zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa musí šetřit energií

09.03.2007
Energie
Evropa musí šetřit energií
Hospodářský růst a snižování emisí lze skloubit, říká poradce bruselského Centra evropské politiky Jorgen Knud Henningsen.

Tento 65letý Dán vedl v 90. letech za Evropskou komisi vyjednávání o Kjótském protokolu. V komisi pracoval jako hlavní poradce generálního ředitelství pro energetiku a dopravu a také jako ředitel pro životní prostředí. Předtím působil v dánské státní správě, na univerzitách i v soukromé sféře. Nyní žije na penzi v Kodani.


HN: Ochrana klimatu je jedním z hlavních témat dnešního summitu EU. Dělá Evropa dost proti globálnímu oteplování?

Evropa dělá nejvíc na světě, i když to stále nestačí. Zbytek světa je na tom ale ještě hůř. Největší problém je, že nejrozvinutější země jako USA, Austrálie, ale také Kanada, nedělají téměř nic. Když se podíváte na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, na Sternovu zprávu a na řadu dalších dokumentů, je jasné, že svět není na dobré cestě.


HN: Proč se EU nemůže dohodnout na jednotných opatřeních?

Globální oteplování není stejnou prioritou pro všechny. Zvlášť v nových členských zemích. To je zvlášť vidět na nynějším rozdělování emisních povolenek. Řada nováčků usiluje spíš o to, aby vydělala na obchodu s nimi a žádá o mnohem více povolenek, než potřebuje. Ale platí, že i některé staré členské země nevěnují změnám klimatu dostatečnou pozornost. Irsko je například ekonomicky velice silné, ale až nyní se odhodlává k nutným opatřením. Ani Itálie na tom není moc dobře.


HN: Nové členské státy ale často tvrdí, že ze všeho nejdřív musejí zvýšit růst ekonomiky a životní úroveň, a až pak se mohou více starat o globální klima...

Snahu o ekonomickou prosperitu nelze vůbec zpochybňovat. Nováčci ale mají v poměru k HDP větší emise CO2 a nižší energetickou účinnost než staré členské země. A musejí si uvědomit, že částí ekonomického rozvoje je i lepší využívání energetických zdrojů. Mezi zlepšováním energetické účinnosti a zvyšováním růstu není rozpor. Sám jsem z Dánska, a to je toho nejlepším příkladem. Dlouhodobě nejlépe z celé EU zvyšuje energetickou účinnost a zároveň hospodářský růst.


HN: Jak toho lze dosáhnout?

Je to samozřejmě otázka finančních zdrojů. Pokud nemáte peníze, nemůžete si dovolit čistší zdroje, které bývají v dlouhodobém horizontu levnější. Nové členské země teď ovšem čelí rostoucím cenám plynu. Mnoho z nich dosud využívalo nízké ceny ruského plynu, ale to nevydrží věčně. Nyní je proto šance investovat do jiných zdrojů. Nováčkům by měla pomoci zejména Evropská investiční banka.


HN: Proč velká část států EU odmítá přijmout závazné limity na využívání obnovitelných zdrojů?

Hlavní problém je, že není jasné, co komise svým návrhem vlastně myslí. Nikde neříká, co který stát nebo sektor bude muset udělat. Já sám jsem pro využívání obnovitelných zdrojů, ale kdybych byl premiér, také to nyní odmítnu.


HN: Jaká je v ochraně klimatu role jaderné energie?

Efektivní využívání energie je podstatnější než otázka, z jakých zdrojů ji získáváte. Nemá smysl stavět nové elektrárny, ať už jakékoli, a pak plýtvat elektřinou. Je ale jasné, že jádro může být podstatným zdrojem energie bez emisí CO2, ale ne pro každého.

Všichni víme, jak je tato otázka v EU kontroverzní. Nemá smysl se snažit o společné stanovisko a říct jádru ano nebo ne. To jenom země unie ještě více rozdělí.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí