Růst cen vrací do hry český uran

S tím, jak roste světová cena uranu, začínají se o česká naleziště této suroviny zajímat investoři.
I když Česká republika v devadesátých letech utlumila většinu svého uranového průmyslu, stále je sedmým největším těžařem na světě. Kromě toho má i značné nevyužité zásoby.
Státní podnik Diamo, který těží uran v Dolní Rožínce na Vysočině, uvažuje o rozšíření těžby. Zatím jedná o investicích do geologického průzkumu, který by mohl zpřístupnit další zásoby v Dolní Rožínce, ředitel Diama Jiří Jež ale do budoucna nevylučuje ani těžbu v dalších lokalitách.
"Jen na ložisku Hamr, kde skončila těžba v 90. letech, je stále uloženo 115 tisíc tun uranu - tedy víc, než se u nás vytěžilo za celou šedesátiletou historii našeho uranového průmyslu. Jde o naleziště světového významu," říká Jež.
Další - dosud nikdy nevyužívaná - ložiska uranu jsou u Brzkova na západní Moravě a u Osečné na Liberecku. "Společenská poptávka po otevření nových ložisek dnes není. Fakt ale je, že se o tyto lokality zajímají investoři. Vím o konkrétních firmách," uvedl Jež, podle něhož bude další vývoj záležet hlavně na cenách uranu.
Ty ale zřejmě dál porostou. Současná světová těžba uranu totiž zdaleka nepokrývá potřebu, kterou dnes mají jaderné elektrárny. Zatím uranu nedostatek není: "Potřeba je stále kryta kromě těžby i využíváním zásob a rozpouštěním vysoce obohaceného uranu z jaderných zbraní," vysvětluje mluvčí firmy ČEZ Eva Nováková.
Zásoby se ale začínají tenčit a energetici stejně jako těžaři či ekonomové čekají další růst ceny. Atraktivita českých nalezišť tak bude spíš stoupat.
Česká těžba uranu byla dlouhodobě ztrátová. Do nákladů navíc producenti celá desetiletí nezapočítávali peníze, které budou třeba na zahlazování ekologických škod. Jejich likvidaci dnes hradí ze svého rozpočtu stát, celkový účet za šedesát let existence českého uranového průmyslu se vyšplhá na více než šedesát miliard korun. Přesto dnes odborníci soudí, že nová těžba by se mohla vyplácet.
Náklady na vytěžení kilogramu uranu se loni v Diamu pohybovaly kolem 1450 korun. "Světová cena se v přepočtu podle momentálního kurzu pohybuje kolem čtyř tisíc korun za kilogram," uvedl ředitel Jež. Ten však přiznává, že případné otevření nových ložisek není jen otázkou ekonomického kalkulu, ale také vládní shody a veřejného mínění. "Zatím pro to neuzrála doba, odpor k jaderné energetice je takový, že o využívání dnes uzavřených ložisek neuvažujeme. Ale věřím, že čas pro to přijde," řekl.
V samotné Dolní Rožínce, kde jsou v této chvíli úvahy o pokračování a rozšiřování těžby uranu nejdál, místní lidé plány Diama moc neznepokojují. "U nás jsou s uranem občané dávno smíření, působení Diama berou hlavně jako příležitost pro slušně placená pracovní místa, kterých tady na Žďársku moc není. Pokud se tu skutečně rozjede debata o nějakém rozšíření těžby, nečekám ze strany místních lidí žádný odpor," řekl HN místostarosta Dolní Rožínky Aleš Laštovica.