Sjíždění řeky na raftových člunech je vhodné pro všechny věkové kategorie.
Lodí po ostravských vodních stezkách
Ostrava má na svém území více než čtyřicet kilometrů řek, z nichž polovinu tvoří tekoucí i peřejnatá voda. Čistota vody v těchto řekách, které byly ještě nedávno kvůli intenzivní průmyslové činnosti stokami, se za posledních deset let velmi zlepšila a do řek ve městě se vrátily ryby. Pro vodní turistiku jsou využitelné řeky Odra, Ostravice, Opava i Lučina, tedy čtyři řeky, které mají v Ostravě své sousoší, a to na kašně před Domem vodohospodářů na Varenské ulici.
Kromě malé části řeky Ostravice protékají všechny zmíněné toky v Ostravě územím téměř bez jakékoliv zástavby. Tečou v zeleni a mnohdy je kopírují i hlavní trasy cyklostezek. Všechny zmíněné vodní plochy jsou za příznivého průtoku využívány vodáky. Z jejich hlediska jsou ostravské řeky vhodné pro naprosté začátečníky. A podle zkušeností ostravského Spolku vodáků Campanula jsou řeky v Ostravě sjízdné od jara do podzimu. Spolek si nechal v loňském roce zpracovat projekt „Ostravské vodácké stezky“ pro vodácké účely, ve kterém se řeší úprava tří toků, tedy Ostravice, Odry a Opavy. Projekt obsahuje stavbu přístavišť, loděnice s půjčovnou loděk i kol by měla vyrůst v blízkosti soutoku Ostravice a Lučiny u Slezskoostravského hradu. Uskutečnění tohoto projektu prosazuje ostravská organizace Strany zelených.
V Ostravě se bude jezdit na lodích
Na Ostravici by se mělo v budoucnosti jezdit na lodích v úseku dlouhém téměř čtyři a půl kilometru od soutoku s Lučinou po soutok s Odrou. Řeka tu má kamenité podloží a díky tomu je peřejnatá. V první části protéká upraveným korytem centrem města, břehy jsou udržované a jsou na nich vybudovány protipovodňové zdi. Pár metrů před mostem Miloše Sýkory i za mostem jsou viditelné peřeje. Ty jsou také pod lávkou pro pěší, která spojuje Moravskou a Slezskou Ostravu, i pod mostem Pionýrů. Pod mostem na Muglinovské ulici končí úsek s udržovanými břehy. Téměř celou trasu lemuje značená cyklostezka. Až k soutoku s Odrou je možné se dostat na kole či pěšky za příznivého počasí po vyšlapané pěšině.
Na území Ostravy se může vodní turistika provozovat po Odře na úseku dlouhém patnáct kilometrů od silničního mostu v Polance nad Odrou po silniční most v Koblově. Řeka tu ze začátku protéká krásnou přírodou Chráněné krajinné oblasti Poodří, meandruje a má přírodní peřeje. Podél levého břehu se rozprostírá přírodní rezervace Polanský les, na pravém břehu jsou rozsáhlé louky. Od železničního mostu v Ostravě-Zábřehu, kterým končí CHKO, Odra na mnohých úsecích ztrácí svůj přirozený charakter. Koryto řeky se mění, je uměle vytvořené a širší než v předešlé části. Přibližně sedm set metrů za výpadovkou Rudná je velký jez vysoký dva metry. Za ním začíná úsek řeky, kde jsou břehy hustě zarostlé vegetací a je velmi obtížné se k vodě dostat. Pár metrů za lávkou pro pěší a cyklisty v Nové Vsi začíná úsek, podél kterého vede po pravém břehu značená cyklostezka až k lávce pro pěší a cyklisty u Hošťálkovic. Břehy jsou v tomto úseku udržované a řeka snadno dostupná. V těchto místech ústí do Odry z levé strany řeka Opava.
Za Hošťálkovicemi jsou na řece dva mohutné, pro vodáky nesjízdné jezy s přenášením vlevo. První z nich, jez u Lhotky, je vysoký přes dva metry. Nad ním je lávka pro pěší. Druhý jez, Přívozský, je vysoký dva metry. Celý patnáctikilometrový úsek končí soutokem Odry s Ostravicí.
Řeka Opava protéká Ostravou jen z části, a to od rybníku Štěpán za Děhylovem po soutok s Odrou. Od silničního mostu v Děhylově lemuje břehy zelená vegetace. Rekreační charakter dokládají chatové osady, postavené až po lávku v blízkosti železniční stanice v Třebovicích. Na pravém břehu řeky je v tomto úseku rekreační areál Loděnice Děhylov. Z úzkých meandrů tu přechází řeka do rovného koryta se spoustou malých přírodních peřejí. Za lávkou pro pěší a cyklisty v Třebovicích je břeh hustě zarostlý. Je tam také nesjízdný jez, kolem kterého je možno přenášet lodě po obou březích. Ještě před ústím Opavy do Odry je krátký úsek s peřejemi.
Poslední ze čtveřice ostravských řek je Lučina. Úsek navrhovaný pro vodní turistiku je čtyři sta metrů dlouhý, začíná u Slezskoostravského hradu a končí ústím do Ostravice. K řece lze přijet pod silničním mostem na ulici Podzámčí nedaleko hradu. Řeka je tu klidná, bez peřejí.
Nejen vodácké stezky pro turisty
Rybníky byly stavěny na Ostravsku již ve středověku, protože bažinatá místa v nivách řek byla vždy vhodná pro jejich zakládání. Největší je Heřmanický rybník na severním okraji města. Ten je součástí rozsáhlé oblasti zapsané do seznamu evropsky významných ptačích území. Velké vodní plochy vznikly v nivě Odry u Koblova a Antošovic a na pravém břehu u Vrbice u Bohumína po vytěžení ložisek štěrkopísků. Dnes slouží k rekreaci, vodním sportům i k rybaření. Dalšími vodními plochami v nivě řeky Odry jsou slepá ramena, hojně navštěvovaná rybáři. Jedním z těchto slepých ramen Odry je rameno u dolu Urx, které je využíváno i pro rybolov a projížďky na pramicích a kánoích. K této vodní ploše je možno přijít z areálu Hornického muzea OKD Landek. Po vytěžení štěrkopísků vznikla sto třicet pět hektarů velká vodní plocha Štěrkovna Hlučín čili Hlučínské jezero. Sportovně rekreační areál Hlučín je v letních měsících oblíbeným cílem nejen pro obyvatele Ostravy a okolí. Kromě koupání je možné se projet na vodním vleku, windsurfi ngu, vyzkoušet si snowboard na vodě zvaný waveboard, půjčit si loďku, zahrát si na fotbalovém či volejbalovém hřišti nebo využít další možnosti sportovního vyžití. Hlučínské jezero je také rybářským revírem. Poštovní rybník v nivě řeky Opavy u Děhylova má statut přírodní rezervace s výskytem mnoha druhů mokřadních rostlin a hnízdních biotopů nejrůznějších vodních ptáků. Rybník Štěpán je významná přírodní rezervace východně od obce Děhylov v nivě řeky Opavy. Rozkládá se na ploše 45,2 hektaru. Je zde zachován unikátní vodní a mokřadní ekosystém. Většina živočišných druhů, které se v oblasti rybníka nacházejí, patří na území České republiky k silně ohroženým. O zdejší fauně a flóře se kolemjdoucí dočtou na informačních tabulích. Koupání a vodní sporty tu nejsou povoleny. Rybník je snadno dostupný na kole nebo pěšky z nedaleké železniční stanice Děhylov či z MHD v Martinově.
Autor: Ladislav Vrchovský, Listy moravskoslezské
Sdílet článek na sociálních sítích
