Na Labi vyroste plavební kanál za 2,4 miliardy
ŠÉF ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČR MIROSLAV ŠEFARA ŘEKL PRÁVU:
ŠÉF ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČR MIROSLAV ŠEFARA ŘEKL PRÁVU:
* Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil zakázku na projektového manažera nové plavební komory a kanálu na Labi. Jak významně to ovlivní realizaci této investiční akce?
ÚOHS dospěl k názoru, že jsme ze soutěže neoprávněně vyloučili jednoho z uchazečů - firmu Mott MacDonald. Ředitelství vodních cest (ŘVC) se přitom opíralo o jednoznačnou dikci zákona o zadávání veřejných zakázek i o judikaturu Evropské unie. Nicméně respektujeme rozhodnutí antimonopolního úřadu a vypíšeme novou soutěž. Příprava realizace projektu tím není nikterak ovlivněna.
* Kdy tedy začne kanál mezi Pardubicemi a Přeloučí sloužit pro vodní dopravu?
V současné době probíhá stavební řízení. Cena projektu je (včetně DPH) 2,4 miliardy korun, z čehož zhruba jednu miliardu získáme z EU. Pokud se podaří začít stavět letos v létě, mělo by být vše hotovo v roce 2011.
* Nenaruší to krajinu a život obyvatel v okolních obcích?
Projekt má kladné hodnocení EIA. Již několik let pracuje v dotčeném území tým přírodovědců z České zemedělské univerzity Praha. Provedli zde biologický průzkum a realizují kompenzační opatření, nařízená ministerstvem životního prostředí a pardubickým krajským úřadem. Nejznámějším z nich je transfer motýlka modráska, jenž probíhá pod mezinárodním dohledem. Stavba bude probíhat mimo nejbližší obydlená území Přelouče a Brehů. Obyvatelé těchto obcí musejí přesto počítat s nárůstem nákladní dopravy, bez nějž se tak rozsáhlé dílo neobejde. Do budoucna jim to ale odstraní dnešní problémy s dopravní infrastrukturou. Vždyť zde vyrostou dva nové mosty a zásadním způsobem bude vyřešena silniční doprava v celé oblasti.
* Na rozdíl od Přelouče se stále odkládá stavba nových plavebních stupňů na dolním Labi. Loni ministerstvo dopravy rozhodlo, že bude pouze jeden u Děčína, a přesto to naráží na odpor ekologů. Jak je to tedy dnes se splavností Labe?
Bez nového plavebního stupně se splavnost na dolním Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem nezlepší. Pokud bude sucho a málo srážek, lodě z Německa nedoplují do českého vnitrozemí a lodě z ČR do Hamburku. Je tedy v zájmu celoroční provozuschopnosti labské vodní cesty postavit i děčínský plavební stupeň.
* Je už jasné, kdo bude kanál mezi Pardubicemi a Přeloučí stavět?
Soutěž na dodavatele už proběhla a vyhrálo ji sdružení firem Skanska a OHL. Naopak děčínský plavební stupeň je stále ve stádiu zpracování dokumentace EIA. Hodnota děčínského projektu včetně vodní elektrárny bude 5,1 miliardy korun a počítáme s tím, že až sedmdesát procent uhradí Evropská unie.
* Nezapomínáte kvůli velkým projektům na protipovodňová opatření?
Nezapomínáme. Soubor protipovodňových staveb pro ochranu plavidel byl již téměř dokončen. Jedná se o stavby v Děčíně, Roudnici nad Labem, Mělníku, Nymburku a Týnci nad Labem. Zbývá ještě druhá etapa nábřežní zdi v Mělníku, kterou chceme stavět v roce 2008. Ta zvýší kapacitu mělnického přístavu pro ochranu lodí. Celková hodnota protipovodňových staveb je více než 200 miliónů korun a větší část uhradila EU. Před možnými jarními povodněmi je tak celá labská vodní cesta chráněna a plavidla je bezpečně přečkají.
* Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil zakázku na projektového manažera nové plavební komory a kanálu na Labi. Jak významně to ovlivní realizaci této investiční akce?
ÚOHS dospěl k názoru, že jsme ze soutěže neoprávněně vyloučili jednoho z uchazečů - firmu Mott MacDonald. Ředitelství vodních cest (ŘVC) se přitom opíralo o jednoznačnou dikci zákona o zadávání veřejných zakázek i o judikaturu Evropské unie. Nicméně respektujeme rozhodnutí antimonopolního úřadu a vypíšeme novou soutěž. Příprava realizace projektu tím není nikterak ovlivněna.
* Kdy tedy začne kanál mezi Pardubicemi a Přeloučí sloužit pro vodní dopravu?
V současné době probíhá stavební řízení. Cena projektu je (včetně DPH) 2,4 miliardy korun, z čehož zhruba jednu miliardu získáme z EU. Pokud se podaří začít stavět letos v létě, mělo by být vše hotovo v roce 2011.
* Nenaruší to krajinu a život obyvatel v okolních obcích?
Projekt má kladné hodnocení EIA. Již několik let pracuje v dotčeném území tým přírodovědců z České zemedělské univerzity Praha. Provedli zde biologický průzkum a realizují kompenzační opatření, nařízená ministerstvem životního prostředí a pardubickým krajským úřadem. Nejznámějším z nich je transfer motýlka modráska, jenž probíhá pod mezinárodním dohledem. Stavba bude probíhat mimo nejbližší obydlená území Přelouče a Brehů. Obyvatelé těchto obcí musejí přesto počítat s nárůstem nákladní dopravy, bez nějž se tak rozsáhlé dílo neobejde. Do budoucna jim to ale odstraní dnešní problémy s dopravní infrastrukturou. Vždyť zde vyrostou dva nové mosty a zásadním způsobem bude vyřešena silniční doprava v celé oblasti.
* Na rozdíl od Přelouče se stále odkládá stavba nových plavebních stupňů na dolním Labi. Loni ministerstvo dopravy rozhodlo, že bude pouze jeden u Děčína, a přesto to naráží na odpor ekologů. Jak je to tedy dnes se splavností Labe?
Bez nového plavebního stupně se splavnost na dolním Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem nezlepší. Pokud bude sucho a málo srážek, lodě z Německa nedoplují do českého vnitrozemí a lodě z ČR do Hamburku. Je tedy v zájmu celoroční provozuschopnosti labské vodní cesty postavit i děčínský plavební stupeň.
* Je už jasné, kdo bude kanál mezi Pardubicemi a Přeloučí stavět?
Soutěž na dodavatele už proběhla a vyhrálo ji sdružení firem Skanska a OHL. Naopak děčínský plavební stupeň je stále ve stádiu zpracování dokumentace EIA. Hodnota děčínského projektu včetně vodní elektrárny bude 5,1 miliardy korun a počítáme s tím, že až sedmdesát procent uhradí Evropská unie.
* Nezapomínáte kvůli velkým projektům na protipovodňová opatření?
Nezapomínáme. Soubor protipovodňových staveb pro ochranu plavidel byl již téměř dokončen. Jedná se o stavby v Děčíně, Roudnici nad Labem, Mělníku, Nymburku a Týnci nad Labem. Zbývá ještě druhá etapa nábřežní zdi v Mělníku, kterou chceme stavět v roce 2008. Ta zvýší kapacitu mělnického přístavu pro ochranu lodí. Celková hodnota protipovodňových staveb je více než 200 miliónů korun a větší část uhradila EU. Před možnými jarními povodněmi je tak celá labská vodní cesta chráněna a plavidla je bezpečně přečkají.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích