Česko bojuje s oteplováním vlažně

Když si Evropa minulý čtvrtek připomínala hrozbu klimatických změn, k symbolickému vypnutí světel na veřejných místech se připojila i velkoměsta jako Paříž, Řím, Atény nebo Madrid. V Praze však o této akci téměř nikdo nevěděl.
Lze to chápat jako symbol českého postoje k boji proti globálnímu oteplování. Ten se dá popsat jedním slovem: vlažný.
S konkrétní reakcí na zprávu expertů OSN, podle nichž z devadesáti procent má na globální oteplování vliv člověk, přišel jediný politik: ministr životního prostředí Martin Bursík, který přednesl návrh na zavedení daně z oxidu uhličitého. U svých kolegů ale příliš pochopení nenašel.
Prohlášení ministra životního prostředí přitom není ničím novým - o této dani je zmínka už ve vládním programovém prohlášení: od roku 2010 by se na ni přeměnil stávající poplatek za znečištění ovzduší. Jenže i přes tento fakt patrně nová daň parlamentem neprojde.
S daní nesouhlasí třeba Bursíkův vládní kolega, ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). "Musím se tomu bránit z důvodu sociálních dopadů na venkov," říká.
Také předseda ČSSD Jiří Paroubek Bursíka vyzval, ať se "jede podívat, jak to na venkově vypadá".
Ministerstvo životního prostředí se chce orientovat i na ekologickou výchovu. Učitelé v ní mají vycházet mimo jiné i z dotovaného vydání knihy Nepříjemná pravda bývalého viceprezidenta USA Al Gora.
Tuto knihu přitom v minulosti kritizoval nejen prezident Václav Klaus, odpůrce myšlenky, že za globálním oteplováním stojí člověk, ale i řada členů ODS - například ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Podle většiny politiků ODS včetně premiéra Mirka Topolánka stačí, když Česko plní závazky Kjótského protokolu. Česká republika osmiprocentní limit snížení emisí však plní jen díky poklesu průmyslové výroby v devadesátých letech. Kjótský protokol sice Česko podepsalo v roce 1998, emise oxidu uhličitého se však srovnávají s rokem 1990.
Bedřich Moldan, profesor v oboru ochrany přírody, však upozorňuje, že ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsme na tom s emisemi skleníkových plynů špatně. "A to i v porovnání s novými zeměmi unie. Ať už produkci skleníkových plynů počítáme na hlavu nebo na jednotku HDP, jsme zejména v rámci OECD na jednom z prvních míst," říká.
Ani do budoucna se nedá čekat výrazné zlepšení. Dodržování závazků Kjótského protokolu hlídá EU vydáváním emisních povolenek. Pro letošní rok Česko zažádalo o rekordní počet povolenek - na 102 miliónů tun CO2. To je nejenom více než v předchozích obdobích, ale i o dvacet miliónů tun více, než firmy skutečně vyčerpaly.