Energetická strategie EU: společný trh

Energetická bezpečnost Evropy stojí a padá se společným energetickým trhem, je přesvědčena Evropská komise. Ta včera zveřejnila materiál o energetické koncepci Evropské unie, v němž právě vnitřní trh tvoří jeden ze tří pilířů své nové energetické strategie.
Bruselu jsou největším trnem v oku energetičtí giganti jako francouzský EDF nebo německý E.ON. Ti podle ní stavějí bariéry skutečné konkurenci na trhu tím, že vlastnicky ovládají jak výrobu, tak přenosové soustavy a rozvody do domácností. Evropská komise proto volá po úplném oddělení výroby od distribuce neboli takzvaném unbundlingu. "Trhy s plynem a elektřinou nefungují, jak by měly. Bez efektivního oddělení výroby energie a jejího přenosu a distribuce nedosáhneme nutné konkurence na trhu," řekl včera předseda Evropské komise José Barroso.
Podle nové energetické strategie je dokončení vnitřního trhu zcela nezbytné, aby EU dosáhla svých cílů v boji proti globálnímu oteplování a za snižování cen pro spotřebitele. Zároveň jen tak prý může spolehlivě zajistit dodávky surovin ze zahraničí a vyvarovat se krizím, jako bylo v posledních dnech uzavření kohoutů ruského ropovodu Družba.
"Soudržnost vnitřního trhu s energií je podmínkou naší důvěryhodnosti, když hovoříme s okolním světem," řekl Barroso.
Komise včera uvedla, že jednoznačně preferuje oddělení výroby od distribuce energie. Ještě loni v březnu nepřipouštěla jinou možnost. Je však zřejmé, že takový plán si podporu Německa a Francie nezíská, a kvůli jejich odporu by ztroskotala celá energetická strategie. Proto komise včera přišla i s druhou, mírnější variantou.
Její podstatou je vznik takzvaných nezávislých systémových operátorů. Velké energetické společnosti by tak na papíře nadále vlastnily distribuční sítě, ale získávaly by z nich jen regulovaný zisk. Nezávislý operátor, který by zřejmě byl ve vlastnictví státu, by rozhodoval o provozu, využívání i údržbě sítě. Takový systém již funguje například v Norsku.
Energetické firmy jsou proti tomu, aby přišly o kontrolu nad distribučními sítěmi. Podle prvních politických reakcí z Německa a Francie má ale mírnější návrh šanci na úspěch. "Německo je otevřené diskusi o unbundlingu a také návrhu na vytvoření nezávislého operátora," prohlásil náměstek německého ministra hospodářství Joachim Würmeling. Vůli ke kompromisu dala najevo i Francie.
Tyto země musí také počítat s tlakem části států v čele s Británií, která je největším zastáncem vlastnického oddělení výroby od distribuce energie. Šance na prosazení úplného unbundlingu jsou ale podle odborníků malé. Je třeba také brát v potaz riziko, že části velkých firem skončí v mimoevropských rukách. "Rozbít a rozprodat firmy by znamenalo zjistit, že najednou je v polovině Evropy skoupila jedna velká země na východě. A to nikdo nechce," říká Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost.
Společnost ČEZ včera uvedla, že se k plánům komise konkrétně vyjádří až po analýze návrhu komise. Její mluvčí Eva Nováková zdůraznila, že Česko splňuje požadavek vlastnického oddělení přenosových soustav od výroby elektřiny. "Přenosová soustava je provozována společností ČEPS," řekla Nováková.
Podle ní ČEZ splňuje i požadavek právního oddělení distribuce od výroby i na nižším stupni elektrizačních soustav. Z včera zveřejněné strategie ale plyne, že komise by nejraději viděla oddělení vlastnické. To by ČEZ podle analytiků přineslo značné ztráty, zejména na poplatcích za distribuci energie.
"ČEZ by tak přišel přibližně o 20 procent zisku," říká Petr Novák, ekonomický analytik z firmy Atlantik FT. "Ale i druhá zvažovaná varianta, ztráta kontroly nad distribucí, by měla nějaký menší negativní vliv na firmu. Regulace by totiž s sebou nesla další náklady, například na vyplňování různých úředních papírů," dodává Novák.