Pátek, 29. března 2024

Změna klimatu ovládla Davos

Změna klimatu ovládla Davos
Manažerům velkých korporací dělá starosti oteplování planety. Ale zároveň se těší na skvělý byznys.

Účastníci Světového ekonomického fóra (SEF) chtěli původně diskutovat o přesunu hospodářských a politických těžišť od Atlantického k Tichému oceánu. O vzestupu prahových ekonomik v Asii, o nové moci konzumentů, o přesunech zahraničních investic a dravosti investorů. Ale nakonec se na 2400 politiků, manažerů velkých korporací i vědců minulý týden v Davosu rozhodlo: Nechme to stranou. Největším problémem současnosti je oteplování planety.

Poté, co britský odborník a poradce vlády Nicholas Stern loni na podzim odhadl náklady vznikající zatížením atmosféry kysličníkem uhličitým do roku 2050 na 5500 miliard dolarů, se tak přinejmenším změnil i náhled "kapitánů hospodářství".

Poradenská firma PriceWaterhouseCoopers zjistila pro fórum v celosvětové anketě, že na 40 procent šéfů korporací považuje oteplování klimatu za hrozbu pro rozvoj svých podniků. Dokonce i ve Spojených státech, kde se k tomuto tématu chovali donedávna více či méně chladně, už oteplování planety znepokojuje každého pátého manažera.

"Tato změna v přístupu v nejvyšších manažerských etážích dá diskusi o tomto problému novou dynamiku. Určitě to přispěje k přijetí dalších pravidel, zaměřených proti emisím skleníkových plynů," soudí Daniel C. Esty, ředitel centra pro ochranu životního prostředí a ekologickou politiku při Yaleské univerzitě, citovaný listem Die Welt.

PROTI ZÁSAHŮM STÁTU. Manažeři ale nevidí jen rizika, ale i další podnikatelské příležitosti. Například Nick Frances, ředitel australské firmy Easy Being Green, už ve spolupráci s obcemi, městy i mnoha podniky spustil řadu projektů, které jsou ve vztahu k emisím skleníkových plynů, zejména CO2, neutrální. Rozhodně se ale staví proti státní regulaci: "Trh a dobrovolná iniciativa hospodářství dokážou problém dostat pod kontrolu lépe než státní zásahy," prohlásil v Davosu. Podle něj se pro průmysl otevírá nové pole činnosti.

Ovšem skutečnou hvězdou zasedání se stal už zmíněný Nicholas Stern, který propaguje zdanění emisí kysličníku uhličitého. Tento bývalý šéfekonom Světové banky je přesvědčen, že tvrdší regulace překoná zklamání z takzvaného Kjótského protokolu, který zatím neprokázal větší účinnost. "Cílem je snížení emisí CO2 do roku 2050 nejméně o třicet procent."

Zdá se, že "změna klimatu" v Davosu přichází v nejvhodnější možnou dobu. Dokonce i ve Spojených státech se přístup k oteplování klimatu mění. Svědčí o tom mimo jiné také iniciativa deseti velkých koncernů, které vyzvaly americkou vládu, aby zavedla limity emisí kysličníku uhličitého. Dokonce i prezident George Bush se ve své Zprávě o stavu Unie zmínil o nutnosti zodpovědného přístupu k ochraně klimatu, připomněl list Handelsblatt. To ostatně ocenila ve svém zahajovacím projevu v Davosu i německá kancléřka Angela Merkelová: "Jsem ráda, že se k odpovědnosti hlásí i podniky. Jsou to důležití spojenci v tlaku na vládu Spojených států."

OBROVSKÝ RŮST TRHU. To, že se zejména velké koncerny najednou s takovou radostí hlásí ke své odpovědnosti, má samozřejmě také jiný důvod. Vždyť poradenské firmy, marketingoví odborníci i instituce, sledující možné trendy, jsou zajedno: Žádný jiný trh neporoste v nejbližších letech tak rychle jako trh s technologiemi pro ochranu životního prostředí jako celku a ovzduší především.

Například německá poradenská firma Roland Berger odhaduje, že v Německu, které v tomto oboru patří ke světové špičce, vzroste podíl sektoru na celkových výkonech průmyslu z dnešních čtyř na šestnáct procent a to v průběhu příštích 25 let.

"Samozřejmě že takový přístup hospodářství k ochraně ovzduší bezvýhradně vítám," konstatoval v Davosu šéf Greenpeace International Gerd Leipold. Ale hned dodal: "To téma je dnes už tak závažné, že ho nemůže ignorovat žádný podnik, aniž by si pokazil svou reputaci."

POMŮŽE JADERNÁ ENERGIE? V Davosu ovšem zaznělo také varování. "Ani Indie, ani Čína, ani další rozvojové země nepřijmou žádný diktát, týkající se redukce skleníkových plynů, který by se mohl dotknout jejich rozvoje," prohlásil například Montek D. Ahluwalia, šéf indického úřadu pro hospodářské plánování. Podle něj jsou za dnešní stav odpovědné především průmyslově vyspělé země a hlavně pak Spojené státy. "A ty dokonce ani nepřijaly Kjótský protokol," připomněl indický účastník zasedání.

Tam, kde se debatuje o ochraně ovzduší nebo o redukcích emisí kysličníku uhličitého, nutně přejde řeč i na možnosti využití jaderné energie. Steve Chu, ředitel Lawrence Berkeley National Laboratory, v této souvislosti připomněl: "Problém s emisemi pomůže vyřešit nový přístup americké vlády k jaderné energetice. Potřebovali bychom ročně pět nových reaktorů." Problém je ovšem v tom, že výstavba jaderných elektráren trvá dlouho. A také je nutné postarat se o bezpečné uložení nebo likvidaci vyhořelého paliva. "Jen na to bude nezbytné zvýšit náklady na výzkum desetkrát," řekl Chu.

Také Indie a Čína by rády nakoupily ve Spojených státech jaderné reaktory - hovoří se o čtyřiceti až padesáti. To už je ovšem na hranici možností amerického průmyslu. A pokud jde o takzvané "zelené" uhlí, tedy o klasické tepelné elektrárny, které by spalovaly fosilní paliva prakticky bez emisí, to je hudba ještě hodně vzdálené budoucnosti, zaznělo v referátech v Davosu.

V KAŽDÉM PŘÍPADĚ je zřejmé, že klíč k ochraně klimatu mají v rukách stále ještě průmyslově vyspělé země. Obyvatelé zemí, sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), vypouštějí do ovzduší v průměru na hlavu třikrát více emisí CO2 než Číňané. Alespoň to v Davosu tvrdil šéf čínské plánovací komise Čang Siao-čchian. Konec konců, jeho země figuruje na globálním žebříčku blahobytu na 120. místě. Takže má co dohánět. "I když budeme využívat energetické suroviny účinněji, hospodářský růst Číny si vyžaduje zmnožování energetických zdrojů," shrnul Čang. Jinak řečeno: Emise skleníkových plynů "made in China" spíše ještě porostou, než aby se snížily. Tedy alespoň v dohledné budoucnosti.

AUTOR: PETR NĚMEC
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů