zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na ekologické daně nejvíce doplatí chudí lidé

08.01.2007
Obecné
Na ekologické daně nejvíce doplatí chudí lidé

V praxi se podle ekonoma zatím nepodařilo, aby zavedení ekologických daní nezvýšilo celkovou daňovou zátěž.

Zavedení ekologických daní nejvíce dopadne na nízkopříjmové obyvatele, řekl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.

Česko chystá ekologickou daňovou reformu, od které si vláda slibuje, že se všichni začneme víc starat o životní prostředí. Postupně se tak zvýší daně u některých produktů, například u benzínu nebo uhlí.

Ekologické daně by měly být rozpočtově neutrální. To znamená, že zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí by mělo být kompenzováno snížením jiných daní. V případě České republiky půjde pravděpodobně o daně důchodové.

Praxe ze zahraničí je ovšem jiná. „Téměř nikde na světě, kde byla zavedena tato daň, tyto platby daňově neutrální nebyly. Například v sousedním Německu do rozpočtu přitéká o deset procent více než před zavedením této daně,“ upozornil Procházka.

Potíž vidí Procházka také v tom, že ten největší dopad budou mít navrhované změny na nízkopříjmové skupiny obyvatel. „Například důchodcům se zavedením ekologických daní zvýší poměrně výrazně celková daňová zátěž, přičemž jich se snížení zdanění práce pochopitelně nedotkne. To oni nemají jak uplatnit. Tato skupina je navíc i docela méně schopná změnit svoje chování vzhledem k větším úsporám energie,“ varoval analytik. Řešením by například bylo, aby stát nízkopříjmovým skupinám ekologickou daň kompenzoval.

To však podle Procházky bude jen dál komplikovat naši daňovou soustavu. „A to je určitě něco, co není efektivní a co právě tato nová vláda se snaží zjednodušit,“ dodal.

Miroslav Hájek z ministerstva životního prostředí pro Radiožurnál uvedl, že smyslem ekologické daně je zdanění, obecně řečeno, takových statků a služeb, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na životní prostředí a hlavně na lidské zdraví. Například u energie tak jde o to zvýhodnit využívání takové energie, která má tento dopad na lidské zdraví nejnižší.

A jak konkrétně se bude cena energie zvyšovat?Podle Hájka by to mělo být u elektřiny pro průmysl necelých čtrnáct korun na megawatthodinu, pro domácnosti dvacet sedm padesát korun na megawatthodinu. U tuhých paliv a zemního plynu to budou čtyři koruny deset za gigajoul pro průmysl a osm korun třicet za gigajoul pro domácnost. U elektřiny bude cenové navýšení tedy činit asi jedno procento, u pevných paliv kolem deseti procent a u zemního plynu asi tři procenta. „Ale záleží to ještě na výjimkách, o kterých není rozhodnuto a směrnice dává možnost celé řadě výjimek,“ dodal Hájek.

Na zavedený daňový systém se budou „ekodaně" špatně aplikovatPodle Procházky svůj smysl ekologické daně nepochybně mají. Velice těžce se však aplikují na již nastavený daňový systém, například právě v České republice. Souhlasí s tím, že by výroba energie z ekologicky problematičtějších nebo škodlivějších paliv měla být v uvozovkách potrestána ve formě vyšší daně. „Tyto daně budeme stejně muset zavést. Ale reálný dopad na snížení škodlivin v ovzduší opravdu nevidím, protože právě tento návrh v podstatě nepodporuje inovace v oblasti výroby energie,“ míní Procházka. Neočekává proto změnu v uvažování obyvatel.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí