Energetika: úspory nebudou stačit

Za několik let nám dojde elektřina a na ruské dodávky ropy a plynu se nemůžeme také příliš spoléhat. Píše to ministerstvo zahraničí v materiálu o české energetické bezpečnosti, který včera vzala na vědomí Bezpečnostní rada státu. Obsah dokumentu je na žádost ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka neveřejný. Mohl by totiž způsobit trhlinu v jednotě vládní koalice, která právě dnes žádá parlament o důvěru.
Bursík říká, že bude lepší, aby ho ještě před zveřejněním "dopracovali experti", než aby na něj teď zelení "stříleli jak z děla". Dokument totiž tvrdí, že jen úsporami se závislosti na Rusku nezbavíme, a navrhuje využívat elektřinu z jádra a uhlí. To je v rozporu s představami zelených, ale v souladu s míněním jejich koaličních partnerů

Ropovody reznou
Česko přestane někdy mezi léty 2011 a 2012 vyvážet elektřinu, té bude nedostatek a nebude ji odkud dovézt, píše se v materiálu, který měly HN k dispozici. Proto by bylo dobré využívat co nejvíce domácích surovin a uvažovat o obnovení těžby uranu. Lépe na tom totiž nebudeme ani s ropou a plynem. Rusko, které nyní dodává do Česka více než 70 procent jejich spotřeby, je nespolehlivé. Podle dokumentu využívá své pozice "kontrolora" energetických kohoutů k politickému nátlaku. A z "technických" důvodů není jasné, zda bude moci skutečně dodat do Evropy nasmlouvané množství ropy a plynu. 80 procent trubek tranzitního ropovodu přes Ukrajinu je nebo bude v nejbližších letech za horizontem své plánované životnosti. Ukrajina přitom nemá dost prostředků, aby dokázala ropovod udržovat, tvrdí zpráva. Rusko zanedbalo investice do těžby a přepravy plynu. Po roce 2010 dojde k prudkému poklesu ruské "schopnosti exportovat zemní plyn". Studie, na něž se zpráva odvolává, uvádějí, že Rusku bude chybět až 45 procent plynu, který slíbilo svým zákazníkům.
Ruské státní podniky se navíc mohou pokusit ovládnout přísun energie do Česka, varuje dokument. Například monopolní vývozce ruského plynu, firma Gazprom, by se mohl pokusit po roce 2010 koupit českého dovozce plynu Transgas. A poté zastavit dodávky plynu z Norska, jediné alternativy k ruským dodávkám. Je třeba také bránit možnému obrácení ropovodu Ingolstadt-Kralupy. Tím proudí do Čech suroviny ze Západu, zatímco po jeho obrácení by se tudy vyvážela ruská ropa. Proto je třeba zachovat kontrolu státu nad některými strategickými podniky. Závislost na ruské ropě a plynu bychom měli snížit na 65 procent a pro případ možného omezení dodávek plynu vytvořit jeho zásoby.

Bursík Moskvě věří
Se stavbou zásobníků na plyn souhlasí i Martin Bursík. Poukazuje přitom na to, jak České republice ropné zásoby pomohly minulý týden bez obtíží překonat přerušení dodávek ropy kvůli rusko-běloruskému sporu. Jinak ale tvrdí, že pokud jde o dodávky surovin, je Rusko důvěryhodný partner. Bursík poukazuje i na to, že dokument byl připraven pro předchozí kabinet a neodpovídá stávajícímu vládnímu prohlášení. To volá hlavně po úsporách energie, "nepodporuje" výstavbu jaderných elektráren a zachovává omezení těžby hnědého uhlí. Experti ještě podle něj musí materiál dopracovat v souladu s "moderními trendy v energetice" - ať jde o šetření či využití alternativních zdrojů. Bezpečnostní rada státu jim dala čas do června.
"Je dobře, že se o problematice energetické bezpečnosti začalo jednat," říká Alexander Vondra, místopředseda vlády nominovaný ODS. Upozorňuje, že kabinet slíbil ve svém prohlášení zřízení nezávislé komise k posouzení energetických potřeb České republiky. Část ministrů doufá, že právě jednání v této komisi mohou změnit "zelené" energetické směřování současné vlády.