Sněhová děla oteplují Zemi

Nebývale vysoké teploty devastují sněhovou pokrývku v zimních střediscích po celé Evropě, kde už oplakávají promarněnou sezonu. Jedinou spásou se zdá být umělé zasněžování.
Umělý sníh, zakrývající zelené pruhy sjezdovek, je stále obvyklejším a dostupnějším řešením.
Podle odhadů vlastní sněhová děla 98 procent evropských zimních středisek. Téměř žádná alpská sjezdovka pod 1500 metrů by se letos bez této pomoci neobešla.

Děla ostřelují přírodu
Do alpských destinací míří každoročně za zimními sporty 60 - 80 milionů lidí. To, zda se podaří zasněžit sjezdovky, má tedy zcela určující vliv na tamní ekonomiky. Průměrné alpské středisko disponuje 100 - 200 sněhovými děly, v Dolomitech to je asi 300 děl.
Zasněžování se tak jeví jako nezbytnost. Je to ale perspektivní řešení? Ochránci přírody si to nemyslí.
Argumentují čísly: za posledních deset let se využívání sněhových děl zdvojnásobilo, ale nároky na energii nutnou k zasněžování se ztrojnásobily.
Zasněžování spotřebuje i miliony litrů vody, je zasažena horská vegetace. V některých střediscích přidávají chemické složky, aby voda lépe zamrzala. To může narušit kvalitu potravinového řetězce.
Horskou krajinu protínají kilometry potrubí, jsou odvodňována horská jezera, hrozí sesuvy půdy.
Španělský ekolog José Enrique Vazquez soudí, že správci středisek by měli více přemýšlet, jak energii uspořit či získávat ze zdrojů šetrných k přírodě.
Je to totiž hrozivá spirála, varují odborníci citovaní britským listem Independent. Nedostatek sněhu vyvolává nutnost umělého zasněžování, to přispívá ke škodlivým emisím, takže se následně zvyšuje skleníkový efekt - a v konečném účtu i pravděpodobnost, že také příští zimy budou nezvykle teplé.
Podle studie OECD je oteplování v Alpách třikrát větší, než činí světový průměr. Roky 1994, 2000, 2002 a 2003 tam byly nejteplejší za poslední půltisíciletí.
Vědecké modely naznačují, že v příštích letech se proces ještě urychlí. To bude znamenat rychlejší tání ledovců ve vyšších polohách a ještě méně sněhu v údolích.
Zbudou sněhová děla podél sjezdovek: dodají během nočních mrazíků alespoň technický sníh, který se může časem stát jedinou alternativou.
"Umožní nám to prodloužit sezonu," řekl stanici BBC Jean-Louis Tuallon, který se stará o sjezdovky ve francouzském středisku Tignes. Za sněhová děla už utratil 10 milionů eur, která ročně spolykají tři miliony kilowattů.
Představitelé střediska nicméně ujišťují, že mají ekologická hlediska na zřeteli. "Myslím, že všichni, kdo jsou v naší situaci, vyrábějí umělý sníh pokud možno s co největším ohledem na přírodu," tvrdí Tuallon.

Sníh i ve vedrech
Lze předpokládat, že poptávka po sněhových dělech potrvá. A možná je nebude omezovat zatím jediná podmínka - aby teplota klesla alespoň na tři stupně pod nulou.
Izraelská firma IDE-Technologies dokonce začala nabízet v Rakousku zařízení, které údajně dokáže vyrobit sníh i při teplotách až 30 stupňů Celsia. "Nezáleží na tom, kolik vedlejších rekreačních programů může lyžařské středisko nabídnout," píše firma na svých stránkách. "Jedna věc je vždy neodmyslitelná - a to je sníh."
V novém zařízení se vháněná voda mění pod tlakem v páru, část se odpařuje, zbytek zmrzne do vločkových krystalů. Nápad už vyzkoušeli v alpském středisku Stubaiský ledovec. Investice se údajně vyplatí.
Vynález může vyrobit 200 až 2000 kubických metrů sněhu denně. Jeho nevýhodou je obtížný převoz - jsou k němu zapotřebí kamiony. Tento handicap ale vyrovnává tím, že může dodávat sníh na určitou vzdálenost potrubím.