zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Světový den meteorologie: polární oblasti a ochrana klimatu

23.03.2007
Ovzduší
Světový den meteorologie: polární oblasti a ochrana klimatu

Dnes slaví meteorologové z celého světa svůj svátek – Světový den meteorologie. Připomíná datum vzniku Světové meteorologické organizace (WMO) – 23. března 1950. Letos se WMO rozhodla spojit oslavu svého vzniku s tématem nejzásadnějšího globálního problému – klimatických změn a zároveň s Mezinárodním polárním rokem. Téma Světového dne meteorologie 2007 zní „Polární meteorologie: Porozumět globálním důsledkům”.

 

„Vnímáme je jako něco vzdáleného a nevlídného. Nicméně polární oblasti jsou pro nás důležité jako barometr klimatických změn. Zásoby vody, které jsou uloženy v tamních masivech ledu mají obrovský význam pro celou planetu,” vysvětluje důvod zaměření Světového dne meteorologie právě na oblast pólů generální tajemník WMO Michel Jarraud. „Právě na pólech se globální změna klimatu ukazuje téměř jako na dlani. Póly jsou významným indikátorem také proto, že jsou daleko od lidského osídlení a proto jakékoli dopady naší činnosti, které se na pólech ukáží, musíme vnímat jako o to varovnější doklad důsledků znečišťování životního prostředí,” říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

 

V posledních desetiletích vědci zaznamenávají zásadní změny prostředí – především úbytek mořských i pevninských ledovců a tání permafrostu v oblasti Arktidy. Tání mořských ledovců může způsobit vážné změny v mořských ekosystémech s dopady například na velké mořské savce či populace krillu (důležité části zooplanktonu), který je klíčovou složkou potravy ptáků, tuleňů či velryb. Tání permafrostu má za následek vznik rozsáhlých podmáčených oblastí, ohrožuje budovy, které na něm stojí, ale znamená také riziko, že se do ovzduší uvolní obrovské množství metanu, který je v něm uložen. To by ještě zrychlilo tempo, kterým změny klimatu probíhají, protože metan je vedle oxidu uhličitého nejvýznamnějším „skleníkovým” plynem.

 

Od počátku února 2007 pracuje v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse česká vědecká polární stanice Johanna Georga Mendla. Část jejího výzkumného programu je zaměřena právě na meteorologii a klimatologii. Ostrov Jamese Rosse je územím s pravděpodobně nejvýznamnějším kolísáním klimatu s relativně krátkými periodami (jednotky až desítky let) v oblasti Antarktidy. Jde tedy o velmi vhodné výzkumné teritorium, jehož studium přispěje k poznání vývoje klimatu v polárních oblastech. Čeští vědci se tak stávají významnou součástí světového polárně-meteorologického výzkumu.

 

Tématu polární meteorologie se týká také další globální ekologický problém – ztenčená ozónová vrstva atmosféry. Právě ochrana ozonosféry je ukázkou, jak rychlá a efektivní akce mezinárodního společenství může zabrat. Na základě vědeckých poznatků o tom, že v atmosféře zejména nad Antarktidou rapidně ubývá ozón, který chrání život na Zemi před ultrafialovým zářením, vznikl v roce 1987 Montrealský protokol. Ten zakázal postupně užívání látek (především tzv. freonů), které ozonosféru ničí. Dnes jsme v situaci, kdy se ozonová díra pomalu začíná stabilizovat, neboť nejvíce škodlivé, tzv. „těžké” freony se dnes prakticky nikde na světě nepoužívají. Montrealský protokol tak může sloužit jako dobrý příklad pro světovou snahu o ochranu klimatu.

 

Světové klima se mění, jak ukázala i poslední zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Na 90 % jsou příčinou emise tzv. „skleníkových plynů” (především oxidu uhličitého – CO2 a metanu – CH4) z lidské činnosti – průmyslu, dopravy a energetiky. „Musíme se proto zaměřit v první řadě na úspory energie a mnohem efektivnější ekonomiku, na postupné nahrazování fosilních paliv alternativními energetickými zdroji a také na adaptační opatření – tedy na zvládání důsledků klimatických změn,” říká ministr Martin Bursík. Podle vědců z IPCC musíme v 21. století počítat s dalším táním ledovců, zvýšením globálních teplot v rozsahu 1,1 až 6,4 oC a následkem toho i s regionálními změnami klimatu a častějším výskytem projevů extrémnějšího počasí (vlny vysokých letních teplot, častější vichřice, intenzivní a přívalové deště, záplavy, střídané obdobími sucha, aj.). „Debata o reálnosti vlivu člověka na klima by měla být po této zprávě IPCC již skutečně za námi. Teď musíme jednat. Na všech úrovních a rychle, protože nemluvíme o budoucím nebezpečí, ale o aktuálním problému,” uzavírá Martin Bursík.

 

Další informace:

www.wmo.int

www.wmo.int

www.ipy.org

www.ipcc.ch

www.chmi.cz

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí