zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bez partnera to jde v Rumunsku těžko

19.01.2007
Odpady
Bez partnera to jde v Rumunsku těžko
Podnikatelské příležitosti se v Rumunsku otevírají zejména v ekologii a ve stavebnictví.
Nejčastěji se ředitele CzechTrade v Bukurešti Michala Holuba a jeho zkušeného konzultanta Josefa Podavky, který už čtvrt století působí v Rumunsku, ptají naše firmy na to, jak se dostat na trh a jak najít partnera.
"Po předloňských rozsáhlých povodních přišlo do Rumunska několik českých firem, které pomáhaly řešit otázku řízení toků. Zorganizovaly několik přednášek a prezentací a zadarmo rumunské straně předaly svůj software, používaný v případě velké vody. Postupně se o nich začalo vědět. Pak už nepotřebovaly pomoc CzechTrade," dělí se o zkušenost Michal Holub.
Nejen tato přírodní katastrofa, ale i tlak Evropské unie staví před Rumunsko výzvu řešit problematiku ekologie. "Legislativa je připravena a snaží se kopírovat evropskou. Problém je v tom, že Rumunsko kvůli technické nepřipravenosti není vždy schopno přenášet přijaté normy do praxe. Existuje například zákon o třídění domovního odpadu. Infrastruktura ale není vybudována, takže městské úřady mnohdy nemají kontejnery. Pokud v obci jsou, nezřídka přijede kamion a odpad nabere dohromady a odveze ho," říká Michal Holub.
Obyvatelé se teprve učí třídit odpady a učí se to i zastupitelé obcí. "Úřady mají zájem se setkat s firmami se zkušenostmi v této oblasti podnikání. Recyklace a zpracování odpadů, především plastů, má proto velkou budoucnost. Možnosti se otevírají i při instalaci čističek," upozorňuje na příležitost šéf bukurešťské kanceláře CzechTrade.
Druhou oblastí, kde by se české firmy mohly uplatnit, je stavebnictví. "V Rumunsku pokračuje stavební boom, i když ne tak výrazný jako před dvěma třemi lety, podnikatelské šance jsou zde značné. Vláda například plánuje postavit na osm set tisíc bytových jednotek," tvrdí Michal Holub.
Jeho slova o budoucnosti stavebnictví potvrzuje i rumunský tisk, který přinesl informaci o tom, že pro letošek bukurešťský kabinet vyčlení z rozpočtu do stavebnictví 7,1 miliardy eur. Dálnice, silnice, koridory, také požadavek Evropské unie. I to je výzva pro české podniky.
"Stavebních firem je v Rumunsku poměrně dost. Větší zakázky nemohou zafinancovat, chybí jim peníze. Při velkém tendru musí mít zase reference, že za uplynulých pět let získaly dvě velké zakázky ve výši několika milionů eur. Ne každá tamní firma má však reference z velkých staveb, na rozdíl od našich firem se zkušenostmi. Češi se k tendrům sami nedostanou a neobejdou se bez rumunského partnera," vysvětluje situaci Josef Podavka.
Dosáhnout úspěchu mohou proto naše firmy nejlépe partnerstvím s místními. A spolupracovat, zejména ve stavebnictví, Rumuni chtějí. "I mezi rumunskými stavebními giganty je řada firem, které mají o spolupráci zájem," dodává Michal Holub.

Dá se očekávat i nárůst zájmu podnikatelů z dalších oborů, a to i v regionech, kam dosud zahraniční firmy nemířily. Půjde také o lokální střední a menší firmy, které se dosud se zahraničím nesetkaly.
Výhodou pro české podnikatele je, že Rumuni lépe znají tamní prostředí a dokážou pomoci překonávat některé přetrvávající bariéry v podnikání, jako je například byrokracie. "Stačí malá chyba v dokumentaci, nevýznamný detail a zakázka může být ztracena. Ztratit se ostatně může třeba i obálka na registračním úřadu, když se opomene odevzdat ji proti podpisu. Mnohé je také o známostech," přibližuje důležitost rumunského partnera Michal Holub.
Podstatné je přitom rumunské podnikatele nepodceňovat. Ačkoliv je Rumunsko v EU nováčkem, v Bukurešti, Temešváru, Brašově či Sibiu působí silné domácí firmy, jejichž manažeři se přizpůsobili západnímu stylu, mají představu o výrobních nákladech a dobře se orientují v cenovém spektru. "Jsou to tvrdí vyjednávači. Nabídky si nechají zpracovat, srovnávají je a ceny se snaží stlačit," říká Josef Podavka.
Pro srovnání budou mít ostatně rumunští podnikatelé, vzhledem k přílivu dalších zahraničních investic a narůstajícímu zájmu o tento trh ze strany cizích firem, v nejbližší budoucnosti ještě lepší příležitost.

Vývoz ČR do Rumunska podle komodit
(2005, tis. eur)
Potraviny a živá zvířata 26 338
Nápoje a tabák 988
Surové mater., nepož., s výj. paliv 8 043
Minerál. paliva, maziva, př. mater. 2 386
Živočiš. a rostl. oleje, tuky a vosky 32
Chemikálie a příbuz. výrobky 73 471
Tržní výr. tříděné hl. podle mater. 174 895
Stroje a dopravní prostředky 333 119
Průmyslové spotřební zboží 51 772
Komodity a předměty obchodu 1
Celkem 671 044
Zdroj: MPO
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí