zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Velké množství elektrospotřebičů stále končí v popelnici

04.01.2007
Odpady
Velké množství elektrospotřebičů stále končí v popelnici
Shrnující výsledky výzkumu chování spotřebitelů, který nechaly zpracovat tři neziskové společnosti zabývající se sběrem elektroodpadu

Praha 3. 1. 2007 – Zpětný odběr elektrospotřebičů se zatím ještě nestal běžnou součástí našich životů. Dokazuje to výzkum společností ASEKOL, EKOLAMP a  ELEKTROWIN, které se zabývají zpětným odběrem vyřazených elektrospotřebičů. Výzkum, který realizovala výzkumná agentura MARKENT na reprezentativním vzorku 717 domácností z celého území ČR, ukázal, že v popelnici skončí například 72 % kompaktních zářivek, 49 % lineárních zářivek a také téměř polovina fénů a kulem. Přitom podle směrnice EU se do konce roku 2008 musí v ČR vybrat nejméně 4 kg elektrozařízení na hlavu, což je téměř dvakrát více, než lidé odevzdávají dnes.

„Cílem výzkumu bylo především zjistit, jaké povědomí o recyklaci elektrospotřebičů u nás lidé mají a jak jsou zvyklí zacházet s elektroodpadem,“ shodují se zástupci všech tří kolektivních systémů.

Zatímco pračky, televize a chladničky už si lidé většinou zvykli odevzdávat do sběrných dvorů, 72 % kompaktních zářivek, polovina faxových přístrojů a 49 % fénů a kulem končí stále v běžném komunálním odpadu. Častým problémem je neschopnost rozlišit, co patří do popelnice a co je třeba zanést na místo zpětného odběru, a také nejistota, zda je elektrozařízení možné odevzdat bezplatně. „Do popelnice lidé nejčastěji házejí elektrospotřebiče s nejkratší dobou obnovy, které se nedají dále zpeněžit a mají ryze užitkovou hodnotu. Také platí, že čím je elektrospotřebič menší, tím spíše skončí v kontejneru s komunálním odpadem,“ podotýká Roman Tvrzník z kolektivního systému ELEKTROWIN.

Úroveň znalostí o problematice zpětného odběru je přitom podle výzkumu v české populaci na poměrně vysoké úrovni. Celých 94 % lidí ví, že nefunkční elektrospotřebič je možné zanechat ve sběrném dvoře. „Důvodem špatného zacházení s vysloužilými elektrospotřebiči je krátká tradice třídění a stále ještě nedostatečná osvěta,“ vysvětluje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL a dodává: „Ze 17–20 kg elektrošrotu, které ročně vyprodukuje průměrný Evropan, ho v některých zejména severských státech dokáží zpětně odebrat až 15 kg. U nás se prozatím daří shromáždit jen něco málo přes 2 kg na hlavu.“ V roce 2005 se v ČR lidé nejvíce zbavovali mobilních telefonů, kterých vyhodili  27 %, televizí (17 %), ledniček (14 %) a kompaktních zářivek (12 %).

Bez zajímavosti nejsou ani výsledku výzkumu znalosti občanů, jak nakládat s nefunkčním elektrozařízením. Nejméně toho o třídění elektrošrotu vědí sociálně slabší skupiny a Pražané, kteří výrazně zaostávají za Moravany. Mizivou znalost o nakládání s vyřazenými elektrospotřebiči má téměř třetina Pražanů, což je o 10 % více, než je celorepublikový průměr. Co se týče hodnocení množství informací o zpětném odběru z pohledu respondentů, paradoxně nejvyšší mínění v tomto směru o sobě mají právě sociálně slabší a Pražané.

Tomu odpovídá i zájem o informace z této oblasti. Větší poptávka po informacích je patrná na Moravě, v sociálně silnějších skupinách a u obyvatel rodinných domků. O zpětný odběr se více zajímají muži, kteří rovněž podle výzkumu v domácnostech častěji rozhodují o tom, jak s vyřazenými spotřebiči naložit.

Zástupci kolektivních systémů se shodují, že osvěta, kterou již několik měsíců intenzivně provádějí, padá na úrodnou půdu. „Informovanost lidí o sběru elektrošrotu se neustále zvyšuje, stejně jako počet odevzdaných elektrozařízení. Budeme i nadále pracovat na tom, aby se třídění elektroodpadu stalo pro lidi samozřejmostí,“ uzavírá Pavel Straka, jednatel společnosti EKOLAMP.

Společnost ASEKOL s.r.o. je nezisková společnost, která provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. V prosinci loňského roku byl ASEKOL zapsán Ministerstvem životního prostředí jako jediný systémy pro zpětný odběr historických elektrozařízení v oblastech výpočetní, telekomunikační a kancelářské techniky, spotřební elektroniky, hraček a vybavení pro volný čas a sport. ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení míst zpětného odběru s více než 1490 městy a obcemi a 536 servisy, opravnami a prodejnami elektro. 

Společnost ELEKTROWIN, a. s., byla založena 25. května 2005 jako provozovatel kolektivního systému, zajišťujícího oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na velké a malé elektrospotřebiče a elektrické a elektronické nástroje. Společnost je koncipována jako nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Prostřednictvím 350 sběrných dvorů, téměř 700 provozoven posledních prodejců a mobilních svozů zajištěných ve více než 2200 obcích smluvně pokrývá přes 70 % obyvatel České republiky.

Společnost EKOLAMP je  neziskově orientovaná společnost zapsaná Ministerstvem životního prostředí do Seznamu výrobců jako provozovatel kolektivního systému zajišťujícího oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění světelných zdrojů a svítidel. Byla založena významnými výrobci osvětlovací techniky 30.května 2005. V současné době smluvně spolupracuje s téměř 340 sběrnými dvory měst a obcí a dalších 750 obcí pokrývá mobilním sběrem. Sběr světelných zdrojů je rovněž zajišťován prostřednictvím sběrné sítě provozoven posledních prodejců.

Kontakty

Ondřej Tesař, AMI Communications, e-mail: ondrej.tesar@amic.cz, tel.: 234 124 112, tiskové středisko press.amic.cz

Květa Hrubešová, Omne bonum, e-mail: hrubesova@omnebonum.cz, tel.: 221 702 232

Jan Vrba, Asekol, e-mail: vrba@asekol.cz, tel.: 261 303 251, www.asekol.cz

Táňa Pokorná, Elektrowin, e-mail: tana.pokorna@elektrowin.cz, tel.: 241 091 832, www.elektrowin.cz

Zuzana Křenková, Ekolamp, e-mail: krenkova@ekolamp.cz, tel.: 274 810 481, www.ekolamp.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí