zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Úspory? Není to nereálné.

19.01.2007
Energie
Úspory? Není to nereálné.
Víc než plány Bruselu zajímá teď českou odbornou veřejnost stať o energetice v programu nové vlády.

ZATÍMCO Z EVROPSKÉ ÚROVNĚ zaznívala minulý týden naléhavá slova na téma energetické soběstačnosti, (energetické) bezpečnosti a (energetické) budoucnosti Evropy vůbec, na tuzemské frontě byl relativně klid. Čeští energetici ani většina politiků příliš nevěří, že se něco může rychle změnit, natož pak v neprospěch velkých energetických společností - v ČR ani v Evropě. Stanovisko energetických firem zůstává stejné: proti úsporám nic nenamítají, vliv obnovitelných zdrojů mají tendenci podceňovat a toho, že by jim Unie mohla něco přímo přikazovat, se nebojí.

Výsledky jednání v Bruselu nepřeceňují ani manažeři ČEZ. Říkají, že je to snaha zaměřená správným směrem, ale problém je v tom, že EK se zřejmě nepodaří realizovat potřebná konkrétní opatření rychle. Schvalovací procedury jsou pomalé a 27 členských zemí se obtížně na něčem dohodne dřív než za čtyři, pět let. Navíc už dnes jsou energetické firmy tak silné, že i v evropských orgánech prolobbují v podstatě to, co jim vyhovuje. Navíc, jak očekávají experti v energetice, tak v horizontu pěti let stejně dojde v Evropě k velké konsolidaci, která změní podmínky na trhu. A firmy ještě posílí.

BLIŽŠÍ KOŠILE NEŽ KABÁT. Více než prohlášení z Bruselu zajímají ČEZ a další firmy v oboru záležitosti domácí. Podle státní energetické koncepce, přijaté v roce 2004, by se měl průměrný meziroční růst celkové spotřeby elektřiny v ČR pohybovat v letech 2000 až 2030 kolem 1,3 %. Celkově vzrostla spotřeba elektřiny v ČR od roku 1989 o 8 %. V roce 2005 činila 57,7 TWh, loni to mohlo být už 60 TWh.

V diskusích o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie je kardinální otázkou, zda jsou předpoklady růstu spotřeby správné a pokud ano, z čeho se bude elektřina vyrábět. Právě na tuto otázku se ovšem odpovědi v ČR zcela zásadně liší. Státní energetická koncepce počítá s obnovou a výstavbou nových zdrojů včetně jaderných a nezavrhuje prolomení tzv. územních limitů těžby uhlí.

Koaliční smlouva ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se od energetické koncepce odklání. Minimálně v horizontu funkčního období této koaliční vlády by se neměla připravovat žádná výstavba nových jaderných bloků a těžba by neměla jít za stanovené limity. Smlouva dále počítá se snižováním emisí skleníkových plynů, vyšším využitím obnovitelných zdrojů a zejména pak se snížením energetické spotřeby české ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020.

DISKUSE JEŠTĚ BUDE. Koaliční smlouva ani programové prohlášení však nemusí být dogmatem. Jak uvedl pro Ekonom ministr životního prostředí a předseda strany zelených Martin Bursík, bude samozřejmě záležet na síle mandátu vlády a na tom, co lze reálně prosadit. Také premiér Mirek Topolánek připomněl, že se vláda sice zavázala nezahajovat výstavbu dalších jaderných zdrojů, ale koaliční strany se dohodly, že se budou energetikou a jejími perspektivami dále zodpovědně zabývat...

Jasné není ani to, co se stane s ČEZ, o privatizaci se v koaliční dohodě hovoří jen mlhavě, neříká se kdy, neříká se jak. Přijít s návrhem rychlého prodeje celé společnosti nebo její větší části nemá odvahu nikdo. I když zájem dalších evropských energetických společností by byl určitě značný. Podle všeho se ale nejvýš prodá menší část akcií ČEZ a státní majorita zůstane zachována.

BIOMASOU PROTI UHLÍ? Mimořádně citlivým tématem pro všechny je eventuální prolomení těžebních limitů.

Ministr průmyslu Martin Říman v televizní debatě o víkendu připustil, že nebudou-li prolomeny limity a nezahrne-li ČR do energetické politiky ani výstavbu dalších jaderných bloků, pak zbývá jedině dovoz - buď "hotové" energie nebo plynu jako suroviny na výrobu elektřiny. Obnovitelné zdroje totiž ty, které ubudou, podle energetiků nenahradí. Upřímně řečeno, je ale na dovozu něco špatného, bude-li to za dobrou cenu?

Jak ministr průmyslu, tak i šéf ČEZ varují rovněž před příliš velkým očekáváním od biomasy. "Kdybychom například chtěli nahradit výkon Temelína biomasou, tak by nám na to nestačila ani kompletní osevní plocha v ČR, na které se pěstuje pšenice...," řekl Roman nedávno pro Radiožurnál.

A co říká šéfovi ČEZ návrh nové vlády uspořit ročně 20 až 30 TWh? "To je "velmi agresivní" předpoklad, i když ne zcela nereálný," připouští Martin Roman.

AUTOR: Libuše Bautzová
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí