Skleníkové plyny jsou humanitární problém

Velkým výkyvům podnebí – a humanitárním i ekonomickým škodám – se lze vyhnout, pokud státy účinně sníží průmyslové exhalace skleníkových plynů. Podle českých ekologických a rozvojových organizací je to hlavní bod souhrnné zprávy, kterou dnes publikoval Mezivládní panel pro změny klimatu.

Zpráva panelu více než 2500 vědců shrnuje výsledky empirického výzkumu za posledních šest let. Informuje o škodách, které vzniknou, pokud se nezastaví růst exhalací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů:

• Větší sucho v Africe i jiných částech světa, které už tak trpí nedostatkem vody, povede k úbytku potravin.
• Tání horských ledovců v Himalájích, které slouží jako obrovská zásobárna vody, razantně sníží průtok ve velkých řekách indického subkontinentu – jež zásobují stamiliony lidí.
• Tání polárních ledovců – a stoupající hladina moří – ohrožuje miliony obyvatel hlavně Bangladéše a dalších míst v asijských říčních deltách.
• V Evropě i jinde se zvýší frekvence extrémních výkyvů počasí – povodní, vln horka a podobně.

Ve zprávě se ocitly pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita – takže představuje nejnižšího společného jmenovatele mezi názory odborníků. Úkolem panelu je v několikaletých intervalech posbírat výsledky tisíců odborných studií, které vědci publikovali ve specializovaném tisku.

Se 12 tunami na obyvatele a rok Česká republika patří k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Ale ministr průmyslu a obchodu Martin Říman prosazuje, aby průmyslové podniky mohly znečištění ještě výrazně zvýšit.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:

„Globální změny podnebí nejsou nějaké teplejší klima, konec lyžování a sem tam ne úplně příjemné počasí. Šlo by o konkrétní, enormní humanitární a ekonomické škody. Hlavním bodem je vlastně dobrá zpráva – pokud podstatně klesnou exhalace skleníkových plynů, vážným výkyvům podnebí se ještě lze vyhnout. Skutečně cenné na zprávě je, že představuje nejnižšího společného jmenovatele odborné komunity. Obsahuje pouze věci, na kterých se vědci kompletně shodli.“

Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:

„Zpráva velmi jasně varuje před obrovskými nerovnostmi, které globální změny podnebí mohou způsobit v různých částech světa. Zatímco bohaté průmyslové země na Severu planety by byly měnícím se podnebím postiženy relativně méně, skutečně vážné důsledky by pocítili zejména nejchudší obyvatelé Země, lidé v subsaharské Africe, Bangladéši či z malých ostrovních států. Přitom jsou to ale vyspělé země, včetně České republiky, které svými vysokými exhalacemi problém zhoršují.“

Petr Lebeda z Pražského institutu pro globální politiku řekl:

„Dnes zveřejněná zpráva klimatologů bohužel potvrzuje obavy rozvojových organizací, že globální změny klimatu nejpalčivěji postihují nejchudší regiony. Drtivá většina lidí z rozvojových zemí produkuje ve srovnání s námi nepatrné množství emisí a jejich možnosti přizpůsobit se změnám svého životního prostředí jsou minimální. Zpráva jasně ukazuje, jak náš ekonomický růst na uhlíkový dluh  ohrožuje životy těchto lidí, a proto je především na nás, abychom snížili emise skleníkových plynů a pomohli rozvojovým zemím nastartovat čistší způsob rozvoje.“

Kontakt:            

Klára Sutlovičová, telefon 777 849 113, email cde@ecn.cz

Vojtěch Kotecký, telefon 604 202 470, 222 513 859, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz