás přinutí jej strhnout," řekl vedoucí správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka. Agentura ochrany přírody a krajiny chce nechat starý můstek zlikvidovat a nahradit jej novým. Projekt by přišel zhruba na 1,5 milionu korun.

Jednu z nejpopulárnějších turistických atrakcí Afriky a nejcennějších ekologických lokalit může narušit výstavba obřího hotelového komplexu. Zambijské úřady pro ochranu životního prostředí už vydaly povolení asociaci zambijských a zahraničních investorů na výstavbu dvou hotelů, golfového hřiště a 450 chatek v parku na břehu řeky Zambezi nedaleko Viktoriiných vodopádů. Ekologičtí aktivisté v Zambii se ale obávají, že projekt by mohl zničit celou přírodní rezervaci a ohrozit i status vodopádů jako přírodní památky zařazené na seznam dědictví UNESCO. Představitel centra světového dědictví, které je pověřeno výběrem těchto památek, uvedl, že do oblasti bude v prosinci vyslán tým, aby prověřil zprávy o "nekontrolovaném a neplánovaném stavebním rozvoji" postihujícím památku.

Agroturistika má budoucnost
Dvůr Ratibořice založila naše rodina v roce 1992. Kozí farma sídlí na bývalém statku, který nese ve své architektuře známky prosperity své doby. Stáj byla postavena v době Marie Terezie. Inspirací k projektu agroturistiky byla pro nás poptávka okolí. Návštěvy jsou pro malé děti zážitkem. Mají možnost sblížit se se zvířaty, pobudou si v bezprostřední blízkosti malých kůzlat. Vzpomínám si, jak po jedné návštěvě přivezli druhý den rodiče holčičku s tím, že musí kůzlátka ještě vidět.
Zatím jsme provozovali exkurze na farmě bez jakéhokoli zázemí. To je nevyhovující, a proto jsme se rozhodli investovat do projektu jednodenní agroturistiky. Podle zkušeností, které jsme nasbírali, chceme nabídnout návštěvníkům zázemí, které jim umožní navštívit farmu kdykoli v otevíracích hodinách, posedět u ochutnávky kozích produktů, či jiných biopotravin, a dále možnost exkurze ve stájích s výkladem o ekozemědělství a chovu zvířat. Posezení a sociální zázemí (společenská místnost) bude umístěno poblíž výběhu zvířat, takže děti a ostatní návštěvníci s nimi budou v kontaktu.
Na farmě se každoročně v měsíci biopotravin (září) pořádá den otevřených vrat, kdy přijde plno návštěvníků, pobudou v zahradě, nakoupí a ochutnají výrobky, krmí zvířata. Děti, které se nebojí, pouštíme mezi zvířata do ohrady.
Jitka Dobrovolná, majitelka kozí farmy - Dvůr Ratibořice

Slovenská finanční skupina Slavia Capital koupila českého výrobce bionafty Agropodnik Jihlava. V jihlavské firmě získala většinový podíl 91,06 procenta akcií, informovala Slavia Capital. Uvedla zároveň, že finanční podrobnosti transakce nebudou zveřejněny.

Vyhledávací studii brownfieldů se rozhodla ve spolupráci s kraji zpracovat agentura CzechInvest. Na území ČR je vzhledem k dlouhé industriální tradici asi 12 tisíc nevyužívaných průmyslových, zemědělských, vojenských či důlních objektů - brownfieldů, které chátrají. Často jsou ekologicky zatížené. Přesto mají šanci na nové využití. Tato území mají veliký investiční potenciál. Mohou těžit ze své výhodné polohy, existující infrastruktury či z možnosti zažádat o finanční podporu prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie.

Sdružení EPS ČR, které v současnosti sdružuje 14 zpracovatelů a výrobců pěnového polystyrenu v České republice a na Slovensku, se rozhodlo přistoupit k mezinárodní dohodě o recyklaci obalového EPS. Dohoda o přistoupení byla podepsána v rámci výroční schůze evropského sdružení výrobců expandovaného polystyrenu EUMEPS, pořádané v Praze 27. října 2006 za účasti prezidenta EUMEPS Packaging pana Frédérica Fallise.
Schopnost tlumit nárazy, odolávat vlhkosti, nízká hmotnost a jiné vlastnosti pěnového polystyrenu EPS, kombinované s nízkými náklady, vysokými izolačními schopnostmi, pestrostí tvarů a snadností zpracování z polystyrenu činí oblíbený obalový materiál.
V roce 2005 činila spotřeba EPS v České republice přes 33 500 tun a na Slovensku téměř 15 000 tun. Z toho asi 20 % tvořily obaly. Velká část těchto obalů putuje spolu se zbožím do zahraničí a naopak jiné obaly z EPS chrání zboží, které je k nám dováženo (PC, TV, bílé zboží apod.)
Podrobnější informace najdete ve Staviteli č. 12/2006

Studujeme-li plán města nebo turistickou mapu Kladna a okolí, narazíme v jihovýchodní části ľ ve Vrapicích, na zajímavé a hrůzu vzbuzující označení lokality Žraločí zuby. Jde o přírodní zvláštnost, geologickou lokalitu. Tvoří ji buližníková skála, která zde v daleké minulosti byla zalita mořem, v němž se proháněli rozliční mořští živočichové, mezi nimi i prehistoričtí žraloci. Jak věky plynuly, ve skalní rozsedlině se usazovaly pozůstatky odumřelých organismů. Když voda opadla a přešly další věky, vydává toto místo svědectví o bohatosti a rozmanitosti pravěké přírody. Dnes zde nacházíme zkameněliny obratlů ryb, zbytky jednobuněčných dírkovců, úlomky ústřic, destičky hvězdic, úlomky ježovek a především tmavě hnědé až modročerné, hrozivě špičaté, štíhlé a ostré jako nůž, jednoduché i s několika vrcholy, ploché i destičkové žraločí zuby. Jejich velikost se měří na dva milimetry až dva centimetry. Lokalita Žraločí zuby ve vrapickém lese je nenápadná. Kdo o ní neví, ani ji nepostřehne, a to je pro uchování této vzácné a mezi nejbohatší v Čechách patřící ojedinělosti velmi důležité. Ti, co o ní ví, ji chrání před ostatními, jejichž nevědomost a také možná hamižnost by ji mohly zničit. Zmiňuji se o této lokalitě ľ chráněném přírodním výtvoru - jen proto, že je to skutečný přírodní unikát a nachází se na území našeho města.

Ještě malý dovětek k elektrárnám.
Nejsem ekologický aktivista ani Jihočeská matka a jadernou energetiku považuji za celkem perspektivní obor. Přesto se mi zdá, že s Jadernou elektrárnou Temelín není něco v pořádku. Vždyť zprávy o plánovaných, ale hlavně neplánovaných odstávkách jejích dvou bloků čteme až podezřele často.
Bylo by asi dobré se dovědět, jaké je v tomto ohledu skóre Temelín versus Dukovany.
Bylo by také zajímavé se dovědět, jaký je rozdíl ve vlivu na rozvodnou síť, když z ní vypadne pár desítek větrníků, protože přestal foukat vítr, a když z ní vypadne stejně nečekaně tisícimegawattový blok Temelína, protože zase došlo k "drobné závadě, která neohrožuje jadernou bezpečnost".
Vladimír Pilka, Jihlava

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí