zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Praha hornická

30.12.2006
Obecné
Geologie
Praha hornická

Důlní činnost na území Prahy připomíná přehlídku neúspěšných pokusů. Malé doly na železnou rudu vznikly v Dejvicích, na Červeném vrchu, objevily se i snahy těžit uhlí na Petříně, ve Kbelích a Hloubětíně. O tom, o jak výnosnou činnost asi šlo, svědčí i to, že nejpodnikavější z majitelů petřínských dolů obýval s celou rodinou dřevěnou boudu poblíž Nebozízku, odkud byl v roce 1847 z moci úřední vystěhován. Několik štol  se  v Petřínských sadech zachovalo dodnes.

Zajímavější kapitolou byla podzemní těžba písku z  pískovců, která po sobě zanechala řadu nepravidelných a spletitých labyrintů mezi Prosekem a Vinoří a také na Strahově, kde však bylo podzemí zničeno stavbou stadionu. Prosecké pískovny byly v provozu přinejmenším od 18. století,  písek sloužil ke štukatérským a slévárenským účelům resp. jako náhrada za mýdlo.
Používal se i na posyp podlah v domácnostech, kam ho rozváželi pískaři na vozících tažených psy.

Díky propadům i dobrodružným výpravám místních je prosecké podzemí opředené řadou pověstí. Ve skutečnosti je  rozsah  podzemních lomů relativně malý. U největšího z nich, Hamplovy pískovny zvané podle nedávné havárie kanalizace také "Močálka", mají dohromady asi 500  metrů a nezasahují příliš daleko od okraje svahu.

Asi největším pražským dolem tak je dolomitový důl v Chuchli, který dnes slouží jako komerční sklad trhavin. Svah nad ním, kdysi protkaný sítí propadů, štol, zakrývá velká rekultivovaná skládka.

ZDROJ: vtm, kráceno, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
30
8. 2017
30.8-2.9.2017 - Veletrh, výstava
Německo
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí