Prvenství podle inspirace v přírodě!

Unikátní objev se podařil českým textilním výzkumníkům z Liberce. V oboru tkaných textílií byly na světových textilních fórech mnohokrát zmiňovány unikátní vlastnosti pavoučích vláken. Dosud však nikdo nedokázal aplikovat poznatky i do technologické praxe výzkumu a výroby. Známá jemnost a přitom pevnost vlákna lákala totiž mnohokrát k využití, ale obtížnost zpracování byla zatím nepřekonatelnou překážkou. A právě tyto potíže se podařilo českým odborníkům zdá se překonat. Překvapivé vlastnosti této tkaniny překonávají vše co se událo revolučního na poli textílií v poslední době. PCM materiály, Outlast, nanočástice, to vše je ve světle nové tkaniny pouhými slepými výkřiky do tmy.

První pokusy s využitím pavoučích vláken byly v historii provedeny již v 18. století. Tehdy však byla k experimentům používána vlákna z kokonů pavouků, a nikoliv ze sítí. Ty využil prvně až B. G. Wilder koncem minulého století. Pečlivým tříděním a hledáním byl po dlouhé době pro pokusy vybrán jako nejvhodnější rod Nephila. Zástupci tohoto druhově početného rodu staví velké svisle orientované sítě, tvarově podobné sítím našich křížáků. Bývají zavěšeny mezi stromy či keře v lese nebo v hustěji zarostlé savaně. Mnohde dosahují obdivuhodných rozměrů a mohou být napnuty i mezi značně vzdálenými stromy. Nejpozoruhodnější však je jejich pevnost. Sítě některých druhů dokáží bez většího poškození odmrštit i procházejícího člověka. Zcela běžně pak zachytí menšího letícího ptáka, který se nezřídka stává kořistí asi 4 cm velkého pavouka. Taková pevnost pak v jemné tkanině překonává všechna očekávání.

Také prodyšnost pro pot a vodní páry je neuvěřitelná. Vlákno je absolutně nenasákavé (zajisté jste si v přírodě kolikrát všimli jak jsou pavoučí sítě imunní vůči dešti) a přitom transportuje vlhkost bleskurychle pryč. Využije-li se tato vlastnost spolu se správným způsobem tkaní, získáváme tkaninu velice efektivně transportující pot na vnější povrch. Vše má příčinu v povrchu vláken, který je obalen malými kapičkami „lepidla“, které produkují při jeho tvorbě orgány pavouka.

Skvělý je také antibakteriální účinek. Jak známo, prostředí habitatu pavouků je takřka prosté bakterií. Tekutiny a látky vylučované pavouky brání množení se bakterií a přímo většinu z nich hubí. Výzkumný ústav textilní s uznáním hovoří o pomyslné zlaté medaili v antibakteriální soutěži, kterou dosud drželo stříbro (známe například z ponožek).

Projekt financovala aliance českých výrobců funkčního prádla spolu s textilní univerzitou v Liberci. Je chvályhodné, že jindy konkurenční prostředí se dokázalo povznést nad malicherné spory a táhne nyní doslova za jedno vlákno. Velký úspěch už přilákal do Čech i konkurenci. Ruce si tu podávají výrobci funkčního prádla z celého světa a pod záminkou vstupu na český trh se snaží zjistit, co je na pravdy na vlastnostech nové tkaniny. Nezbývá než popřát českému vynálezu rychlý přechod od laboratorních úspěchů k výrobě. A tady je možné nebezpečí zpomalení procesu průmyslového využití, říká vedoucí týmu vynálezců docent Ctirad Hedvábný CSc., který dal této perspektivní tkanině název SpiderTex.

Už jen založit dostatečně početnou stáj pavouků nebylo snadné. K rozumné produkci je potřeba nejméně několik desítek kusů. Vhodný pavouk rodu Nephila madagascariensis, je sice jedním z nejběžnějších madagaskarských pavouků, ale jeho export je přísně zakázán. Přesto se to díky vědeckým kontaktům liberecké univerzity podařilo. Nephila madagascariensis není žádný drobeček. Jen rozpětí nohou je asi 10 cm. V přírodě staví velmi pevné svisle orientované sítě, které rozvěšuje i ve značně rozlehlých prostorách. Není výjimkou, že visí na dlouhém vlákně napjatém přes celé údolí nad řekou. A jak už bylo řečeno, silná nosná „lana“ pavučiny dokáží zadržet v chůzi i člověka.

Výroba vlákna pak podle docenta Hedvábného není zatím jednoduchou záležitostí. Bez toho, aby prozradil důležité podrobnosti, uvádí: „Jednoduše a laicky řečeno, pavouci jsou uzavíráni do malých klícek s cívkou pro navíjení vlákna. Cívka se neustále otáčí a tah vlákna nutí pavouka k nepřetržité produkci a spřádání rychle tuhnoucího sekretu snovacích žláz. Do podrobností se ale bohužel pustit nemohu jak jistě chápete.“ Vývoj prvních vzorků nového textilního materiálu trval dva roky a pro běžnou výrobu je třeba tento proces ještě v mnohém dotáhnout. Vzhledem ke zvládnutí těch nejzákladnějších úskalí docent Hedvábný ale věří, že i tuto drobnost brzy české hlavy zvládnou. A tak oba dva dosud utkané čtvereční centimetry tkaniny jsou obrovskou nadějí světového funkčního prádelnictví a to nejen v outdooru.

Text redakce Světa outodooru