Fidelova pomsta: ropná horečka na Kubě
Ani ne 120 kilometrů od pobřeží Floridy se na Kubě rozjíždí ropná horečka.
Konsorcium španělských, indických a norských olejářských firem tam chce podle
amerického magazínu Fortune začít těžit černé zlato ze dna moře ještě v letošním
roce. A Američané se na to jen koukají. Ačkoliv jsou tak blízko, mohou si na
kubánskou ropu nechat zajít chuť. Alespoň prozatím.
Ani ne 120 kilometrů od pobřeží Floridy se na Kubě rozjíždí ropná horečka. Konsorcium španělských, indických a norských olejářských firem tam chce podle amerického magazínu Fortune začít těžit černé zlato ze dna moře ještě v letošním roce. A Američané se na to jen koukají. Ačkoliv jsou tak blízko, mohou si na kubánskou ropu nechat zajít chuť. Alespoň prozatím.
Americké společnosti obecně, a týká se to samozřejmě i ropných koncernů, mají již několik desetiletí zakázáno na Kubě "dělat byznys". Ironií je, že snaha dostat režim kubánského diktátora Fidela Castra do izolace se v tomto případě obrací proti samotným Američanům. Mají na dohled poměrně velká ložiska cenné a strategické suroviny, a mohou si o ní nechat jen zdát.
Až 10 miliard barelů ropy
Přitom Americký geologický úřad podle agentury Reuters odhaduje, že hluboko na dně moře v Severokubánské pánvi by mohly být zásoby ropy ve výši 4,6 miliardy barelů. A optimistické odhady hovoří dokonce až skoro o deseti miliardách barelů. "Kuba by se mohla jednou stát jedním z nejvýznamnějších ropných hráčů v regionu," potvrdil pro zpravodajství CNN Money i ropný odborník z University of Miami a bývalý prezident olejářského koncernu Amoco Oil Latin America Jorge Pinon.
Doposud je kubánská produkce ropy v podstatě bezvýznamná - jen 68 tisíc barelů ropy denně. Pro porovnání, největší světový producent, Saúdská Arábie, těží deset milionů barelů ropy denně.
Navíc jde o ropu velmi sirnatou, nekvalitní, v podstatě nepoužitelnou na nic jiného než výrobu asfaltu či spalování ve speciálně upravených elektrárnách.
Na Kubě byla ropa objevena s pomocí odborníků z bývalého Sovětského svaz v roce 1991 u Varadera. Denní produkce ale i poté činila jen asi osmnáct tisíc barelů. Až roku 1992 vytvořila s kubánskou firmou Cuba Petroleo společný podnik kanadská společnost Sherritt International, a produkce Kuby se tak trochu zvedla.
Dodnes Sherritt vytváří zhruba polovinu kubánské produkce ropy, a to výhradně z nalezišť na pobřeží.
Jenže v roce 1999 Fidel Castro otevřel asi 112 tisíc kilometrů čtverečních pobřežních vod Kuby rozdělených do jakýchsi bloků pro výzkum prováděný zahraničními firmami. A v roce 2004 tam našel v jednom ze svých šesti bloků ropu španělský koncern Repsol. Vloni se k Repsolu připojily i indická firma ONGC Videsh a norská společnost Norsk Hydro.
Samostatně prozkoumává své čtyři bloky malajsijský Petronas, své čtyři bloky si pořídila i venezuelská státní firma PDVSA a i ONGC si zaručila koncesi na své vlastní dva bloky. Dohodu o provádění průzkumu má s Kubou i Čína.
Pomoc ze zahraničí
Většina těchto průzkumů je zatím v raném stadiu na úrovni seismických studií, s pomocí kterých se ropa vyhledává. Ale Repsol a firmy, které jsou s ním v konsorciu, chtějí začít s prvními hlubokomořskými vrty ještě letos. Údajně v moři objevily zásoby vysoce kvalitní ropy. Podle expertů ale potrvá ještě zhruba tři roky, než se ropa na Kubě začne doopravdy ve větší míře těžit. Navíc zatím není jasné, zda jsou zásoby opravdu rozsáhlé, a tedy zajímavé pro komerční těžbu.
"Potenciál v těchto hlubokých vodách uložených zásob ropy je velmi slibný. Zvláště pokud zůstanou ceny této suroviny na současné vysoké úrovni. Pak se i takovéto, zatím okrajové regiony, jako je Kuba, dostanou do hry a do oblasti zájmu ropného průmyslu. Kuba ale bude potřebovat pomoc ze zahraničí, aby se k těmto zásobám uměla dostat," myslí si analytik mezinárodní agentury pro energii David Fyfe. Možná i právě proto nejsou proti tomu, aby se do průzkumu nových nalezišť zapojili i Američané, ani samotní Kubánci. I když ta nejperspektivnější ložiska si již rozebrali jiní. "Americkým firmám by se případně dostalo stejného zacházení jako ostatním. Americké ropné firmy a investice v této oblasti jsou v naší zemi vítány," řekl pro CNN Money obchodní atašé Kuby ve Washingtonu Ernesto Plasencia.
Zmírnění embarga
Není proto divu, že v Americe se stále více ozývají hlasy, že embargo proti Kubě by v tomto případě mělo být zmírněno. "Nemáme teď rok 1960, kdy Kennedyho vláda musela Spojené státy chránit před raketovými útoky z Kuby. Zdroje ropy, které Kuba má, budou prozkoumány a těženy. Otázkou je jen kým. Zakazovat americkým společnostem podílet se na objevování nových nalezišť vzdálených od USA jen sto kilometrů je hloupá politika, která by měla být změněna," vyjádřil se například výkonný viceprezident Americké asociace pro petrochemii a rafinerie Charles Drevna.
Ani Len D'Eramo, mluvčí koncernu Exxon Mobil, jehož rafinerie Castrův režim na Kubě zprivatizoval, nepopírá zájem své firmy o naleziště ropy u Kuby. Zároveň ale tvrdí: "Na Kubu byly uvaleny z americké strany sankce. Takže tam zatím operovat nesmíme."
Jak dlouho však bude ještě tento zákaz trvat, není zcela jasné. Vláda prezidenta George Bushe zatím kategoricky odmítá jakékoliv návrhy na zmírnění embarga. A třeba vloni přímo její představitelé varovali vedení dvou amerických hotelů - Sheratonu v Mexico City a Hiltonu v norském Oslu, aby neubytovávalo kubánské delegace, které tam přijely na kongres. I to by podle Bushovy administrativy znamenalo porušení embarga na Kubu. Z tohoto pohledu se proto zdá, že získat povolení pro americké firmy podílet se na těžbě kubánské ropy zní jako sci-fi.
Šance pro lobbisty
Ale olejářská lobby ve Spojených státech je velmi silná. A už se začíná ozývat. Několik senátorů se chce znovu pokusit navrhnout změny týkající se pětačtyřicet let trvajícího embarga vůči Kubě. Nebo alespoň prosadit výjimku na dodávky ropných zařízení a souvisejících služeb firmám, které na Kubě těžit smějí. Tyto pokusy v minulých letech neprošly. Vzhledem k tomu, že Castro má zdravotní problémy a otevírá se šance, že režim na Kubě by se mohl zmírnit, by však mohli mít lobbisté tentokrát větší šanci.
Proti nim ovšem bude stát jiná skupina kongresmanů, zvláště z Floridy. Obyvatelům Floridy se totiž pranic nelíbí, že jen kousek od tohoto amerického státu by mohlo dojít k ropné havárii, která by mohla zničit zdejší pláže a negativně tak ovlivnit místní turistický ruch.
Americké společnosti obecně, a týká se to samozřejmě i ropných koncernů, mají již několik desetiletí zakázáno na Kubě "dělat byznys". Ironií je, že snaha dostat režim kubánského diktátora Fidela Castra do izolace se v tomto případě obrací proti samotným Američanům. Mají na dohled poměrně velká ložiska cenné a strategické suroviny, a mohou si o ní nechat jen zdát.
Až 10 miliard barelů ropy
Přitom Americký geologický úřad podle agentury Reuters odhaduje, že hluboko na dně moře v Severokubánské pánvi by mohly být zásoby ropy ve výši 4,6 miliardy barelů. A optimistické odhady hovoří dokonce až skoro o deseti miliardách barelů. "Kuba by se mohla jednou stát jedním z nejvýznamnějších ropných hráčů v regionu," potvrdil pro zpravodajství CNN Money i ropný odborník z University of Miami a bývalý prezident olejářského koncernu Amoco Oil Latin America Jorge Pinon.
Doposud je kubánská produkce ropy v podstatě bezvýznamná - jen 68 tisíc barelů ropy denně. Pro porovnání, největší světový producent, Saúdská Arábie, těží deset milionů barelů ropy denně.
Navíc jde o ropu velmi sirnatou, nekvalitní, v podstatě nepoužitelnou na nic jiného než výrobu asfaltu či spalování ve speciálně upravených elektrárnách.
Na Kubě byla ropa objevena s pomocí odborníků z bývalého Sovětského svaz v roce 1991 u Varadera. Denní produkce ale i poté činila jen asi osmnáct tisíc barelů. Až roku 1992 vytvořila s kubánskou firmou Cuba Petroleo společný podnik kanadská společnost Sherritt International, a produkce Kuby se tak trochu zvedla.
Dodnes Sherritt vytváří zhruba polovinu kubánské produkce ropy, a to výhradně z nalezišť na pobřeží.
Jenže v roce 1999 Fidel Castro otevřel asi 112 tisíc kilometrů čtverečních pobřežních vod Kuby rozdělených do jakýchsi bloků pro výzkum prováděný zahraničními firmami. A v roce 2004 tam našel v jednom ze svých šesti bloků ropu španělský koncern Repsol. Vloni se k Repsolu připojily i indická firma ONGC Videsh a norská společnost Norsk Hydro.
Samostatně prozkoumává své čtyři bloky malajsijský Petronas, své čtyři bloky si pořídila i venezuelská státní firma PDVSA a i ONGC si zaručila koncesi na své vlastní dva bloky. Dohodu o provádění průzkumu má s Kubou i Čína.
Pomoc ze zahraničí
Většina těchto průzkumů je zatím v raném stadiu na úrovni seismických studií, s pomocí kterých se ropa vyhledává. Ale Repsol a firmy, které jsou s ním v konsorciu, chtějí začít s prvními hlubokomořskými vrty ještě letos. Údajně v moři objevily zásoby vysoce kvalitní ropy. Podle expertů ale potrvá ještě zhruba tři roky, než se ropa na Kubě začne doopravdy ve větší míře těžit. Navíc zatím není jasné, zda jsou zásoby opravdu rozsáhlé, a tedy zajímavé pro komerční těžbu.
"Potenciál v těchto hlubokých vodách uložených zásob ropy je velmi slibný. Zvláště pokud zůstanou ceny této suroviny na současné vysoké úrovni. Pak se i takovéto, zatím okrajové regiony, jako je Kuba, dostanou do hry a do oblasti zájmu ropného průmyslu. Kuba ale bude potřebovat pomoc ze zahraničí, aby se k těmto zásobám uměla dostat," myslí si analytik mezinárodní agentury pro energii David Fyfe. Možná i právě proto nejsou proti tomu, aby se do průzkumu nových nalezišť zapojili i Američané, ani samotní Kubánci. I když ta nejperspektivnější ložiska si již rozebrali jiní. "Americkým firmám by se případně dostalo stejného zacházení jako ostatním. Americké ropné firmy a investice v této oblasti jsou v naší zemi vítány," řekl pro CNN Money obchodní atašé Kuby ve Washingtonu Ernesto Plasencia.
Zmírnění embarga
Není proto divu, že v Americe se stále více ozývají hlasy, že embargo proti Kubě by v tomto případě mělo být zmírněno. "Nemáme teď rok 1960, kdy Kennedyho vláda musela Spojené státy chránit před raketovými útoky z Kuby. Zdroje ropy, které Kuba má, budou prozkoumány a těženy. Otázkou je jen kým. Zakazovat americkým společnostem podílet se na objevování nových nalezišť vzdálených od USA jen sto kilometrů je hloupá politika, která by měla být změněna," vyjádřil se například výkonný viceprezident Americké asociace pro petrochemii a rafinerie Charles Drevna.
Ani Len D'Eramo, mluvčí koncernu Exxon Mobil, jehož rafinerie Castrův režim na Kubě zprivatizoval, nepopírá zájem své firmy o naleziště ropy u Kuby. Zároveň ale tvrdí: "Na Kubu byly uvaleny z americké strany sankce. Takže tam zatím operovat nesmíme."
Jak dlouho však bude ještě tento zákaz trvat, není zcela jasné. Vláda prezidenta George Bushe zatím kategoricky odmítá jakékoliv návrhy na zmírnění embarga. A třeba vloni přímo její představitelé varovali vedení dvou amerických hotelů - Sheratonu v Mexico City a Hiltonu v norském Oslu, aby neubytovávalo kubánské delegace, které tam přijely na kongres. I to by podle Bushovy administrativy znamenalo porušení embarga na Kubu. Z tohoto pohledu se proto zdá, že získat povolení pro americké firmy podílet se na těžbě kubánské ropy zní jako sci-fi.
Šance pro lobbisty
Ale olejářská lobby ve Spojených státech je velmi silná. A už se začíná ozývat. Několik senátorů se chce znovu pokusit navrhnout změny týkající se pětačtyřicet let trvajícího embarga vůči Kubě. Nebo alespoň prosadit výjimku na dodávky ropných zařízení a souvisejících služeb firmám, které na Kubě těžit smějí. Tyto pokusy v minulých letech neprošly. Vzhledem k tomu, že Castro má zdravotní problémy a otevírá se šance, že režim na Kubě by se mohl zmírnit, by však mohli mít lobbisté tentokrát větší šanci.
Proti nim ovšem bude stát jiná skupina kongresmanů, zvláště z Floridy. Obyvatelům Floridy se totiž pranic nelíbí, že jen kousek od tohoto amerického státu by mohlo dojít k ropné havárii, která by mohla zničit zdejší pláže a negativně tak ovlivnit místní turistický ruch.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
