Čínské úřady brzdí vývoj vodíkových aut

Nedávno projížděl ranními ulicemi Šanghaje zelený autobus, který byl podezřele tichý. Jen vzdálený šum provázel hovory cestujících. Ten vydávaly ekologicky čisté vodíkové palivové články z obnovitelných energetických zdrojů, které poháněly zkušební vozidlo. Články vyrobil podnik Shen-Li High Tech, který chce vydělávat na vodíkovém pohonu pro autobusy, taxíky a generátory na obrovském čínském trhu.
Podnik založil Chu Li-čching, absolvent americké Clemson University, poté, kdy čínská komunistická strana dala zelenou hledání alternativních energetických zdrojů.
V posledních letech čínská vláda prohlašovala, že země se musí ve zvýšené míře spoléhat na nové technologie, které vyvinou sami Číňané. Avšak zkušenosti podniku Shen-Li i jiných firem svědčí o tom, že čínský systém jedné strany a vše prostupující státní kontrola brzdí inovace v této perspektivní oblasti.

Nečekaný zlom v Šanghaji
Ačkoliv by bylo žádoucí nezhoršovat škodlivými emisemi již tak zamořené ulice čínských měst, budoucnost ekologicky nejčistších vodíkových článků je v sevření mocných úřadů, které rozhodují o rozpočtových alokacích.
Šanghajská místní správa i stranický aparát slíbily, že budou mohutně investovat do autobusů a taxíků poháněných vodíkovými články. Ale kvůli korupčnímu skandálu byli místní představitelé odvoláni, takže je nejasné, zda bude městská správa nadále podporovat vývoj těchto technologií.
Chu Li-čching založil podnik Shen-Li v roce 1998 s cílem snížit znečištění životního prostřední a vydělat peníze.
Vodíkový pohon vyvíjejí všechny velké automobilky. Shen-Li přišel s vlastním výzkumem, v němž využil i některých zahraničních zkušeností. Doufá, že se mu podaří najít cestu k masové výrobě energeticky úsporného nového systému pohonu vozidel s nulovými emisemi. Ještě donedávna se zdálo, že cesta k těmto technologiím je otevřena, protože do té doby vlivný starosta města Šanghaje a šéf tamní stranické organizace ujistili pana Chu, že to s podporou jeho projektu myslí vážně. Na výzkum a vývoj uvolnili 200 milionů dolarů, jež by umožnily podniku Shen-Li jít vpřed. Podle tohoto plánu měla státní automobilka Shanghai Automotive Industry vyrábět většinu těchto ekologických aut a autobusů.
O tři měsíce později byli šanghajští předáci odvoláni a navíc někteří významní čínští vědci s těsnými kontakty na stranu a vládu varovali Peking, že technologie vodíkových článků v dohledné době nepokročí natolik, aby se dala zaručit masová výroba vozidel s tímto pohonem.

Kdo koupí membrány?
Nižší šanghajští představitelé sice tvrdí, že mají o tuto technologii nadále zájem, ale původní plán snížili na 100 ekologicky čistých vozidel do roku 2008. Na tento výzkum a vývoj však neuvolnili zatím žádné peníze.
Další podnik, který vyvíjí vodíkovou technologii, je Fuyuan Century Fuel Cell Power v předměstí Pekingu, který řídí Čung Ťia-lun. Tento muž, původně velitel ponorky, byl během takzvané kulturní revoluce odsouzen k smrti, trest mu byl změněn na doživotí, ale později byl po pěti letech z vězení propuštěn. V posledních letech se soustředil na výzkum a vývoj membrán, bez nichž se vodíkové články neobejdou. Vývoj pokročil, takže již roku 2000 podnik vyrobil vlastní membrány.
Městská správa Pekingu slíbila, že během letních olympijských her v roce 2008 využije k dopravě i několika autobusů na vodíkový pohon. Nemá však jít o výrobky čínských podniků - pekingská radnice je objednala u automobilky DaimlerChrysler. Místní správa v Pekingu podle svých slov přehodnocuje postoj k využití vlastních čínských vodíkových článků, v žádném případě však v čínské metropoli bezprostředně nepočítá s nějakou jejich masovou výrobou.