Drahé, stále velmi drahé Slunce

Energetický potenciál naší hvězdy se v nejbližších miliardách let nevyčerpá. Dokážeme ho však využít?

Výzkum a praxe tu jdou dvěma cestami. Podle první bude nejlepší pracovat na výzkumu a vývoji průmyslového využití termonukleární reakce. Stojí to velice mnoho peněz a při řešení problémů vznikají stále nové a nové. Podle optimistů se fúzní reaktory prosadí jako hlavní zdroj elektřiny někdy ve druhé polovině tohoto století.

Přívrženci druhé cesty tvrdí, že množství sluneční energie dopadající na Zemi by bohatě dokázalo uspokojit nároky lidstva na elektřinu a ještě by zbylo. Proto plédují za solární elektrárny.

Slaví úspěch: Nedaleko portugalské Serpy, na jednom z nejslunnějších míst Evropy, otevřeli koncem letošního března údajně nejvýkonnější solární elektrárnu na světě o celkovém výkonu 11 megawattů. Zařízení přišlo na 60 milionů eur a jeho produkce, více než 20 milionů kilowatthodin ročně, postačí prý pro osm tisíc domácností.

A čím svítit v noci?

Úžasné! Stojíme na prahu solární éry! řekl si určitě běžný čtenář. Pak se trochu zarazí: Nahodí oněch osm tisíc domácností po setmění agregáty, anebo jejich spotřebiče poběží na baterie, které se budou nabíjet během dne?

A možná ještě s tužkou v ruce začne počítat. Jeden instalovaný kilowatt stojí zhruba 5500 eur. Drahé, velice drahé jaderné elektrárny se dnes nabízejí za 2000 eur/kW. Pravda, potřebují uranové palivo, které také něco stojí.

Tak jinak: Řekněme, že fotovoltaická elektrárna bude v provozu až třicet let a nebude potřebovat žádnou údržbu. Za tu dobu vyrobí odhadem 600 miliónů kWh, což v přepočtu na investovanou sumu představuje deset eurocentů na jednu. Připočtěme nepatrný náklad na ekologickou likvidaci, řekněme jeden eurocent, a máme výrobní cenu 11 eurocentů, tedy asi tři koruny za kilowatthodinu.

Co by bylo za stejnou cenu

Za stejné peníze jako v Serpě lze pořídit 30 tisíc jaderných kilowattů, které za čtyřicet let životnosti zdroje vyprodukují téměř 10 miliard kilowatthodin. Konečná cena bude kvůli nákladům na palivo, personál, údržbu a likvidaci zařízení i použitého paliva podstatně větší a dosáhne necelých čtyř eurocentů.

Kolik zaplatí domácnosti? Na ceně pro ně se silová elektřina podílí pouze třetinou. Takže obyvatele nejslunnější části Evropy bude stát jedna kilowatthodina desetikorunu, domácnosti v libovolné části světa sotva polovinu. A zabraná plocha? Šedesát hektarů není málo, vejde se na ně osmdesát fotbalových hřišť nebo přes čtyřicet temelínských areálů.

Co tedy s fotovoltaikou, která se dnes těžko vyplácí i v nejlepších lokalitách? Určitě ji podporovat!

A současně jí i dalším tzv. obnovitelným zdrojům (voda, vítr, zemské teplo, příliv a odliv apod.) přestat dělat medvědí službu tvrzením, že zachrání svět. Jejich masivní budování s podporou z peněz daňových poplatníků i tam, kde pro ně nejsou podmínky, znamená mrhat penězi - asi jako když se sovětští komunisté pokoušeli pěstovat kukuřici na Sibiři...

AUTOR: Daneš Burket

Autor, reaktorový fyzik, pracuje v JE Dukovany