zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nákladní lodě potáhnou "draci"

22.02.2007
Energie
Nákladní lodě potáhnou  draci
Rostoucí ceny běžných pohonných hmot způsobené zvyšováním cen ropy, ze které jsou vyráběny, působí stále větší potíže také v lodní nákladní dopravě.
Lodní společnosti hledají způsoby, jimiž by se dal pohon nákladních lodí zlevnit. Jiným důvodem, který hovoří v neprospěch pohonných hmot na bázi ropy, je riskantnost používání takového pohonu z hlediska ochrany životního prostředí.

Jako jeden z nadějných způsobů řešení, které se zmíněným nevýhodám vyhýbají, se jeví využívání energie větru, který vane nad světovými moři. Nejde přitom přímo o plachetnice, tedy o návrat k lodní klasice, ale o návrat k principu využívání větru, podobně jako dnešní větrné farmy na souši jsou de facto vyšší generací klasických větrných mlýnů.

PRINCIP "DRAKA " - SKYSAIL.

Rejdařství Beluga v Brémách zadalo před časem vývoj obrovských plachet podobných padákům, které mají sloužit k pohonu lodí větrnou energií. A to tak, že plachta zhotovená z velice pevného textilu a s plochou 160 m3 bude pevnými lany připoutána k přídi lodi a bude poháněna větrem, takže fakticky potáhne plavidlo dlouhé 140 metrů. Tento způsob připomíná draky, které si děti pouštějí na provázku vysoko do vzduchu a které létají s využitím větrné energie. Kombinaci padáku a draka, pro kterou se ujal termín SkySail, vymyslel obdivovatel létajících draků Stephan Wrange z Hamburku.

Dřívější pokusy vybavit dnešní nákladní lodě stěžni s plachtami anebo dokonce větrným turbínami se nezdařily, a navíc zařízení, která měla zachycovat na palubách vítr, znesnadňovala přístup do nákladových prostorů. Paradoxem je, že nákladní přeprava plachetnicemi se přes svou relativní pomalost udržela dodnes. Ne však při přepravě ropy nebo uhlí nebo sypkých hmot nebo kontejnerů, nýbrž ve specifické oblasti přepravy, jíž jsou např. zásilky pián, které se uskutečňují přes moře. Už dávno se totiž zjistilo, že i jemné otřesy, které v tělesech lodí způsobují motory poháněné klasickými pohonnými hmotami, nepříznivě působí na kvalitu hudebních nástrojů. Proto se piána a jiná karga citlivá na dlouhodobé drobné chvění i dnes přepravují plachetnicemi.

SÍLA VĚTRU VE VÝŠCE JE 3KRÁT VĚTŠÍ NEŽ NÍZKO NAD HLADINOU

Proti plachetnicím má drak tu výhodu, že je vypuštěn do výšky, kde je rychlost a síla větrů výrazně silnější než bezprostředně nad zemí anebo ve výšce zhruba 20 metrů, tedy ve výšce, do které běžně dosahovaly stěžně lodí s plachtami. Počítá se s tím, že draci budou moci být vypouštěni do výšky až 300 metrů nad hladinou, kde je síla větru aspoň 3krát větší, než jaká by se mohla opřít do plachet na stěžních.

Pro úplnost je nutno dodat, že lodě tohoto typu budou samozřejmě kromě draka a s ním souvisejících zařízení vybaveny i pohonem na tekutá nebo pevná paliva kvůli zajištění spolehlivosti plavby a dodržení plavebních lhůt i při slabém větru nebo bezvětří. Pokud taková situace nastane, je možno pomocí navijáku tažné lano draka stáhnout a plachtu složit a uložit v poměrně nevelkém úložném prostoru na lodní přídi.

USPOŘÍ SE NEJMÉNĚ TŘETINA POHONNÝCH HMOT

První loď poháněná drakem, Beluga Skysail, má být uvedena do provozu po pokusech trvajících od roku 2003 už letos v dubnu a první plavba povede z Evropy do Ameriky. Počítá se s tím, že ve srovnání s běžným pohonem na bázi ropných produktů se dosáhne úspory aspoň třetiny pohonných hmot, a s "větrem v zádech" to má být až polovina. Mimochodem od příštího roku se počítá s výrobou lodí typu SkySail na zakázku, protože právě kvůli úsporám na pohonných hmotách mají provozovatelé nákladních lodí o tento systém značný zájem.

NASTAVOVÁNÍ PLACHTY

Pokud vítr nepovane lodi v zádech, resp. bude foukat nevhodným směrem, bude muset drak manévrovat tzv. křižováním, podobně jako tomu je u plachetnic, kdy jde o dosažení takového stavu, aby vítr foukal aspoň z boku, čehož už se dá díky manévrování s plachtou, resp. s drakem využít k pohybu lodi vpřed. K nastavování plachty poslouží mechanismus v gondole, v níž končí tažné lano z trupu lodi a začínají lana, jejichž ovládáním lze dosahovat žádoucí polohy plachty. Soustava těchto lan je řízena počítači a plachta se má natočit tak, aby vždy byla vystavena co nejsilnějšímu působení větru.

Drak na laně může umožnit lodi plavbu v úhlu až 50, resp. 70 stupňů proti směru větru. Testy ukázaly, že nejrychleji se loď pohybuje kupředu, svírá-li jeho kurz se směrem větru úhel 120 až 140 stupňů. Do budoucna se počítá s tím, že plocha draka může být až 5 000 m3 a její vlečná síla při vhodném větru může nahradit motor o výkonu 6 800 ks.

NAKLÁNĚNÍ LODI BUDE ZANEDBATELNÉ

Konstrukční řešení lodí typu SkySail se muselo vypořádat i s problémech naklánění, vychylování lodí, k němuž může dojít v situaci, kde se drak vlivem větru ocitne nalevo nebo napravo od boku plavidla a vítr je natolik silný, že se plavidlo na tu stranu může naklonit. Toto byl a je problém u plachetnic, které se při silném bočním větru někdy naklánějí o hodně stupňů. Náklon je samozřejmě způsoben tím, že se vítr opírá vší silou do plachty na pevném stěžni jen málo metrů nad palubou, a proto je dosti značný. Naproti tomu v případě draka je náklon nepatrný, protože k náporu větru dochází do plachty ve značné výšce nad zemí, a navíc je možno tento minimální náklon (do cca 5 stupňů) ještě korigovat počítačem.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí