zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědce vzrušuje jizva v zemské kůře

07.03.2007
Geologie
Vědce vzrušuje jizva v zemské kůře
Na svou první výpravu se včera vydala supermoderní britská výzkumná loď. Má pomoci zjistit, jak se na dně Atlantiku vytvořila v zemské kůře tajemná "propast", která by tam teoreticky neměla být.

"Míříme k patrně první takto rozsáhlé mezeře, jaká byla nalezena na mořském dně," řekl novinářům vedoucí expedice, profesor Roger Searle z univerzity v anglickém Durhamu.

Škvíra mezi deskami...

Vědci před časem našli zhruba v polovině cesty mezi Kapverdskými ostrovy a Karibikem velkou "otevřenou ránu". Leží přesně na hranici dvou zemských desek - africké a severoamerické.

"Ty se, v rámci takzvaného rozpínání oceánského dna, od sebe vzdalují rychlostí několika centimetrů za rok. Jizva se neustále vyplňuje čedičovou lávou, což je nová oceánská kůra," vysvětlil včera pro HN Zdeněk Kukal z České geologické služby.

Jenže jeho britští kolegové zjistili, že v uvedené části Atlantiku je místo několik kilometrů tlusté kůry jen zemský plášť. Tato střední vrstva planety, zahřívaná zemským jádrem, je mnohem teplejší a měkčí než kůra.

"Při pohybu tektonických desek vyplouvá nahoru v roztaveném stavu, ve formě magmatu. Pak vytvoří novou kůru. Tady se to z nějakého důvodu nestalo," uvádí mořský geolog Chris MacLeod.

Neobvyklá "díra" v kůře pokrývá stovky až tisíce kilometrů čtverečných v podmořském horském pásmu, Středoatlantském hřbetu.

Vědci mají dvě hypotézy, jak vznikla. Buď se při vzdálení zemských desek dostala nahoru kra z pláště - ne v "roztavené" podobě, ale už v pevném stavu. Nebo cosi už vzniklou kůru roztrhlo a obnažilo otvor nad zemským pláštěm.

... jako okno do útrob Země

"Obě popisované hypotézy samy o sobě neodpovídají dosavadní představě o mechanismu deskové tektoniky, zvláště ne v Atlantiku," poznamenává Zdeněk Kukal.

Britové se domnívají, že odpověď poskytne zřejmě kombinace dvou uvedených verzí. Chtějí sonarem zmapovat celou oblast v hloubce asi tří kilometrů pod hladinou a změřit, jak daleko se trhlina v kůře táhne. Vyšlou i ponorku-robota, aby vyvrtala zlomky z obnaženého zemského pláště.

"Doufáme, že díky kamerám tu jizvu i uvidíme. Bude to něco jako okno do vnitřku Země," citují MacLeoda londýnské Timesy.

Nová vědecká loď RRS James Cook stála 40 milionů liber, ale expedice použije i primitivní záložní metodu z konce 19. století - na kabelu potáhne po mořském dně síťový pytel a do něj se budou sbírat potřebné vzorky.

"O podobných anomáliích víme už léta, ale začali jsme je aktivně zkoumat až v poslední dekádě. Na světě je několik míst, kde jsou odhalené kusy zemského pláště, ovšem nikde k nim nemáme takto přímý přístup," upozornil MacLeod v rozhovoru pro internetový deník LiveScience.com.

Snahy vrtat hlouběji pod povrch planety končívají v samotné zemské kůře. Její tvorba je přitom základním mechanismem, "motorem" naší planety a ovlivňuje i chování oceánů. Výsledky šestitýdenní výpravy by tak měly, byť nepřímo, přispět k objasnění obecnějších jevů, například globálního oteplování.

"A mohli bychom dospět k revoluci v chápání deskové tektoniky. Připadáme si jako ti, kdo "objevovali" africký kontinent," dodal Chris MacLeod krátce před vyplutím z Tenerife na Kanárských ostrovech.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí