Zakladatel Microsoftu teď rozehrál globální partii ve filantropii.
Gatesovy miliardy strhly lavinu
Šedesát miliard dolarů. Suma je to obrovská, srovnatelná s pětinou českého HDP. Takovou částkou bude disponovat Nadace Billa a Melindy Gatesových. K nejbohatšímu muži světa se totiž připojil i ten druhý, Warren Buffett. Nedávno slíbil, že během několika let této dobročinné instituci daruje 30 miliard dolarů, tedy značnou část svého majetku odhadovaného na 47 miliard.
"Proč by mé děti, pod záminkou, že patří do klubu šťastných spermatozoidů, měly využívat peněz, které jsem nahromadil?" prohlásil v červnu ironicky Buffett, legendární investor s přezdívkou "věštec z Omahy". Ve svých 75 letech byl zatím známější svou schopností učinit malé investory do akcií bohatšími než aktivními zásahy do boje proti hladu či pandemiím.
Buffett upřesnil v americkém časopise Fortune, že "nikdy nebyl nadšený z dynastických majetků. Zvláště když alternativou je, že místo toho z nich může mít prospěch 6 miliard lidí." Ale není třeba se obávat, že jeho tři děti skončí na ulici. Každé dostane 6 miliard dolarů a měly by řídit své vlastní nadace. Ovšem, pod pozorným dohledem tatínka. I když se Warren Buffett stal filantropem, nadále zůstává kapitalistou až do morku kostí.
Proč si vybral právě Gatesovu nadaci? Protože je dobře řízena! Ročně rozdělí 1,3 miliardy dolarů, ale na svůj provoz spotřebuje jen 42 miliony dolarů. To je o něco víc než 3 procenta, zatímco v Rockefellerově nadaci provozní náklady spolknou 27 procent sumy vydávané na dobročinnost.
"Doufám, že mé gesto podnítí další bohaté lidi, aby následovali můj příklad," dodal Warren Buffett.
SUMA POSKYTNUTÁ AMERICKÝMI dobročinnými organizacemi na mezinárodní projekty se od roku 1998 zdvojnásobila na tři miliardy dolarů ročně. Představuje to polovinu veřejné pomoci, která do rozvojových zemí směřuje z Francie či Británie. Humanitární pomoc poskytovaná samotnou Nadací Billa a Melindy Gatesových zdaleka převyšuje obdobnou snahu řady států. V červenci oznámil zakladatel Microsoftu ohromný dar 287 milionů dolarů na urychlení vývoje vakcíny proti AIDS. Předtím jeho nadace umožnila očkovat 55 milionů dětí ze třetího světa proti žluté zimnici či tuberkulóze.
Nový rozjezd dobročinnosti není omezen na dary miliardářů. A někdy má překvapující důsledky. Zpěvačka Madonna zabředla do podivné aféry, když se rozhodla adoptovat dítě z Malawi a nabídla tři miliony dolarů na různé charitativní projekty v této africké zemi. Nevládní organizace ji však napadly u soudu. Královně popu vyčítají, že využila svých peněz, aby se vyhnula formalitám adopce. Podle Madonny tím poskytly špatnou službu všem sirotkům v Africe.
Po tomto skandálu hrozí, že medializované hvězdy se už nebudou chtít v dobročinnosti angažovat, aby si také nevykoledovaly nečekanou kritiku. Byla by to škoda, protože hvězdy show byznysu, sportu, Hollywoodu či televize dostávají téma humanitární pomoci do popředí.
Vlastní nadaci má Jackie Chan, specialista na akční filmy. S velkou publicitou oznámil, že dá na charitu polovinu svého majetku, zhruba 128 milionů dolarů. Herec Nicolas Cage hodlá vynaložit dva miliony dolarů na podporu bývalých dětských vojáků. Angelina Jolie a Brad Pitt podepsali šek na 300 000 dolarů pro nemocnice v Namibii, kde se v květnu narodila jejich dcerka Shiloh Nouvel.
Může to vypadat jako módní vlna, ale to není důležité, tvrdí pragmatici. Důležitý je výsledek. Vyčítat celebritám, že filantropii přehánějí, a někdy neobratně, by však mohlo zbrzdit současnou dynamiku, jakou oblast dobročinnosti předtím neznala.
TREND ZASÁHL celou planetu. Azim Premji, s majetkem odhadovaným na 13,3 miliardy dolarů a považovaný za nejbohatšího člověka v Indii, si získal přezdívku "indický Bill Gates". Roku 2001 založil svoji nadaci na podporu vzdělávání. Projekt odpovídá výši jeho bohatství: podporuje 2,5 milionu dětí ve 13 000 školách!
Obdobně postupují hongkongský miliardář Li Ka-shing, známý finančník George Soros nebo rodinné konglomeráty jako indický Tata či Wallenbergova nadace ve Švédsku. V USA lze nalézt i ve filantropii prvek soutěživosti, který na starém kontinentu není tak přítomen. Ale celosvětově se projevuje uvědomění, že k tomu, aby majetek mohl trvat, je třeba i dávat. Toto myšlení sílí také v nových ekonomikách, kde se velké majetky teprve vytvářejí.
Noví manažeři v charitativní oblasti pracují stejně odpovědně jako na komerčních projektech zaměřených na zisk. Kritizují mezinárodní organizace, jako Světovou zdravotnickou organizaci či Světovou banku, za neefektivnost investic. Aplikují pravidla nejtvrdších investorů v oblasti, v níž mívaly dobré úmysly a malicherná administrativa navrch nad důsledným řízením.
V nadaci manželů Gatesových má každý odpovědný pracovník cíle, které musí plnit podle přesného kalendáře. A musí skládat účty. Pokud cílů nedosáhne, může být propuštěn a nahrazen někým jiným.
ŘADA NADACÍ VYDÁVÁ na dobročinnost jen mezi 40 až 60 procent výnosů ze svého kapitálu a zbytek dále zhodnocuje. Náklady drží pod 10 procenty sumy, kterou rozdávají. Finančník nadace Gatesových, Michel Larsen, má za úkol dosáhnout ročního výnosu 5 procent. Vykazuje však lepší výsledky, průměrný výnos od roku 1998 činil 8,53 procenta. To umožnilo Gatesově nadaci vydat na dobročinnost další 1,5 miliardy dolarů, aniž by použila jediný dolar z počátečního kapitálu.
Švédská Nadace Knuta a Alice Wallenbergových funguje podle tohoto principu již od roku 1917. Vlastní 4,5 miliardy eur. Kapitál investuje především do akcií, konkrétně do akcií největšího průmyslového holdingu v severní Evropě, společnosti Investor. Za téměř sto let poskytla tato nadace dary ve výši jedné miliardy eur, aniž se dotkla centu svého základního kapitálu.
A JAK TO VYPADÁ s firemní dobročinností u nás? "Za poslední tři roky poměrně významně sílí," řekla Ekonomu Pavlína Kalousová, výkonná ředitelka Fóra dárců, občanského sdružení zastřešujícího dárce v České republice. "Tento pozitivní trend se projevuje mezi velkými firmami. Přitom se nejedná jen o pobočky velkých nadnárodních společností, které vyvíjejí dobročinné aktivity jako součást globální strategie, ale také o české společnosti. Největším podnikovým dárcem v Česku je ČEZ, aktivní je také Česká pojišťovna."
Podle Kalousové se firmy naučily nejen investovat peníze, ale postupně zapojují do dobročinnosti také své další zdroje: poskytují věcné dary; propojují s dobročinností své produkty; jejich zaměstnanci pracují jako dobrovolníci; podniky poskytují neziskovým organizacím své odborníky. Úplně zmapované nejsou malé a střední podniky, které zatím spíše inklinují ke sponzorství než ke klasickému firemnímu dárcovství.
VELKÉ FIRMY V ČESKU se začínají orientovat nejen na profesionální sport. Dokonce se zabývají problematikou, která byla minoritní, okrajová. Česká spořitelna podporuje projekty pro drogově závislé, což je téma, kterému se ještě před pár lety podniky vyhýbaly.
Při výběru oblastí, v nichž pomáhají, se firmy stále více řídí dlouhodobějšími koncepcemi a nechávají si radit od odborníků, včetně Fóra dárců. To před třemi lety založilo klub firemních dárců Donátor. Členové využívají analýz potřebnosti nebo spolupracují s nadacemi, jež se angažují v určitém tématu.
Do které oblasti v Česku stále plyne málo peněz? Nejméně podporovanými tématy jsou národnostní menšiny, integrace uprchlíků, bezdomovci, životní prostředí, drogové projekty nebo projekty HIV. Jako všude na světě, směřuje i v Česku nejvíce peněz do projektů pro děti a mládež, k využívání volného času nebo na komunitní projekty v menších městech.
Podniky v Česku si nyní mohou odečítat na zákonem vymezené oblasti dobročinnosti až pět procent z daňového základu - tedy z hrubého zisku. Průměrné dárcovství velkých firem se pohybuje mezi jedním až dvěma procenty. V některých zemích mohou menší a střední firmy dar rozložit do několika daňových období. Taková možnost by určitě přispěla k většímu dárcovství této kategorie firem i u nás, soudí výkonná ředitelka Fóra dárců.
JAKÁ JE U NÁS ROLE celebrit? Zvláště v Americe známé osobnosti rády ukazují svou dobročinnost. U nás si individuální dobročinnost necháváme víc pro sebe, jsme v tom intimnější, říká Pavlína Kalousová. Ale jsou osobnosti, které se spojují s určitými kampaněmi, jako Richard Krajčo a další v kampani Česko proti chudobě.
V USA či v Německu mají dobročinné nadace velké základní jmění a potom investují a rozdělují výnosy. U nás musí většina nadací shánět peníze od individuálních dárců, hlavně od firem. V regionu střední a východní Evropy jsou však české nadace poměrně silné, protože dostaly prostředky z privatizace prostřednictvím Nadačního investičního fondu.
Nemají české nadace příliš vysoké náklady na svůj provoz? Průměr se pohybuje něco pod 15 procenty. Když má takové náklady nadace v Nizozemí, dostane potvrzení, že hospodaří efektivně. Hodně záleží na tom, zda nadace pouze investuje nadační jmění a rozděluje peníze z výnosů - jako Nadace Billa a Melindy Gatesových, nebo má své vlastní projekty a zaměstnává lidi, aby někde pomáhali. V tom případě se na tři procenta dostat nemůžete, dodává Pavlína Kalousová.
AUTOR: Karel Ježek
Jachtaři dětem
Částku 181 000 korun předali tento měsíc Nadaci Naše dítě, pomáhající ohroženým dětem a rodinám, organizátoři jachtařského závodu IT Ekonom regata 2006. Pětidenního závodu v Jaderském moři pod hlavičkou týdeníku Ekonom se ve druhé polovině září zúčastnilo 11 společností z oblasti informačních technologií a telekomunikací. Částka na charitu byla získána ze startovného a od partnera závodu - výrobce značkového oblečení Gant. "Tyto peníze pomohou řešit řadu problémů a změnit osudy konkrétních dětí," prohlásila Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace Naše dítě.
"Proč by mé děti, pod záminkou, že patří do klubu šťastných spermatozoidů, měly využívat peněz, které jsem nahromadil?" prohlásil v červnu ironicky Buffett, legendární investor s přezdívkou "věštec z Omahy". Ve svých 75 letech byl zatím známější svou schopností učinit malé investory do akcií bohatšími než aktivními zásahy do boje proti hladu či pandemiím.
Buffett upřesnil v americkém časopise Fortune, že "nikdy nebyl nadšený z dynastických majetků. Zvláště když alternativou je, že místo toho z nich může mít prospěch 6 miliard lidí." Ale není třeba se obávat, že jeho tři děti skončí na ulici. Každé dostane 6 miliard dolarů a měly by řídit své vlastní nadace. Ovšem, pod pozorným dohledem tatínka. I když se Warren Buffett stal filantropem, nadále zůstává kapitalistou až do morku kostí.
Proč si vybral právě Gatesovu nadaci? Protože je dobře řízena! Ročně rozdělí 1,3 miliardy dolarů, ale na svůj provoz spotřebuje jen 42 miliony dolarů. To je o něco víc než 3 procenta, zatímco v Rockefellerově nadaci provozní náklady spolknou 27 procent sumy vydávané na dobročinnost.
"Doufám, že mé gesto podnítí další bohaté lidi, aby následovali můj příklad," dodal Warren Buffett.
SUMA POSKYTNUTÁ AMERICKÝMI dobročinnými organizacemi na mezinárodní projekty se od roku 1998 zdvojnásobila na tři miliardy dolarů ročně. Představuje to polovinu veřejné pomoci, která do rozvojových zemí směřuje z Francie či Británie. Humanitární pomoc poskytovaná samotnou Nadací Billa a Melindy Gatesových zdaleka převyšuje obdobnou snahu řady států. V červenci oznámil zakladatel Microsoftu ohromný dar 287 milionů dolarů na urychlení vývoje vakcíny proti AIDS. Předtím jeho nadace umožnila očkovat 55 milionů dětí ze třetího světa proti žluté zimnici či tuberkulóze.
Nový rozjezd dobročinnosti není omezen na dary miliardářů. A někdy má překvapující důsledky. Zpěvačka Madonna zabředla do podivné aféry, když se rozhodla adoptovat dítě z Malawi a nabídla tři miliony dolarů na různé charitativní projekty v této africké zemi. Nevládní organizace ji však napadly u soudu. Královně popu vyčítají, že využila svých peněz, aby se vyhnula formalitám adopce. Podle Madonny tím poskytly špatnou službu všem sirotkům v Africe.
Po tomto skandálu hrozí, že medializované hvězdy se už nebudou chtít v dobročinnosti angažovat, aby si také nevykoledovaly nečekanou kritiku. Byla by to škoda, protože hvězdy show byznysu, sportu, Hollywoodu či televize dostávají téma humanitární pomoci do popředí.
Vlastní nadaci má Jackie Chan, specialista na akční filmy. S velkou publicitou oznámil, že dá na charitu polovinu svého majetku, zhruba 128 milionů dolarů. Herec Nicolas Cage hodlá vynaložit dva miliony dolarů na podporu bývalých dětských vojáků. Angelina Jolie a Brad Pitt podepsali šek na 300 000 dolarů pro nemocnice v Namibii, kde se v květnu narodila jejich dcerka Shiloh Nouvel.
Může to vypadat jako módní vlna, ale to není důležité, tvrdí pragmatici. Důležitý je výsledek. Vyčítat celebritám, že filantropii přehánějí, a někdy neobratně, by však mohlo zbrzdit současnou dynamiku, jakou oblast dobročinnosti předtím neznala.
TREND ZASÁHL celou planetu. Azim Premji, s majetkem odhadovaným na 13,3 miliardy dolarů a považovaný za nejbohatšího člověka v Indii, si získal přezdívku "indický Bill Gates". Roku 2001 založil svoji nadaci na podporu vzdělávání. Projekt odpovídá výši jeho bohatství: podporuje 2,5 milionu dětí ve 13 000 školách!
Obdobně postupují hongkongský miliardář Li Ka-shing, známý finančník George Soros nebo rodinné konglomeráty jako indický Tata či Wallenbergova nadace ve Švédsku. V USA lze nalézt i ve filantropii prvek soutěživosti, který na starém kontinentu není tak přítomen. Ale celosvětově se projevuje uvědomění, že k tomu, aby majetek mohl trvat, je třeba i dávat. Toto myšlení sílí také v nových ekonomikách, kde se velké majetky teprve vytvářejí.
Noví manažeři v charitativní oblasti pracují stejně odpovědně jako na komerčních projektech zaměřených na zisk. Kritizují mezinárodní organizace, jako Světovou zdravotnickou organizaci či Světovou banku, za neefektivnost investic. Aplikují pravidla nejtvrdších investorů v oblasti, v níž mívaly dobré úmysly a malicherná administrativa navrch nad důsledným řízením.
V nadaci manželů Gatesových má každý odpovědný pracovník cíle, které musí plnit podle přesného kalendáře. A musí skládat účty. Pokud cílů nedosáhne, může být propuštěn a nahrazen někým jiným.
ŘADA NADACÍ VYDÁVÁ na dobročinnost jen mezi 40 až 60 procent výnosů ze svého kapitálu a zbytek dále zhodnocuje. Náklady drží pod 10 procenty sumy, kterou rozdávají. Finančník nadace Gatesových, Michel Larsen, má za úkol dosáhnout ročního výnosu 5 procent. Vykazuje však lepší výsledky, průměrný výnos od roku 1998 činil 8,53 procenta. To umožnilo Gatesově nadaci vydat na dobročinnost další 1,5 miliardy dolarů, aniž by použila jediný dolar z počátečního kapitálu.
Švédská Nadace Knuta a Alice Wallenbergových funguje podle tohoto principu již od roku 1917. Vlastní 4,5 miliardy eur. Kapitál investuje především do akcií, konkrétně do akcií největšího průmyslového holdingu v severní Evropě, společnosti Investor. Za téměř sto let poskytla tato nadace dary ve výši jedné miliardy eur, aniž se dotkla centu svého základního kapitálu.
A JAK TO VYPADÁ s firemní dobročinností u nás? "Za poslední tři roky poměrně významně sílí," řekla Ekonomu Pavlína Kalousová, výkonná ředitelka Fóra dárců, občanského sdružení zastřešujícího dárce v České republice. "Tento pozitivní trend se projevuje mezi velkými firmami. Přitom se nejedná jen o pobočky velkých nadnárodních společností, které vyvíjejí dobročinné aktivity jako součást globální strategie, ale také o české společnosti. Největším podnikovým dárcem v Česku je ČEZ, aktivní je také Česká pojišťovna."
Podle Kalousové se firmy naučily nejen investovat peníze, ale postupně zapojují do dobročinnosti také své další zdroje: poskytují věcné dary; propojují s dobročinností své produkty; jejich zaměstnanci pracují jako dobrovolníci; podniky poskytují neziskovým organizacím své odborníky. Úplně zmapované nejsou malé a střední podniky, které zatím spíše inklinují ke sponzorství než ke klasickému firemnímu dárcovství.
VELKÉ FIRMY V ČESKU se začínají orientovat nejen na profesionální sport. Dokonce se zabývají problematikou, která byla minoritní, okrajová. Česká spořitelna podporuje projekty pro drogově závislé, což je téma, kterému se ještě před pár lety podniky vyhýbaly.
Při výběru oblastí, v nichž pomáhají, se firmy stále více řídí dlouhodobějšími koncepcemi a nechávají si radit od odborníků, včetně Fóra dárců. To před třemi lety založilo klub firemních dárců Donátor. Členové využívají analýz potřebnosti nebo spolupracují s nadacemi, jež se angažují v určitém tématu.
Do které oblasti v Česku stále plyne málo peněz? Nejméně podporovanými tématy jsou národnostní menšiny, integrace uprchlíků, bezdomovci, životní prostředí, drogové projekty nebo projekty HIV. Jako všude na světě, směřuje i v Česku nejvíce peněz do projektů pro děti a mládež, k využívání volného času nebo na komunitní projekty v menších městech.
Podniky v Česku si nyní mohou odečítat na zákonem vymezené oblasti dobročinnosti až pět procent z daňového základu - tedy z hrubého zisku. Průměrné dárcovství velkých firem se pohybuje mezi jedním až dvěma procenty. V některých zemích mohou menší a střední firmy dar rozložit do několika daňových období. Taková možnost by určitě přispěla k většímu dárcovství této kategorie firem i u nás, soudí výkonná ředitelka Fóra dárců.
JAKÁ JE U NÁS ROLE celebrit? Zvláště v Americe známé osobnosti rády ukazují svou dobročinnost. U nás si individuální dobročinnost necháváme víc pro sebe, jsme v tom intimnější, říká Pavlína Kalousová. Ale jsou osobnosti, které se spojují s určitými kampaněmi, jako Richard Krajčo a další v kampani Česko proti chudobě.
V USA či v Německu mají dobročinné nadace velké základní jmění a potom investují a rozdělují výnosy. U nás musí většina nadací shánět peníze od individuálních dárců, hlavně od firem. V regionu střední a východní Evropy jsou však české nadace poměrně silné, protože dostaly prostředky z privatizace prostřednictvím Nadačního investičního fondu.
Nemají české nadace příliš vysoké náklady na svůj provoz? Průměr se pohybuje něco pod 15 procenty. Když má takové náklady nadace v Nizozemí, dostane potvrzení, že hospodaří efektivně. Hodně záleží na tom, zda nadace pouze investuje nadační jmění a rozděluje peníze z výnosů - jako Nadace Billa a Melindy Gatesových, nebo má své vlastní projekty a zaměstnává lidi, aby někde pomáhali. V tom případě se na tři procenta dostat nemůžete, dodává Pavlína Kalousová.
AUTOR: Karel Ježek
Jachtaři dětem
Částku 181 000 korun předali tento měsíc Nadaci Naše dítě, pomáhající ohroženým dětem a rodinám, organizátoři jachtařského závodu IT Ekonom regata 2006. Pětidenního závodu v Jaderském moři pod hlavičkou týdeníku Ekonom se ve druhé polovině září zúčastnilo 11 společností z oblasti informačních technologií a telekomunikací. Částka na charitu byla získána ze startovného a od partnera závodu - výrobce značkového oblečení Gant. "Tyto peníze pomohou řešit řadu problémů a změnit osudy konkrétních dětí," prohlásila Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace Naše dítě.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
