Inspektoři zastavili kácení aleje u Třeště
Již druhý případ kácení stromů podél silnic na Vysočině proti sobě letos
postavil různé úřady státní správy a samosprávy. Tentokrát jde o alej s více než
stovkou prastarých lip podél silnice z Třeště na Růženou. Kácet je tam na
opakovanou žádost dopravní policie začala krajská správa a údržba silnic v rámci
chystané opravy vozovky. Česká inspekce životního prostředí však dílo zkázy
pozastavila po smýcení prvních 15 velikánů. "Hlavní důvod ke kácení je opakovaná
žádost policie, která sleduje bezpečnostní hledisko a stromy rostoucí nikoli u
silnice, ale prakticky v jejích krajnicích, vidí jako překážku provozu," shrnul
hledisko cestářů jejich zastupující šéf Milan Plašil.
Zájem policie potvrdil jihlavský dopravní inženýr Jiří Kučera. "Ze své profese
mám povinnost se postarat o to, aby bláznivý řidič raději vylétl s vozem do pole
a vyvázl s několika boulemi, než aby svojí poslední jízdu v životě skončil
obtočením kolem stromu," vysvětlil policista. Jak upozornil, na daném úseku, byť
s minimálním provozem, došlo v posledních letech k osmi dopravním nehodám.
Ačkoli se ke kácení postavily souhlasně i radnice dotčených obcí, na místo se na
základě stížnosti občanů dostavili pracovníci havlíčkobrodské České inspekce
životního prostředí.
Ty zarazilo, že mají být pokáceny všechny stromy rostoucí po levé straně silnice
ve směru od Třeště bez ohledu na jejich zdravotní stav. Obvod kmene některých
stromů je více než 400 cm a mohou být až 200 let staré. Společenskou hodnotu
takové lípy odborníci odhadují na půl miliónu Kč. "Naši pracovníci zjistili, že
nebyl vyhodnocen zdravotní stav stromů a požádali jsme o to Agenturu pro ochranu
přírody," shrnula postup "státních" ochránců jejich mluvčí Ivana Awwadová.
Jana Vitnerová z jihlavské Arniky prozradila, že inspektoři kritizovali také
absenci náhradní výsadby. "Plošné vykácení celé aleje je hrubý zásah do
krajinného rázu a k tomu je nutné mít povolení. Pracovníci České inspekce
životního prostředí zjistili, že žádné takové povolení nebylo vydáno, proto se
rozhodli nesmyslné kácení zastavit," řekla.
Silničáři ale podle mluvčího jihlavského magistrátu Radka Tulise nepochybili.
"Ohlásili tzv. kácení bez zvláštních předpisů, což je možnost, kterou mají
například i správci vodních toků pro opodstatněné případy," upozornil na platnou
legislativu.
Již druhý případ kácení stromů podél silnic na Vysočině proti sobě letos postavil různé úřady státní správy a samosprávy. Tentokrát jde o alej s více než stovkou prastarých lip podél silnice z Třeště na Růženou. Kácet je tam na opakovanou žádost dopravní policie začala krajská správa a údržba silnic v rámci chystané opravy vozovky. Česká inspekce životního prostředí však dílo zkázy pozastavila po smýcení prvních 15 velikánů. "Hlavní důvod ke kácení je opakovaná žádost policie, která sleduje bezpečnostní hledisko a stromy rostoucí nikoli u silnice, ale prakticky v jejích krajnicích, vidí jako překážku provozu," shrnul hledisko cestářů jejich zastupující šéf Milan Plašil.
Zájem policie potvrdil jihlavský dopravní inženýr Jiří Kučera. "Ze své profese mám povinnost se postarat o to, aby bláznivý řidič raději vylétl s vozem do pole a vyvázl s několika boulemi, než aby svojí poslední jízdu v životě skončil obtočením kolem stromu," vysvětlil policista. Jak upozornil, na daném úseku, byť s minimálním provozem, došlo v posledních letech k osmi dopravním nehodám.
Ačkoli se ke kácení postavily souhlasně i radnice dotčených obcí, na místo se na základě stížnosti občanů dostavili pracovníci havlíčkobrodské České inspekce životního prostředí.
Ty zarazilo, že mají být pokáceny všechny stromy rostoucí po levé straně silnice ve směru od Třeště bez ohledu na jejich zdravotní stav. Obvod kmene některých stromů je více než 400 cm a mohou být až 200 let staré. Společenskou hodnotu takové lípy odborníci odhadují na půl miliónu Kč. "Naši pracovníci zjistili, že nebyl vyhodnocen zdravotní stav stromů a požádali jsme o to Agenturu pro ochranu přírody," shrnula postup "státních" ochránců jejich mluvčí Ivana Awwadová.
Jana Vitnerová z jihlavské Arniky prozradila, že inspektoři kritizovali také absenci náhradní výsadby. "Plošné vykácení celé aleje je hrubý zásah do krajinného rázu a k tomu je nutné mít povolení. Pracovníci České inspekce životního prostředí zjistili, že žádné takové povolení nebylo vydáno, proto se rozhodli nesmyslné kácení zastavit," řekla.
Silničáři ale podle mluvčího jihlavského magistrátu Radka Tulise nepochybili. "Ohlásili tzv. kácení bez zvláštních předpisů, což je možnost, kterou mají například i správci vodních toků pro opodstatněné případy," upozornil na platnou legislativu.
Zájem policie potvrdil jihlavský dopravní inženýr Jiří Kučera. "Ze své profese mám povinnost se postarat o to, aby bláznivý řidič raději vylétl s vozem do pole a vyvázl s několika boulemi, než aby svojí poslední jízdu v životě skončil obtočením kolem stromu," vysvětlil policista. Jak upozornil, na daném úseku, byť s minimálním provozem, došlo v posledních letech k osmi dopravním nehodám.
Ačkoli se ke kácení postavily souhlasně i radnice dotčených obcí, na místo se na základě stížnosti občanů dostavili pracovníci havlíčkobrodské České inspekce životního prostředí.
Ty zarazilo, že mají být pokáceny všechny stromy rostoucí po levé straně silnice ve směru od Třeště bez ohledu na jejich zdravotní stav. Obvod kmene některých stromů je více než 400 cm a mohou být až 200 let staré. Společenskou hodnotu takové lípy odborníci odhadují na půl miliónu Kč. "Naši pracovníci zjistili, že nebyl vyhodnocen zdravotní stav stromů a požádali jsme o to Agenturu pro ochranu přírody," shrnula postup "státních" ochránců jejich mluvčí Ivana Awwadová.
Jana Vitnerová z jihlavské Arniky prozradila, že inspektoři kritizovali také absenci náhradní výsadby. "Plošné vykácení celé aleje je hrubý zásah do krajinného rázu a k tomu je nutné mít povolení. Pracovníci České inspekce životního prostředí zjistili, že žádné takové povolení nebylo vydáno, proto se rozhodli nesmyslné kácení zastavit," řekla.
Silničáři ale podle mluvčího jihlavského magistrátu Radka Tulise nepochybili. "Ohlásili tzv. kácení bez zvláštních předpisů, což je možnost, kterou mají například i správci vodních toků pro opodstatněné případy," upozornil na platnou legislativu.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích