zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

SÚRAO: Obce rozhodnou o tom, zda bude úložiště jaderného odpadu

11.01.2007
Odpady
SÚRAO: Obce rozhodnou o tom, zda bude úložiště jaderného odpadu

Chanovice (Klatovsko) -- Výhradně na rozhodnutí obcí záleží, zda budou po roce 2009 pokračovat průzkumy šesti lokalit, které v ČR vytypovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro hlubinné skládky jaderného odpadu. Práce byly pozastaveny do roku 2009. Pokud by se měly obnovit, je třeba získat statut průzkumného území, které vydává ministerstvo životního prostředí po konzultaci s obcemi. Bez jejich souhlasu průzkumné území nedostaneme, řekl ČTK šéf SÚRAO Vítězslav Duda.

"Do roku 2004 probíhal jen geologický výzkum, pro nějž nebylo potřeba žádné speciální povolení a další práce byly pozastaveny do roku 2009," uvedl. S tím nesouhlasí starostové z jedné ze šesti vytypovaných oblastí mezi Chanovicemi a Pačejovem na Klatovsku, ani zástupci sdružení Radioaktivní odpad -- děkujeme, nechceme!, které má 4500 členů.

"Průzkum pokračuje i přes nesouhlas všech obcí i lidí," řekla mluvčí sdružení Jiřina Kábová. Podle ní i starosty Chanovic Petra Kláska SÚRAO každoročně čerpá peníze na průzkumy, což uvádí ve své výroční zprávě i v plánu činnosti. Obce chtějí, aby mohly být zkoumány místo šesti pouze dvě lokality, aby se další oblasti mohly rozvíjet a lidé se nebáli tam stavět.

Podle vládní koncepce z roku 2002 se má do roku 2015 počet lokalit zúžit na dvě a do roku 2025 vybrat jedna finální. SÚRAO hodnotilo území celé ČR až došlo ke konečnému počtu šesti nejvhodnějších oblastí. "Další zúžení můžeme udělat až na základě dalšího geologického průzkumu," dodal Duda.

Duda přiznal, že SÚRAO má nyní v obcích spíše odpůrce úložišť. "My se snažíme někde zkusit najít kompromis. Například v lokalitě Rohozné máme podepsáno memorandum se třemi obcemi, které nám dává šanci, že bychom se možná dohodli," dodal. Zatím se nedá říci, která oblast je nejlepší.

Duda konzultoval motivační programy pro obce na ministerstvu průmyslu. "Je to otázka budoucí vlády a sněmovny, zda obcím něco nabídneme. Pokud ne, bude vyjednávání zřejmě obtížné. Myslím si, že moc nepokročíme," uvedl Duda. SÚRAO zvažuje, že by stát dával na jednu lokalitu od zahájení průzkumu (od roku 2009) zhruba deset milionů korun ročně.

Úložiště by podle SÚRAO zabralo na povrchu plochu do deseti hektarů. Velikost plochy pod povrchem závisí na tom, zda bude v ČR nový jaderný blok. "Může to být až jeden kilometr čtvereční," dodal Duda. Tunely 500 až 700 metrů pod zemí v granitovém masivu nijak neovlivní povrch, kde nebudou ochranná pásma.

Hlavním rizikem je podle odpůrců ekologická devastace krajiny. V oblasti už podle Kábové i Kláska klesají ceny i poptávka po nemovitostech. "Státní úřad pro jadernou bezpečnost tvrdí, že z paliva je zatím využito pouze pět procent energie. Zabetonování v úložišti by znemožnilo jeho další využití," řekla mluvčí. Podle ní úložiště nefunguje nikde ve světě.

"Stejný horninový typ granitu nebo žuly si vybrali Švédové a Finové a úložiště tam plánují mít po roce 2020," uvedl Duda. Dnes už se začíná razit ve Finsku. Ve Švédsku mají dvě lokality, z nichž jedna se otevře po roce 2020. Francie má mít hlubinné úložiště do roku 2030. V Německu je připraven severoněmecký Gorleben, pozastavený na tři až deset let.

"Žulový poklad pracuje a nikdo nedokáže říct, co to udělá po několika stovkách let. Může dojít k úniku radioaktivity do spodních vod," řekl Michal Březnický ze sdružení. Podle Dudy uvažují Švédové s měděnou obálkou kolem dvouplášťového kontejneru v šíři pěti centimetrů. Rychlost koroze mědi je kolem jednoho milimetru za milion let. Podobná je koroze nerezové i uhlíkaté oceli. "Kolem kontejneru bude ještě další bariéra, která by v případě prokorodování zabránila úniku radionuklidů ven," dodal šéf SÚRAO.

Václav Prokš
Deník veřejné správy

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí