ČEZ: Budoucnost má biomasa a vítr
Elektrárenský gigant ČEZ chce být ekologičtější. Do roku 2020 hodlá zvýšit
výrobu z obnovitelných zdrojů na trojnásobek. A zároveň slibuje, že omezí emise
skleníkových plynů o patnáct procent.
Elektrárenský gigant ČEZ chce být ekologičtější. Do roku 2020 hodlá zvýšit výrobu z obnovitelných zdrojů na trojnásobek. A zároveň slibuje, že omezí emise skleníkových plynů o patnáct procent.
Jak toho chce dosáhnout? Především díky větru a biomase.
Už nyní ČEZ přidává například šťovík nebo otruby k uhlí v elektrárnách Hodonín, Poříčí, Tisová a Ledvice.
Právě elektrárna v Hodoníně by se měla stát prvním zdrojem energie, kde se bude spalovat výhradně biomasa - například rychle rostoucí dřeviny nebo zbytky ze zemědělské výroby.
Biomasa míří za hranice
"Biomasa se hodí spíše pro lokální zdroje. Kdyby ji automobily ve velkém převážely přes celou republiku, napáchalo by to na ovzduší víc škody než užitku," tvrdí Alan Svoboda, který má v ČEZ na starosti ekologický program.
Plány s biomasou však mají jedno velké úskalí - na českém trhu v současné době prakticky není.
"Doslova ji od nás vysává Rakousko, kde je osvobozena od daně z přidané hodnoty. My z ní daň odvádět musíme, a nemáme tak šanci ve výkupních cenách konkurovat," stěžuje si šéf představenstva teplárenské společnosti Dalkia Zdeněk Duba.
Plocha, na které se plodiny vhodné pro spalování v elektrárnách a teplárnách pěstují, se v Česku v posledních letech navíc snižuje. Zemědělci tvrdí, že se jim její pěstování nevyplácí i přesto, že stát letos zvýšil dotace.
Situace by se ale mohla v budoucnu změnit. Nový systém podpory pěstování energetických plodin vymýšlejí jak experti z ČEZ, tak odborníci na ministerstvech zemědělství i životního prostředí.
Větrníky versus jádro
Ekologičtější chce být polostátní energetická společnost i díky větrným elektrárnám. Firma je chce stavět v Dukovanech a v Dlouhém Poli poblíž Elektrárny Tušimice.
"Potenciál energie z větru lze díky dostupnosti technologií využít nejdříve," soudí Svoboda.
Jenomže čeští občané větrné elektrárny jako ekologickou a k životnímu prostředí šetrnou variantu zrovna nevidí.
Lidé z okolí Dukovan, kde chce ČEZ vybudovat obří větrný park, proti projektu protestují. A starostové okolních obcí se už nechali slyšet, že je pro ně přijatelnější spíš výstavba nových jaderných bloků než budování větrníků.
Rychlá obnova elektráren
ČEZ chce omezit vypouštění skleníkových plynů také tím, že urychlí modernizaci zastaralých uhelných elektráren. Během několika let budou zmodernizovány Ledvice, Tušimice a Prunéřov. Jako první přijdou na řadu Tušimice, u kterých začnou práce v polovině letošního roku.
Investice na snížení emisí skleníkových plynů mají směřovat i do zahraničí. "Soustředíme se na region střední a východní Evropy, ale počítáme i s investicemi mimo Evropu. Do konce roku bychom měli na projekty vydat zhruba jednu miliardu," řekl Svoboda.
Konkrétně chce ČEZ především měnit palivo v elektrárnách. Do roku 2012 plánuje ČEZ investovat do pěti až dvaceti zahraničních projektů energetických úspor či obnovitelných zdrojů. Ušetří tak 600 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.
Jak toho chce dosáhnout? Především díky větru a biomase.
Už nyní ČEZ přidává například šťovík nebo otruby k uhlí v elektrárnách Hodonín, Poříčí, Tisová a Ledvice.
Právě elektrárna v Hodoníně by se měla stát prvním zdrojem energie, kde se bude spalovat výhradně biomasa - například rychle rostoucí dřeviny nebo zbytky ze zemědělské výroby.
Biomasa míří za hranice
"Biomasa se hodí spíše pro lokální zdroje. Kdyby ji automobily ve velkém převážely přes celou republiku, napáchalo by to na ovzduší víc škody než užitku," tvrdí Alan Svoboda, který má v ČEZ na starosti ekologický program.
Plány s biomasou však mají jedno velké úskalí - na českém trhu v současné době prakticky není.
"Doslova ji od nás vysává Rakousko, kde je osvobozena od daně z přidané hodnoty. My z ní daň odvádět musíme, a nemáme tak šanci ve výkupních cenách konkurovat," stěžuje si šéf představenstva teplárenské společnosti Dalkia Zdeněk Duba.
Plocha, na které se plodiny vhodné pro spalování v elektrárnách a teplárnách pěstují, se v Česku v posledních letech navíc snižuje. Zemědělci tvrdí, že se jim její pěstování nevyplácí i přesto, že stát letos zvýšil dotace.
Situace by se ale mohla v budoucnu změnit. Nový systém podpory pěstování energetických plodin vymýšlejí jak experti z ČEZ, tak odborníci na ministerstvech zemědělství i životního prostředí.
Větrníky versus jádro
Ekologičtější chce být polostátní energetická společnost i díky větrným elektrárnám. Firma je chce stavět v Dukovanech a v Dlouhém Poli poblíž Elektrárny Tušimice.
"Potenciál energie z větru lze díky dostupnosti technologií využít nejdříve," soudí Svoboda.
Jenomže čeští občané větrné elektrárny jako ekologickou a k životnímu prostředí šetrnou variantu zrovna nevidí.
Lidé z okolí Dukovan, kde chce ČEZ vybudovat obří větrný park, proti projektu protestují. A starostové okolních obcí se už nechali slyšet, že je pro ně přijatelnější spíš výstavba nových jaderných bloků než budování větrníků.
Rychlá obnova elektráren
ČEZ chce omezit vypouštění skleníkových plynů také tím, že urychlí modernizaci zastaralých uhelných elektráren. Během několika let budou zmodernizovány Ledvice, Tušimice a Prunéřov. Jako první přijdou na řadu Tušimice, u kterých začnou práce v polovině letošního roku.
Investice na snížení emisí skleníkových plynů mají směřovat i do zahraničí. "Soustředíme se na region střední a východní Evropy, ale počítáme i s investicemi mimo Evropu. Do konce roku bychom měli na projekty vydat zhruba jednu miliardu," řekl Svoboda.
Konkrétně chce ČEZ především měnit palivo v elektrárnách. Do roku 2012 plánuje ČEZ investovat do pěti až dvaceti zahraničních projektů energetických úspor či obnovitelných zdrojů. Ušetří tak 600 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích