zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologičtí aktivisté přestali blokovat u Vídně

08.01.2007
Obecné
Ekologičtí aktivisté přestali blokovat u Vídně

Od budoucího dálničního tunelu nedaleko Lobau utekli před hrozbou náhrady způsobených škod

Jedno auto za druhým ve třech pásech každým směrem se řítí dnes už prakticky centrem. Začal se budovat léta slibovaný obchvat - a znovu se nic neděje. Na nejexponovanější místo dorazili tzv. ekologičtí aktivisté a zablokovali ražbu tunelu, klíčového místa nové trasy.

Nic nového pod sluncem, řeknou si Plzeňáci, kteří právě vinou takových iniciativ trpěli nejméně o 10 let déle, než bylo nutné, kvůli nekonečným proudům kamionů projíždějících jejich městem. Ještě minimálně tři roky potrvá, než se dokončí 20kilometrový úsek dálnice přes České středohoří, a než obyvatelé tří vesnic na staré trase a několika dalších na polabské silnici znovu poznají, co je čistý vzduch.

Tady však nejsme v ČR, nýbrž v Rakousku. Kamenem úrazu se stal tunel pod Dunajem na jihovýchodní části budovaného obchvatu, přesněji řečeno už zkušební vrty. Na rozdíl od české kotliny se jeho budování zřejmě příliš nezdrží. Protestní vesnička, vybudovaná přívrženci hnutí Global 2000, Greenpeace, Virus a dalších menších iniciativ, zela už před Vánoci prázdnotou. Jen agitační plakáty a transparenty s nápisy typu Změna v energetice místo betonových zdí či plné odpadkové koše ukazovaly, kde se protestovalo.

Odešli zjevně nikoli proto, že by dosáhli svého. Přesto tvrdí, jak napsal deník Die Presse, že prý se dohodli s vídeňskou radnicí, která jim vyšla vstříc. Podepsaná smlouva zahrnuje údajně všechny jejich připomínky a požadavky, v první řadě posílení hromadné městské dopravy v této oblasti. A s dalšími náměty chce přijít platforma, jež má sdružit všechna zainteresovaná hnutí.

Zda skutečně magistrát uzavřel smlouvu s aktivisty, odmítl jeho příslušný odbor komentovat. Za pravděpodobnější příčinou překvapivého odchodu ekologistů považuje list peníze.

Společnost Asfinag, která buduje vídeňský dálniční okruh, totiž podala žalobu na osoby blokující vrtačské práce. Denně způsobovaly podle šéfa firmy Mathiase Reichholda škodu ve výši 9000 eur (zhruba čtvrt milionu korun); a od začátku blokády se vyšplhala na 200 tisíc eur (přes pět milionů korun). Zatímco pro velké ekologistické organizace, disponující silnými právními odděleními, to jsou jen drobné, pro řadové aktivisty to znamená velmi citelnou existenční hrozbu. Nepomohlo jim ani zřízení speciálního účtu u místní pobočky Volksbank, kde se měly shromažďovat příspěvky na jejich podporu; podpora byla prakticky nulová.

Vídeňský starosta Michael Häupl však nasadil ještě další, daleko silnější kalibr. Plně podpořil zkušební vrty, a pokud by jejich místa hodlali aktivisté dále blokovat, prováděly by se nikoli svisle, nýbrž vodorovně, zboku . Zabránit jim tedy stejně nemohli, avšak dodatečné náklady ve výši až 50 milionů eur (téměř půldruhé miliardy korun) by vymáhal Asfinag soudní cestou proti těm, kdo je způsobili.

Odpůrci tunelu u Lobau však narazili i na věc v Rakousku zcela mimořádnou: proti protestujícím protestovali místní obyvatelé. Starostové dolnorakouských obcí v okolí trasy pohrozili blokádou silnic, pokud se tunel nepostaví, a tedy se nebude dál stavět velký dálniční okruh kolem rakouské metropole. Upozornili zejména na to, že současnou nevyhovující místní síť, vedoucí přes hustě obydlené území, už dnes hojně využívají řidiči, kteří se chtějí vyhnout věčně ucpanému dálničnímu průtahu Vídní.

Krach blokády na budovaném obchvatu způsobil však i překvapivý nezájem lidí podpořit ji. Organizátoři spoléhali na to, že se zopakuje tzv. hainburský efekt z roku 1984. Tehdy rakouský elektrárenský koncern Verbund oznámil, že začne u Hainburgu nad Bratislavou stavět přehradu, jejíž nádrž zatopí dunajské meandry. Zvedla se bouře odporu a prostor budoucího jezera obsadily na 3000 aktivistů, kteří vlastními těly bránili mýcení lužního lesa. Na vyčištění území byla 19. prosince povolána policie, při jejímž zásahu bylo zraněno podle oficiálních údajů 19 osob. Ještě týž den odpoledne demonstrovalo ve Vídni na 40 tisíc osob proti vládnímu postupu a proti výstavbě přehrady. Dnes je nad Hainburgem chráněná oblast Dunajské meandry.

Tentokrát však vídeňský starosta zcela jasně prohlásil: U Lobau nebude žádný policejní zásah! Aktivisté tak přišli o možnou společenskou a hlavně mediální podporu. Přesto jsou spokojeni - díky smlouvě s magistrátem, která podle všeho skutečně existuje, si zachovali tvář. A mohou se kojit nadějí, že zkušební vrty narazí na tak složité geologické podmínky, že tunel stejně nevznikne.

Což nic nemění na tom, že velký dálniční okruh kolem Vídně se bude stavět dál. Tunel a úseky na něj navazující přijdou na 1,6 miliardy eur (více než 45 miliard korun) a po jejich dokončení se ulehčí dnes už totálně přetížené brněnské výpadovce. S ohledem na mimořádně vysoké náklady se uvažuje o tom, že by se za jeho používání platilo mýto nebo že by se zdražila dálniční známka, uvedl pro Wiener Zeitung renomovaný dopravní ekonom, profesor Vídeňské univerzity Sebastian Kummer.

Celý okruh se má dokončit do roku 2015. Náklady neustále rostou a z původních dvou miliard eur, s nimiž počítal generální plán dopravy, stouply dnešní odhady konečné ceny na 4,3 miliardy eur, tedy na více než dvojnásobek.

Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí