Posudek potvrdil, že zdrojem kontaminace Drnového potoka v Klatovech je bývalý sklad v areálu Rychtaříkových

KLATOVY - Posudek a rozbory sedimentů, které sdružení Arnika nechalo zpracovat u Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech a u specializované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické, potvrdily, že zdrojem kontaminace Drnového potoka je bývalý sklad a přípravna pesticidů v Klatovech - Lubech. Výsledky rozborů, které Arnika publikovala v loňském roce, prokázaly vysoké koncentrace lindanu, hexachlorbenzenu a některých metabolitů DDT v testovaných rybách.

„Rozbory prokázaly, že do potoka unikají toxické látky. Neměli jsme však jistotu, co je jejich zdrojem. Nyní máme v ruce chybějící důkaz o původu znečištění. Je tedy potřeba podniknout kroky k jeho odstranění. Začneme proto jednat se zástupci Plzeňského kraje,“ řekl v souvislosti s dnes zveřejněnými výsledky rozborů sedimentů z Drnového potoka (5) RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí projektu Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.

Václav Rychtařík, jehož rodina získala kontaminované hospodářské budovy v Lubech v rámci restituce, doufá, že tento průzkum už bude poslední na cestě k zahájení příprav na vyčištění objektu. „Za tu dobu, kdy se snažíme dosáhnout toho, abychom nežili v prostředí kontaminovaném pesticidy, které u nás na dvoře připravoval Agrochemický podnik, už jsme žádali o pomoc řadu institucí a zažili řadu rozborů. Zatím to nikoho nepřimělo k tomu, aby konal. Drnový potok není náš, ale kontaminuje ho zamoření v budově, která nám teď patří, ale sami jsme se na jejím znečištění nijak nepodíleli. Nevzdávám se naděje a doufám proto, že dva poslední posudky ukazující na závažnost situace povedou k nějakému řešení,“ řekl Václav Rychtařík.

Arnika věří, že státní instituce udělají vše pro to, aby byl sklad zamořený pesticidy co nejdříve dekontaminován. K jeho zamoření došlo v padesátých až devadesátých letech minulého století, kdy budovy používaly státní podniky k přípravě pesticidů na ošetření zemědělských kultur na Klatovsku. Starý sklad pesticidů je na seznamu prioritních ekologických zátěží Plzeňského kraje, ale dosavadní přístup státní správy a samosprávy k jeho vyčištění tomu neodpovídá. Kraj sice má v rukou studii, která řadí bývalý sklad pesticidů mezi významné ekologické zátěže v kraji, ale zatím nebyly učiněny žádné kroky, které by vedly alespoň k přípravě dekontaminace. „Připravili jsme proto podnět k řešení situace vodoprávnímu úřadu,“ dodal Petrlík.

Tisková zpráva sdružení Arnika