Lidé už dlouho hledají způsob, jak získat potřebnou energii a přitom co nejméně uškodit životnímu prostředí.
Slunci ani větru neporučíme, ale využít je už umíme
K tomu se přímo nabízí využití obnovitelných zdrojů energie, neboť např. sluneční záření nebo vítr vytváří prakticky nevyčerpatelnou zásobu energie, která je pro lidstvo bezplatně k dispozici.
Veřejnost je zásobována informacemi o ekologické přijatelnosti a neškodnosti větrných elektráren, na propagaci zelené energie jsou vynakládány nemalé částky a na elektřinu vyrobenou v konvenčních zdrojích se hledí jako na špinavou. Druhou stranou mince je ovšem opomíjený fakt, že masivnější využívání energie z "čistých" zdrojů nás přinutí sáhnout hlouběji do peněženek. Přesto tato skutečnost nebrzdí aktivitu lidského počínání při vytváření "nové energetické éry".
NĚMECKO: EKOLOGICKÝ ZÁZRAK JMÉNEM FREIBURG
Německá vláda vydala v roce 2004 nový zákon o podpoře využití sluneční energie. Zatím je sice drahá, díky podpoře už ale může konkurovat klasickým zdrojům. Stát vykupuje solární elektřinu za pevnou a dobrou cenu a zaručuje, že to bude dělat ještě dalších dvacet let.
Ve využívání solární energie v Německu je dnes jedničkou Freiburg. Výstavní čtvrtí dvousettisícového města je v tomto směru Vauban, kde lze nalézt i pověstný dům na "kuří noze", prototyp ekologického bydlení. Na útlém podstavci se tyčí několikapatrový válec s bytovými jednotkami. Ze střechy domu ční panely solárních baterií, automaticky se natáčející tak, aby vždy "pohltily" co nejvíc slunečních paprsků. Nezávisle na nich se otáčí za Sluncem i obytná část domu. Do prosklených pokojů tak celý den míří maximum světla, zadní, severní část téhle "slunečnice" je tak pořád ve stínu.
Výmluvnou představou o významu obnovitelné energie pro Freiburg je také stadión tamního fotbalového klubu. Celá střecha je pokryta solárními panely a elektřina z nich vyhřívá i zelený trávník. Další propagací progresivního přístupu k využití energie jsou vodní, respektive větrné elektrárny na území města. Také osazení solárními panely poloviny všech škol svědčí o tom, že z hlediska výchovy k ekologii se snaží tamní Němci myslet i na budoucnost.
USA: CESTA K SOLÁRNÍ ENERGII TRVALA 40 LET
Postavit gigantický stroj, který by mohl vyrábět obrovské plochy fotovaltických fólií, generujících energii ze Slunce, byl letitým snem amerického vynálezce Stanforda Ovshinského. Své představy dokázal realizovat v roce 2002, téměř po 40 letech nezměrného úsilí, přesvědčování nedůvěřivých kritiků, a za ceny miliónů dolarů partnerských podniků.
Dnes je jeho firma Energy Conversion Device v Michiganu největším americkým výrobcem fotovaltických materiálů, které přeměňují sluneční záření na elektřinu, a mamutí stroj chrlí kilometry extrémně tenkých ploch FV, jimiž se pokrývají střechy obytných domů a továren. Firma má zakázek na více než půl roku dopředu, a "posiluje" výstavbou dalších tří továren.
Ještě v polovině 90. let minulého století americké firmy v tomto odvětví ovládaly světový trh, od té doby ale začaly dominovat japonské a německé podniky, neboť vlády těchto zemí velkoryse subvencují využití sluneční energie.
ČR: SLUNEČNÍ ELEKTRÁRNY "V PLENKÁCH"
V případě ČR je větší využití sluneční energie zatím na počátku svého rozvoje. Tuzemský trh má v tomto směru před sebou ještě velký potenciál, který dosud není zdaleka využíván tak, jak by mohl být. Odhady různých institucí se různí, ale shodují se na tom, že v roce 2005 byl u nás nainstalován celkový špičkový výkon fotovoltaických elektráren 0,7-1 MWp.
První sluneční elektrárna o výkonu 10 kW spustila provoz v roce 1998 na vrcholu hory Mravenečník v Jeseníkách. Jde o velice skrovný výkon. Kam od té doby pokročila snaha českých subjektů v cestě za solární energií naopak dokládá největší česká solární elektrárna, nacházející se v Bušanovicích nedaleko jihočeské Volyně, připojená do distribuční sítě 1. února tohoto roku. Tamní fotovoltaické panely na ploše 6170 m2 mají špičkový výkon 600 kWh, s předpokladem dosáhnout celkové maximální roční produkce elektřiny 620 000 kWh. Provozovatelem elektrárny je firma Korowatt.
Státní správa a místní samospráva zavádějí podpůrné nástroje na podporu fotovoltaiky od roku 2000, a to jak podporou demonstračních projektů, tak podporou vývoje a výzkumu. Od roku 2003 jsou Státním fondem životního prostředí poskytovány 30% dotace na instalaci solárních systémů pro soukromé i právnické osoby. Na podzim 2006 zase ministr životního prostředí znovu inicioval možnost žádat o podporu instalací obnovitelných zdrojů energie z prostředků Státního fondu životního prostředí. V souladu s cíli EU by celkový instalovaný výkon solárních systémů v ČR měl do roku 2010 dosáhnout 84 MW a do roku 2020 541 MW.
OPTIMISTICKÉ ZÁVĚRY NĚMECKÉ STUDIE
Kolem roku 2050 by měly polovinu veškeré světové spotřeby energie pokrývat obnovitelné zdroje, tvrdí německá studie. Podle ní by mělo z větru, slunce a dalších zdrojů pocházet až 70 % veškeré vyrobené elektřiny a 65 % tepla. Studie, kterou vypracovalo Německé centrum pro letectví a kosmonautiku (DLR), uvádí, že dosluhující tepelné a jaderné elektrárny by měly být nahrazeny novou generací, která bude využívat alternativní zdroje. V tuto chvíli je k dispozici pět hlavních zdrojů energie - ropa, uhlí, zemní plyn, jádro a voda; daný scénář přitom počítá se solární energií, větrem, geotermální energií, biologickými palivy a s vodou, stejně jako s deseti různými scénáři pro jednotlivé části světa.
Na Blízkém východě mají samozřejmě dostatek slunečního záření, zatímco na severu Evropy nebo Ameriky využijí spíše větrné rotory. Studie také rozděluje využití různých zdrojů energie podle odvětví, ve kterém budou hrát hlavní roli. Obnovitelné zdroje opanují výrobu elektřiny a procesy vytápění i chlazení, zatímco fosilní paliva budou mít dominantní roli v dopravě.
Čína v současnosti sází na výstavbu nových fosilních elektráren, které mají udržet v chodu obrovský ekonomický růst země. V plánu je, že tyto podniky zůstanou v provozu nejméně 40 let. Kvůli tomu bude muset svět počítat s fosilními palivy ještě další desítky let.
Otázku snížení emisí skleníkových plynů při zachování ekonomického růstu budou nakonec muset vyřešit politici. Evropská komise před nedávnem publikovala plán energetické politiky. Ten počítá s velmi přísnými pravidly pro spotřebu energie při výrobě zboží i při zásobování domácností, s rozšiřováním systému obchodování s povolenkami na emise CO2 a s plány oživení regionálního obchodování s energiemi. EU tak v příštích 20 letech čeká investovat do energetiky asi bilion eur.
Veřejnost je zásobována informacemi o ekologické přijatelnosti a neškodnosti větrných elektráren, na propagaci zelené energie jsou vynakládány nemalé částky a na elektřinu vyrobenou v konvenčních zdrojích se hledí jako na špinavou. Druhou stranou mince je ovšem opomíjený fakt, že masivnější využívání energie z "čistých" zdrojů nás přinutí sáhnout hlouběji do peněženek. Přesto tato skutečnost nebrzdí aktivitu lidského počínání při vytváření "nové energetické éry".
NĚMECKO: EKOLOGICKÝ ZÁZRAK JMÉNEM FREIBURG
Německá vláda vydala v roce 2004 nový zákon o podpoře využití sluneční energie. Zatím je sice drahá, díky podpoře už ale může konkurovat klasickým zdrojům. Stát vykupuje solární elektřinu za pevnou a dobrou cenu a zaručuje, že to bude dělat ještě dalších dvacet let.
Ve využívání solární energie v Německu je dnes jedničkou Freiburg. Výstavní čtvrtí dvousettisícového města je v tomto směru Vauban, kde lze nalézt i pověstný dům na "kuří noze", prototyp ekologického bydlení. Na útlém podstavci se tyčí několikapatrový válec s bytovými jednotkami. Ze střechy domu ční panely solárních baterií, automaticky se natáčející tak, aby vždy "pohltily" co nejvíc slunečních paprsků. Nezávisle na nich se otáčí za Sluncem i obytná část domu. Do prosklených pokojů tak celý den míří maximum světla, zadní, severní část téhle "slunečnice" je tak pořád ve stínu.
Výmluvnou představou o významu obnovitelné energie pro Freiburg je také stadión tamního fotbalového klubu. Celá střecha je pokryta solárními panely a elektřina z nich vyhřívá i zelený trávník. Další propagací progresivního přístupu k využití energie jsou vodní, respektive větrné elektrárny na území města. Také osazení solárními panely poloviny všech škol svědčí o tom, že z hlediska výchovy k ekologii se snaží tamní Němci myslet i na budoucnost.
USA: CESTA K SOLÁRNÍ ENERGII TRVALA 40 LET
Postavit gigantický stroj, který by mohl vyrábět obrovské plochy fotovaltických fólií, generujících energii ze Slunce, byl letitým snem amerického vynálezce Stanforda Ovshinského. Své představy dokázal realizovat v roce 2002, téměř po 40 letech nezměrného úsilí, přesvědčování nedůvěřivých kritiků, a za ceny miliónů dolarů partnerských podniků.
Dnes je jeho firma Energy Conversion Device v Michiganu největším americkým výrobcem fotovaltických materiálů, které přeměňují sluneční záření na elektřinu, a mamutí stroj chrlí kilometry extrémně tenkých ploch FV, jimiž se pokrývají střechy obytných domů a továren. Firma má zakázek na více než půl roku dopředu, a "posiluje" výstavbou dalších tří továren.
Ještě v polovině 90. let minulého století americké firmy v tomto odvětví ovládaly světový trh, od té doby ale začaly dominovat japonské a německé podniky, neboť vlády těchto zemí velkoryse subvencují využití sluneční energie.
ČR: SLUNEČNÍ ELEKTRÁRNY "V PLENKÁCH"
V případě ČR je větší využití sluneční energie zatím na počátku svého rozvoje. Tuzemský trh má v tomto směru před sebou ještě velký potenciál, který dosud není zdaleka využíván tak, jak by mohl být. Odhady různých institucí se různí, ale shodují se na tom, že v roce 2005 byl u nás nainstalován celkový špičkový výkon fotovoltaických elektráren 0,7-1 MWp.
První sluneční elektrárna o výkonu 10 kW spustila provoz v roce 1998 na vrcholu hory Mravenečník v Jeseníkách. Jde o velice skrovný výkon. Kam od té doby pokročila snaha českých subjektů v cestě za solární energií naopak dokládá největší česká solární elektrárna, nacházející se v Bušanovicích nedaleko jihočeské Volyně, připojená do distribuční sítě 1. února tohoto roku. Tamní fotovoltaické panely na ploše 6170 m2 mají špičkový výkon 600 kWh, s předpokladem dosáhnout celkové maximální roční produkce elektřiny 620 000 kWh. Provozovatelem elektrárny je firma Korowatt.
Státní správa a místní samospráva zavádějí podpůrné nástroje na podporu fotovoltaiky od roku 2000, a to jak podporou demonstračních projektů, tak podporou vývoje a výzkumu. Od roku 2003 jsou Státním fondem životního prostředí poskytovány 30% dotace na instalaci solárních systémů pro soukromé i právnické osoby. Na podzim 2006 zase ministr životního prostředí znovu inicioval možnost žádat o podporu instalací obnovitelných zdrojů energie z prostředků Státního fondu životního prostředí. V souladu s cíli EU by celkový instalovaný výkon solárních systémů v ČR měl do roku 2010 dosáhnout 84 MW a do roku 2020 541 MW.
OPTIMISTICKÉ ZÁVĚRY NĚMECKÉ STUDIE
Kolem roku 2050 by měly polovinu veškeré světové spotřeby energie pokrývat obnovitelné zdroje, tvrdí německá studie. Podle ní by mělo z větru, slunce a dalších zdrojů pocházet až 70 % veškeré vyrobené elektřiny a 65 % tepla. Studie, kterou vypracovalo Německé centrum pro letectví a kosmonautiku (DLR), uvádí, že dosluhující tepelné a jaderné elektrárny by měly být nahrazeny novou generací, která bude využívat alternativní zdroje. V tuto chvíli je k dispozici pět hlavních zdrojů energie - ropa, uhlí, zemní plyn, jádro a voda; daný scénář přitom počítá se solární energií, větrem, geotermální energií, biologickými palivy a s vodou, stejně jako s deseti různými scénáři pro jednotlivé části světa.
Na Blízkém východě mají samozřejmě dostatek slunečního záření, zatímco na severu Evropy nebo Ameriky využijí spíše větrné rotory. Studie také rozděluje využití různých zdrojů energie podle odvětví, ve kterém budou hrát hlavní roli. Obnovitelné zdroje opanují výrobu elektřiny a procesy vytápění i chlazení, zatímco fosilní paliva budou mít dominantní roli v dopravě.
Čína v současnosti sází na výstavbu nových fosilních elektráren, které mají udržet v chodu obrovský ekonomický růst země. V plánu je, že tyto podniky zůstanou v provozu nejméně 40 let. Kvůli tomu bude muset svět počítat s fosilními palivy ještě další desítky let.
Otázku snížení emisí skleníkových plynů při zachování ekonomického růstu budou nakonec muset vyřešit politici. Evropská komise před nedávnem publikovala plán energetické politiky. Ten počítá s velmi přísnými pravidly pro spotřebu energie při výrobě zboží i při zásobování domácností, s rozšiřováním systému obchodování s povolenkami na emise CO2 a s plány oživení regionálního obchodování s energiemi. EU tak v příštích 20 letech čeká investovat do energetiky asi bilion eur.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
