zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vodní nádrže rostou jako houby po dešti

16.03.2007
Voda
Vodní nádrže rostou jako houby po dešti

Vodní nádrže ve Vlkošově na severním Plzeňsku, nový rybník u Jetenovic na Horažďovicku, tůně u Javorné na Klatovsku, náhon s vodní plochou u Chocenického Újezda na jižním Plzeňsku.
To jsou jen některé z projektů v Plzeňském kraji, jejichž realizace je na spadnutí. Obce a hlavně soukromí vlastníci pozemků investují do obnovy rybníků či budují úplně nové.
„V celém kraji jde o několik desítek projektů. Řada vlastníků získala zpět půdu a teď se vrací k něčemu, co na pozemcích kdysi existovalo, ale v minulosti z různých důvodů zaniklo,“ popisuje Rudolf Rečka z odboru životního prostředí krajského úřadu. Nové vodní rezervoáry podle něj pomáhají přirozeně zadržovat vodu v krajině, stahují vodu z trvale podmáčených zemědělských pozemků, chrání území v okolí potoků a říček před povodněmi, navíc v jejich okolí vznikají lokality vhodné například pro hnízdění ptáků.
„Jde také o významný krajinný prvek. Prostě chceme, aby to tu nějak vypadalo,“ říká Václav Škalda, který jako soukromník postupně obnovuje vodní nádrže v okolí starobylé tvrze ve Vlkošově u Bezvěrova. Významnou roli v tom, že podobných projektů přibývá, hraje možnost čerpání peněz z evropských fondů. „Ta možnost je teprve od letošního roku. O příspěvek určitě požádám. Nejde o levnou záležitost,“ podotýká Škalda. Plánuje obnovu jednoho rybníčku a výstavbu dvou dalších.
„U 1,5hektarové nádrže jsou náklady kolem 3 miliónů korun, u hektarové 2 milióny. Projekt stojí sto tisíc,“ dodává Škalda. Už před lety obnovil rybník přímo před tvrzí a pročistil vodní příkopy, většinu nákladů hradilo ministerstvo životního prostředí.
Úřady při posuzování projektů většinou nemají závažnější výhrady. Stavebníci už dnes k budování hrází používají hlavně přírodní materiály, zásahy do okolí jsou minimální. Pozitivně se hodnotí protipovodňová ochrana. Potvrzuje to projekt na území obce Čachrov u Javorné v podhůří Šumavy, kde má na říčce Ostružné dojít k obnově původního rybníka a výstavbě pěti nových tůní, čímž se obnoví nefunkční odvodňovací systém.
Podobný účel mají mít i dvě nové nádrže s plochou celkově téměř 1,5 hektaru na potoku Hájek u Velkého Boru na Horažďovicku. Rybníky by přirozeně regulovaly průtok v oblasti, kde voda při jarním tání nebo intenzívních deštích pravidelně způsobuje záplavy a vymílá koryto potoka.


Václav Kozák

Zdroj: Právo

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí