zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ochránci přírody pomáhají káním lesním

20.01.2007
Příroda
Ochránci přírody pomáhají káním lesním

Litoměřicko - Nejprospěšnějším a nejvýznamnějším ptačím druhem v boji proti myšovitým hlodavcům je káně lesní. Tento dravý pták se živí převážně hraboši polními, hmyzem a mršinami.

Hraboš je v potravě kání zastoupen 71 % a v "myších" letech, kdy jsou hraboši přemnoženi, až 85 %. Jedna káně lesní uloví za rok nejméně 2000 hrabošů. Jeden hraboš polní spotřebuje za rok minimálně 2 kg obilí, mnoho brambor, zeleniny, řepy a jiných zemědělských plodin. Jedna káně tedy zachrání každý rok 40 q obilí! Ekologický a ekonomický význam těchto opeřenců je tedy prokazatelný.

V okrese Litoměřice a zejména na Podřipsku je možno pozorovat káňata hlavně v zimě, kdy sem přilétá populace ze severní a východní Evropy. V Polabí kolem Řípu jsou, oproti jiným regionům naší vlasti, mnohem mírnější zimy s minimální sněhovou pokrývkou. Tato krajina je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná, a proto se zde soustřeďuje, zejména na nezoraných polích, větší množství hrabošů než jinde. Ti jsou pak hlavním zdrojem potravy pro káňata lesní.

Početnost zimující populace je však výrazně ovlivněna aktuálními meteorologickými podmínkami a množstvím přezimujících hrabošů v daném roce. Rok 2005 byl pro rozmnožování hrabošů velmi příznivý a tito hlodavci byli přemnoženi.

Dostatečné množství potravy, krutá a dlouhá zima v celé Evropě 2005 - 2006 způsobily, že po několika letech byl v tomto období v České republice zvýšený výskyt zimující populace kání lesních. Přilétlo k nám mnoho kání ze zemí kde byla zima ještě krutější. U nás byly klimatické podmínky příznivější a káňata měla dostatek hrabošů.

Vlivem dlouhé zimy a nepříznivému počasí bylo hrabošů v roce 2006 méně. Současný průběh zimy je zatím velmi mírný, v našem Polabí prakticky bez mrazů. Vše toto má vliv na aktuální stav zimující populace kání lesních.

Zatím je těchto dravých ptáků u nás velmi málo. Přesto však při úhynech hlodavců, například při větší sněhové pokrývce nebo silných mrazech, případně oblevě a opětovných mrazech, či slabé populaci hrabošů, nebo větší hustotě zimujících kání, tito ptáci hladoví.

Členové Českého svazu ochránců přírody a ekocentra Ciconia v Roudnici n.L. využívají již řadu let kání lesní jako modelový ptačí druh v aplikaci biologického způsobu boje proti myšovitým hlodavcům. Provádějí monitoring, t.j. přírodovědnou inventarizaci a dokumentaci hnízdící a zimující populace kání lesních na Podřipsku a realizují pomoc káním v zimním období jejich přikrmováním. Úspěšné je i osvětové působení na mládež a dospělé občany formou přednášek s barevnými diapozitivy o životě a užitečnosti kání lesních. K propagaci ochrany a významu kání využívá eko centrum i skládanky, barevné samolepky, plakáty a pohlednice.

Koncem roku 2006 rozvezli pracovníci Českého svazu ochráncůpřírodyz Roudnice n.L. po 75 km okruhu Podřipska přes 30 "berliček", t.j. dvoumetrových dřevěných kůlů se sedacím bidélkem pro ptáky. "Berličky" zatloukli na vhodných lokalitách pevně do země. Káně, nebo poštolka, sedící na bidélku, má pak dobrý rozhled po potravě.

Aby zimující káňata přežila nepříznivé podmínky a případný nedostatek potravy, provádějí členové roudnického ekocentra přikrmování kání. Používají k tomu mrtvá, veterinárně kontrolovaná kuřata, která přivazují k "berličkám" na dvoumetrový provázek, aby krmivo nebylo odneseno toulavými psy, kočkami, liškami nebo jiným predátorem.

Přikrmování je důležité i v současné době, kdy je zimujících kání velmi málo, neboť je také nízký stav jejich přirozené potravy, hrabošů polních. Roudničtí ochranáři káňata monitorují a přikrmují až do příchodu jara, kdy zimující ptáci odlétají a vracejí se do svých severo a východoevropských hnízdišť.

Péče o zimující káňata lesní je prospěšná a pomáhá jim přežít nepříznivé období roku. Je třeba, aby si lidé a zejména někteří myslivci uvědomili význam kání lesních v krajině. Jejich ekologický a ekonomický přínos pro příroduje prokazatelný a ekonomický zisk pro zemědělce je nezastupitelný.

Stanislav Chvapil

Litoměřický deník

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí