Pátek, 29. března 2024

Energetika: Deset minut po dvanácté

Energetika: Deset minut po dvanácté
V Temelíně je málo lidí a pracují pod tlakem, to by mohla být jedna z příčin, proč dochází k poruchám, myslí si náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

Členské státy EU se minulý týden dohodly, že do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě na 20 %. ČR s tím nakonec také souhlasila, protože to ve finále nemusí znamenat, že by takové výše musela dosáhnout každá země; nižší český podíl může vyvážit jiný člen Unie vyšším procentem. Je to podle vás dobré rozhodnutí?

Dvacet procent je hodně a pro nás by byl velký problém se na ně dostat, kdyby to bylo závazné pro každou zemi. Pokud ale bude dojednána rozumná výše pro ČR...

Česko mělo v úmyslu vznést návrh, aby byla nějakým způsobem taky zohledněna jaderná energie. Jenže v tuto chvíli je asi lepší o jaderných elektrárnách nemluvit. Poslední úniky vody v Temelíně nejsou zrovna dobrou vizitkou.

Máte pravdu, to je vysoce nepříjemná věc. I když důsledky toho, co se stalo, jsou ve vztahu k životnímu prostředí a obyvatelstvu nulové, určitě nejsou nulové v politické rovině. Přišlo to v nejméně vhodnou chvíli.
Je ale třeba vědět, že ty dva poslední incidenty nejsou totožné, i když oba se týkají primárního okruhu. Jednou utekly dva kubíky borité vody z provozních důvodů. Došlo k pochybení provozní obsluhy a pro mne je málo pochopitelná záležitost, že si pochůzkář dostatečně neověřil, zda je ventil dobře zavřený. Druhý případ, při kterém unikl asi kubík vody, se stal na reaktoru, který prošel výměnou paliva. Reaktor se rozmontuje a pak se složí a dělají se tlakové zkoušky. Právě při tlakování vodou došlo k úniku. Dalo by se říci, že ta zkouška vlastně splnila svůj účel, protože má zjistit netěsnosti. Nicméně laikovi to musí připadat - tak krátce po tom prvním provozním problému - katastrofické. Tento týden máme schůzku s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Drábovou a s vedením ČEZ. Je jisté, že ty věci nemůžou zůstat bez povšimnutí.

Znepokojeno je hlavně Rakousko, které tvrdí, že ČR porušuje tzv. protokol z Melku (ten upravuje bezpečnostní otázky, systém včasného varování atd. - pozn. red.), na kterém se obě strany dohodly. Je pravda, že o něm má v dohledné době jednat vláda? Proč?

Ano, dohoda z Melku bude předložena do vlády. Jde o nestandardní dokument, který byl uzavřen z dobré vůle obou stran, ale není to právní norma v pravém slova smyslu. Nejsem právník, ale myslím, že s nějakou žalobou by Rakousko neuspělo. Nicméně my teď chceme tuto dohodu překlopit do standardní polohy určité smlouvy o dodržování bezpečnosti provozu. Pokud bude rakouská strana souhlasit, stane se z politického dokumentu technický. Také kvůli téhle změně je nepříjemné, že došlo k nějakým poruchám, i když ne nebezpečným.

Nejde ale jen o tyhle dvě poruchy. Připusťme, že Temelín po celou dobu nepracuje tak, jak by měl. Je důvodem fakt, že je to takový česko-rusko-americký kočkopes?

Ano, Temelín je nestandardně dlouho na dně tzv. vanové křivky. Když postavíte nějaké zařízení, a to se najede, můžete si představit křivku spolehlivosti v závislosti na čase. Ta se napřed propadne, protože na začátku vždycky dochází k nějakým poruchám. Spolehlivost jakoby klesne na minimum, na dno té vany, jak se říká. A pak se v té vaně různě pohybuje, jak se vychytávají poruchy, a nakonec se odrazí ode dna. To trvá například dva měsíce u standardního zařízení, které se vyrábí už dlouho, nebo třeba půl roku, když jde o prototyp. V Temelíně je prototyp, jak vy říkáte, kočkopes. Je jasné, že křivka musí mít příslušný tvar, ale v Temelíně už se pohybuje v té vaně dva roky. A to je destruktivní na všechny strany. Lidé tam jsou systematicky každou hodinu pod enormním tlakem - a já vím, jaké to je, dělal jsem na elektrárně 13 let.

A to je důvod? Že jsou lidé pod tlakem?

ČEZ před několika lety v rámci racionalizačních opatření snižoval náklady včetně personálních. To je v zásadě správné, ale co považuji za chybu, ve které se navíc i v dalších letech pokračovalo, je, že se na Temelín z tohoto hlediska pohlíželo jako na standardní provoz a ne jako na onoho kočkopsa. Dělala se opatření, jako by šlo třeba o dobře fungující Dukovany. To je třeba prověřit v první řadě. Samozřejmě to nevyřešíme tím, že přinutíme ČEZ přijmout dalších 40 pracovníků, ale jako bývalý provozák chápu, že lidé pod velkým tlakem mohou dělat různé věci. Tím ale neříkám, že by byl Temelín kvůli malému počtu lidí nebezpečný.

Ale určitě to není jen takhle jednobarevné. Shodli jsme se s paní Drábovou, že jsou třeba určitá opatření. Nechci být teď konkrétnější, budeme se o tom teprve bavit. Kde ti lidé chybějí, to se ovšem ví: jsou to hlavně pracovníci v oblasti prevence.

Jenže ty minulé průšvihy - například chvění turbiny - asi s lidským faktorem nesouvisely, nebo ano?

Temelín měl dva naprosto zásadní problémy. Prvním bylo chvění parovodu a propojovacích potrubí mezi turbínovými tělesy. To už je dnes vyřešeno mnohými opatřeními, je tam celá řada technicky unikátních uchycení a tlumičů. Turbína je v klidu a všichni si oddechli. Než začaly problémy ještě horší, na reaktoru.

Ty další problémy souvisejí s palivem, respektive s uložením palivových tyčí. V reaktoru bloku 1 byla vůle mezi tyčemi a otvorem malá, což způsobovalo průhyb tyčí. Ve druhém případě naopak docházelo ke kmitání palivových tyčí.Vypadá to možná strašidelně, ale zase taková hrůza to není. K žádnému úniku radioaktivity nemůže dojít, všechno je v tlakově uzavřené nádobě a chráněno uzavřeným kontejmentem.

Problém byl v nekvalitním zařízení?

V palivu. Tenhle problém se vyřeší, až bude jiný typ paliva. Zatím ho Temelín má od Westinghousu, od 1. ledna 2009 bude od ruského Tvelu. To je palivo odzkoušené, je tam jiná konstrukce palivové mřížky. Palivo od Tvelu se používá i v Dukovanech a tam nikdy problémy nebyly. Takže palivo od Westinghousu se kompletně vytáhne a reaktor se zaveze novým. Bude to něco stát, ale problémy by tím měly skončit.

Jenže říkáte, že to bude až v roce 2009.

Ano, ČEZ teď může vyměňovat westinghousové palivo zase jen za westinghousové, protože to ruské ještě není certifikované. Taky by mohl Temelín zatím zastavit a čekat, až dostane ruské palivo, ale neprovozování bloku by stálo obrovské peníze. To by pak cena akcií ČEZ byla jiná!

Důvodem, proč byl vybrán jako dodavatel Tvel, byly tedy prioritně zmíněné potíže s americkým palivem a důvěra v ruské?

Ano. Pokud vím, předtím proběhla řada jednání s Westinghousem, aby udělal nějaké změny v konstrukci mřížky. Ale problém je v tom, že dodávky pro Temelín jsou jedinečný výrobek a dovedete si představit, že by kvůli dvěma reaktorům prováděli nějaké změny ve výrobě? Oni navíc tvrdí, že jejich palivo je v pořádku.

Dukovany jedou úplně bez poruchy, nebo jen nejsou tak mediálně zajímavé?

Dukovany jsou mimořádně povedená elektrárna. Byl to zaběhnutý 440 MW VVER projekt, se kterým už byly v Rusku zkušenosti. I Mochovce jsou dobrý projekt, prakticky bezporuchový, na tom se ale podílel i Siemens. Temelín je daň za experiment.

Ve vládním prohlášení stojí, že se nebudou v tomto funkčním období připravovat žádné další jaderné bloky. Nicméně vzniká komise pod vedením šéfa Akademie věd Václava Pačese, která by se měla seriózně zabývat budoucností energetiky v ČR. Co když přijde na to, že budovat nové jaderné bloky je rozumné? A je už vůbec komise ustavena?


Pokud vím, pan profesor Pačes zatím nepředložil personální složení komise.
Víte, to, z čeho jsou dnes politici jak na evropské, tak na české úrovni najednou zděšeni, to ví každý technik už přinejmenším deset let. I já jsem už před lety mluvil na různých konferencích o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Evropa je dnes v přemítání nad tím, kde získat nové zdroje, ne v bodě za pět minut dvanáct, ale dvanáct deset.
Pokud bude Pačesova komise přistupovat ke svému úkolu zodpovědně, a já věřím, že ano, zjistí to, co víme: že jaderná energetika je rozumná cesta. Jak se k tomu trojkoalice postaví, to mi není jasné, ale nejsem politik. Pak asi půjde o složitou politickou diskusi především s ministrem pro životní prostředí Bursíkem. Není žádné tajemství, že ministr průmyslu Říman i celá ODS jsou pragmatici a i když to jasně neříkají, k jaderné energetice se hlásí. Ministr Bursík je taky racionální člověk a umí počítat. Když tlačí enormně na úspory a obnovitelné zdroje, možná by se dal udělat nějaký kompromis. Na jedné straně jaderné bloky, na druhé maximální snaha o úspory a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. To by mohl být rozumný závěr. Prostě podle mého názoru je slib, že nebudeme plánovat nový jaderný blok, nezodpovědný.

Když zmiňujete obnovitelné zdroje, asi nepatříte ke stoupencům řepky...

Pokud máte na mysli biopaliva, je to problém, s nímž se nebude potýkat jen Česko. I evropští lídři, kteří s nějakými směrnými procenty přišli, dneska zjišťují, že se v Evropě střetávají tři zájmy - jeden potravinářský, druhý v podobě biopaliv, tedy náhražek pohonných hmot, a třetí v podobě biomasy, tedy paliva pro elektrárny. Když se sečetla všechna čísla, zjistilo se, že Evropa není schopna příslušné plodiny vyprodukovat. Řešení? Dovoz, vždyť už dnes se dováží biolíh z Brazílie a dalších zemí, které ho dělají z cukrové třtiny. Dokonce i když připočtete náklady na dopravu, vyjde vám to levněji, než kdybyste ho vyráběla tady. A tak v Jižní Americe budou pěstovat pořád víc a víc, protože to pro ně bude taky výhodné, a začnou rozšiřovat plochy a kácet deštné pralesy. V duchu hesla "zabijte bobra, zachráníte strom" bude dost biopaliv pro Evropu, méně pralesů v Jižní Americe a ve finále horší ovzduší, než bylo předtím.

Pokud jde o biolíh, spotřebujete ho víc než klasického paliva, protože není tak vydatný. A navíc, rostlinné složky obsahují dusík a NOx jsou z hlediska karcinogenního nebezpečnější než CO2...

To se dá ošetřit speciálními filtry.

Ano, ale ty musíte vyrobit a zase víc zatěžujete životní prostředí. To auto nakonec bude energeticky náročnější. No není to blázinec? V zásadě proti biopalivům nic nemám, ale musíme vést racionální diskusi a ne jen tak nadhazovat čísla. Doufejme, že ji rozpoutá Pačesova komise.

Vraťme se ještě k dalším velkým evropským tématům. Co si vy představujete pod pojmem soběstačnosti a spolehlivosti dodávek v rámci Evropy?

Správná otázka. Evropa říká: pojďme se v EU spojit a když budeme velký silný evropský zákazník, přinutíme ruského partnera, na kterém jsme všichni závislí, k racionálním ústupkům. Ta stejná Evropa, přesněji Německo, přitom rozhodne, že nový baltický plynovod obejde Polsko. To asi není konzistentní postoj. Takže vyjděme z toho, že evropské země mají různé zájmy a pojďme se postarat o sebe sami. Pokud jde o velké vize a jednotný hlas, jsem skeptik. Podle mne je rozumné nastolit s partnery, tedy i s Ruskem, skutečný byznys vztah.

Budu teď šéfovat mezivládní dohodě mezi Českem a Ruskem ohledně plynu a ropy a ačkoliv nejsem žádný rusofil, myslím, že se obava z Ruska trochu přehání. Dnes se tam setkávám s lidmi, kteří studovali v zahraničí, je to jiný typ Rusů než dříve. Dokonce si myslím, že by uvítali, kdyby ČR byla něco jako "překladatel" mezi nimi a Západem. Oni vědí, že rozumíme jejich mentalitě a dovedeme pochopit i mentalitu západní. Všichni víme, že v komunikaci mezi Ruskem a EU jsou problémy z obou stran. A oni říkají, že by potřebovali nějaký "nárazník". Myslím, že by to pro nás byla ideální pozice, ze které by se dalo vycházet.

A to je cíl, kterého chcete dosáhnout?

Mimo jiné ano. V komisi jsou ale i lidé z MZV, takže se všechno musí konzultovat.

My se tady pořád politicky strašíme tím, že Rusko zavře kohoutky a přestane dodávat plyn nebo ropu. Přitom zapomínáme na jinou eventualitu: co když Rus bude chtít dodávat a zjistí, že nemá přes co? Některé z těch sítí jsou staré přes 70 let a není náhodou větší nebezpečí, že to dožité potrubí někde praskne a bude trvat měsíce, než se to opraví? Nebylo by rozumnější Rusku, Ukrajině a dalším tranzitním zemím nabídnout, že jim pomůžeme s rekognoskací a případně s rekonstrukcí těch sítí?

Takže vy byste dodávky nediverzifikoval? Žádný krizový scénář? Ministr Martin Říman taky říkal, že nedávné problémy s dodávkami byly jen "štábní cvičení", ale hned začal mluvit o tom, jak zajistit v případě potřeby ropu ze západu. Jak daleko je jednání s Německem ohledně dodávek přes jejich území?

Jen pro upřesnění, ropa, která by k nám přišla ze západu, jak říkáte, by byla taky ruská, jen by přišla jinou cestou. Takže to není žádné opatření namířené proti Rusku.

Pokud vím, v Německu už byla skupina lidí z MERO a dovezli legitimní podmínky, za kterých by dodávky šlo takto zajistit. Platil by ale systém take or pay. Pokud bychom tedy chtěli mít jistotu, že v případě problémů na Družbě můžeme dostat ropu přes ropovod Tal (a Ingolstadt), museli bychom si rezervovat část kapacity ropovodu na celý rok a platit ji bez ohledu na to, zda bychom něco odebrali. Takže dnes víme, že technicky to možné je, pouze finančně je to nad naše možnosti. Když nebudeme mít kapacitu rezervovanou, můžeme zkusit v případě problémů požádat - a buď volná kapacita bude, nebo ne.

AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ

Ing. Tomáš Hüner vystudoval VUT v Brně. V letech 1984-1994 pracoval v Elektrárně Dětmarovice, naposledy jako náměstek ředitele pro výrobu. V letech 1994-2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Severomoravská energetika. V roce 2002 se stal konzultantem firmy AP & P. Od roku 2004 zastával Hüner post Country Managera společnosti ČEZ v Bulharsku. Od září 2006 je náměstkem ministra průmyslu a obchodu a řídí sekci průmyslu a energetiky.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů