Primátor Ostravy se stal kandidátem na Zelenou perlu

OSTRAVA - Primátor Ostravy Petr Kajnar se stal žhavým kandidátem na získání nelichotivého titulu "Zelená perla" za svůj výrok „stromy mají sloužit, a ne překážet“. Tento překvapivý citát, připomínající trochu někdejší „poroučení větru dešti“ otiskl v pondělí 15. ledna deník Právo. Primátor jím obhajuje masivní kácení zdravých stromů po celé Ostravě v posledních letech. Stovky podpisů pod různými peticemi ovšem dokazují, že občanům města stromy nepřekážejí, lidé stromy potřebují a jsou za ně rádi. Jediný, komu zeleň vadí, je tak zřejmě vedení města a některé stavební firmy.

Masivní kácení stromů v Ostravě se začalo rozmáhat od roku 2002. Děje se tak nejen kvůli údržbě zeleně, ale často kvůli nejrůznějším investičním akcím, skrytým pod názvy jako „regenerace a revitalizace zeleně“ či „rekonstrukce zpevněných ploch“. Stovky zdravých stromů pak mizí z ulic přímo uprostřed městské zástavby. Jen v Porubě se v letech 2002 až 2004 vykácelo více než tisíc šest set stromů. Další akce probíhají i nyní – např. rozsáhlá rekonstrukce zeleně v sedmém porubském obvodu na rozloze 21 hektarů. Chystá se také oprava pěti ulic městské památkové zóny, která by měla za následek vykácení 144 vzrostlých stromů.

Necitlivý postup veřejné správy vůči životnímu prostředí naráží na odpor občanů, kteří v dotčených lokalitách žijí. Od roku 2002 tak vzniklo již několik petic, které požadují zastavení kácení stromů. Vyzývají zároveň radnici, aby o závažných zásazích informovala občany s předstihem a umožnila jim také vyjádřit své stanovisko. Tyto požadavky byly například součástí „Petice za záchranu parkové výsadby Ostravy-Poruby“, kterou v roce 2002 podepsalo na 1 200 lidí, a také obdobné petice z loňského podzimu, k níž se připojilo 2 300 lidí.

Arnika předložila porubské radnici v květnu 2003 návrh postupů, jak zodpovědně informovat občany a projednávat s nimi plánované zásahy do zeleně. Zohlednit představy obyvatel města o jeho rozvoji považujeme za nezbytné; v zemích západní Evropy jde o běžný standard. Vyzývali jsme například radnici, aby zasedání zastupitelstva probíhala v době, kdy se jej mohou zúčastnit i zaměstnaní lidé. Na naše návrhy jsme se však ani po několika letech nedočkali reakce. Zastupitelstvo stále zasedá v 9 hodin ráno, člověk se na úřadě nedomůže informací, diskuse nad připravenými projekty neexistuje. Lidé se o plánovaném kácení stromů dozvídají až tehdy, když přijedou dělníci s motorovými pilami. Lidé, bránící na poslední chvíli své životní prostředí, vnímá radnice jako nepřátele, nikoliv jako partnery diskuse.

Jedním z častých argumentů pro kácení stromů jsou údajně chybějící parkovací místa. Mnohem více než parkoviště však chybí celková koncepce řešení parkování. Není přece možné umisťovat automobilová stání pod okna všech obytných domů. O možnosti postavit podzemní nebo nadzemní hromadné garáže se však neuvažuje. Rozvoj Ostravy probíhal ve všech jeho etapách na základě koncepce urbanistů. Proto i současný problém parkování bychom měli řešit tak, aby nedošlo ke snížení standardu bydlení, aby se ze zelených čtvrtí nestaly noclehárny na parkovišti.

Podle představitelů města způsobují stromy samé problémy: trhají inženýrské sítě, překážejí novostavbám, stíní okna, vyvolávají alergie, ničí chodníky. Všichni přitom dobře víme, že Ostrava je dnes městem s nejhorším ovzduším v celé České republice a také je známo, že právě stromy jsou schopny toto znečištění částečně kompenzovat. Například tím, že svými listy zachycují polétavý prach, který na sebe váže nebezpečné chemické látky ohrožující lidské zdraví, a zvyšují vlhkost vzduchu. Proto je třeba si stromů ve městě vážit a dobře se o ně starat. Pokud se nám o tom nepodaří včas přesvědčit politiky, brzy si budeme moci na vlastní kůži vyzkoušet, že Ostrava bez vzrostlých stromů nebude dobrým místem k životu.

http://www.arnika.org