Česko musí drasticky snížit spotřebu energií

České domácnosti bez elektřiny, auta bez benzinu a vyhaslé plynové topení. O tom, jak zabránit takovému černému scénáři, bude na svém příštím zasedání jednat Bezpečnostní rada státu. Na programu má zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Řešení bude bolestivé a drahé. Ceny porostou, s energiemi bude třeba šetřit a zřejmě si připlatíme i na výstavbu nových zásobníků či ropovodů.
Někteří analytici a úředníci připouštějí i možnost státní regulace smluv mezi firmami o dovozu energetických surovin či zavedení přídělů elektřiny v případě nouze. O konkrétních zákonech a investicích ale musí rozhodnout nová vláda. Vládní strany - ODS, Strana zelených a KDU-ČSL - se na to chystají. Ve své koaliční smlouvě věnují energetice prostor v podobném dokumentu dosud nevídaný. Slibují, že do roku 2020 sníží spotřebu energií na jednotku HDP o 40 procent.
Zatím ale spotřeba elektřiny roste. Nové elektrárny se nestaví a země je stále závislejší na dovozech. Pokud se nic nezmění, přibližně za čtyři až sedm let se Česká republika stane z vývozce elektřiny jejím dovozcem, tvrdí se v materiálu Bezpečnostní rady státu. Přebytek elektřiny bude mít přitom v Evropě pouze Francie. Zvýší se i naše závislost na Rusku, z něhož už teď dovážíme téměř 70 procent plynu a přes 90 procent ropy.

V podobné situaci je celá Evropská unie. Například Německo již musí elektrickou energii dovážet. V devadesátých letech byl totiž díky chabému hospodářskému růstu a tím i nízké spotřebě elektřiny nadbytek, a to v kombinaci se zvyšujícími se nároky na ochranu životního prostředí způsobilo omezení výstavby nových elektráren. Příklon k používání "ekologičtějšího" plynu vedl k prohlubování závislosti na Rusku. Evropská unie nyní bere z Ruska čtvrtinu své spotřeby plynu a ještě více ropy. Alternativy nejsou o moc lepší. 40 procent světových zásob ropy leží ve třech nestabilních zemích - Saúdské Arábii, Íránu a Iráku.

Rusko drží kohouty
Unie se obává, že by Rusové mohli přivřít Evropě kohoutky, stejně jako to udělali Ukrajině po nástupu prozápadního prezidenta Juščenka na začátku loňského roku. Rusko používá občas energie jako politické zbraně. Politický nátlak navíc není jediné, co vzbuzuje obavy. Ačkoliv Rusové neustále mluví o tom, že chtějí být důvěryhodným dodavatelem energií, jejich údaje o zásobách jsou pochybné. Obavy vzbuzuje i stav ropovodů a plynovodů. Podle Mezinárodní energetické agentury v roce 2004 ztratili díky "děravým" plynovodům Rusové deset procent vytěženého plynu. Případná havárie může způsobit výpadek, jehož rozsah je těžké odhadnout, varují čeští úředníci zabývající se touto problematikou. Evropa se proto snaží dohodnout na společném postoji vůči Rusku. To je však zatím kvůli rozdílným zájmům jednotlivých států obtížné. Těžké je i najít jiné dodavatele energií. Nikdo totiž nemůže Rusku například v dodávkách do střední Evropy konkurovat cenou surovin. V Evropě se proto obracejí i k jaderné energetice. Ta je méně závislá na dovozech surovin. Tuto cestu ale česká koalice na nátlak zelených zatím odmítá. Navíc ČEZ se rozhodl kupovat jaderné palivo od ruské firmy TVEL.

Potřebujeme vizi
Vláda nechce rozšiřovat ani těžbu uhlí a sází vše na úspory. "V oblasti šetření si kabinet dal ambiciózní, ale reálný cíl", tvrdí ekonom z firmy Patria David Marek. "Pro ekonomiku je to celkově pozitivní, může to ale vést k růstu cen energie a některé firmy mohou zvažovat odchod z Čech. Postiženo může být ocelářství."
Nic ale není definitivní. Vládní dokument obsahuje také závazek zřízení komise pro posouzení energetických potřeb Česka a vláda bude jednat i o návrzích bezpečnostní rady. Uvažuje se i o podpoře výstavby zásobníků na plyn. "Musíme si říci nějakou vizi, jak má Česká republika za několik let vypadat, abychom podle toho určili energetickou politiku", upozorňuje Václav Bartuška z ministerstva zahraničí, který předkládá bezpečnostní radě materiál o energetické bezpečnosti. O tom, že by se vše nechalo na působení trhu, odmítá uvažovat.