Soukromé rezervace staví přírodu proti betonu
Z jedné strany liberecké letiště, z druhé postupující bytová zástavba. A mezi
tím kus divoké přírody, jakou by poblíž centra města čekal málokdo - jedno ze
zatím jedenácti soukromých chráněných území v Česku. Pozemek bývalé liberecké
cihelny zvaný Opičák koupil před časem Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a
místo, kam se mělo podle některých plánů rozšiřovat letiště, přeměnil v
rezervaci.
Z jedné strany liberecké letiště, z druhé postupující bytová zástavba. A mezi tím kus divoké přírody, jakou by poblíž centra města čekal málokdo - jedno ze zatím jedenácti soukromých chráněných území v Česku. Pozemek bývalé liberecké cihelny zvaný Opičák koupil před časem Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a místo, kam se mělo podle některých plánů rozšiřovat letiště, přeměnil v rezervaci.
"Pokud by místo nás Opičák koupila některá z investičních firem, brzy by místo zelené oázy, kam si Liberečáci zvykli chodit, bylo parkoviště, letištní ranvej či nějaká nová hala," vysvětlují ochránci přírody koupi necelých čtyř hektarů zalesněného území.
Beton versus příroda
Soukromá chráněná území v Česku vznikají zatím jen pomalu. "Peníze na nákup získáváme z dlouhodobé sbírky Místo pro přírodu, lidé přispívají libovolnými částkami. Žádné státní peníze v tom nejsou," říká ředitel ČSOP, exministr životního prostředí a lidovecký poslanec Libor Ambrozek.
Postupně se tak například sešly peníze na nákup čtyř hektarů lesa Ščúrnica v Bílých Karpatech, části Jindřišského údolí nedaleko Jindřichova Hradce či takzvaného Trianglu u pražského sídliště Skalka. "Motivem je ochrana přírody, záchrana cenných lokalit, rostlin a živočichů, ale i jistá snaha postavit se betonování krajiny. Například oblast Triangl v Praze nepatří k nejcennějším, ale uvnitř města je to kus zajímavé přírody. Chtěli jsme to koupit i proto, že dřív či později by to místo bylo zničeno či zastavěno," říká Ambrozek.
Podobná soukromá ochrana přírody má dlouhou tradici i v zahraničí - mimo jiné v Nizozemsku, Velké Británii či Spojených státech.
Rezervace za svoje
"Pozemky ale zásadně nekupujeme proto, abychom někde blokovali nějaké stavby. Jde vyloženě o ochranu přírody," zdůrazňuje Jan Moravec, který má projekt Místo pro přírodu na starosti.
Zatím posledním "úlovkem" ochranářů je nákup šesti a půl hektaru louky v Jindřichovicích pod Smrkem z konce března.
"Majitelé, od nichž jsme si doposud louku pronajímali, se dostali do finanční tísně a potřebovali pozemek prodat. Zájem měl i jeden velký zemědělský podnik," říká Zbyněk Vlk, předseda občanského sdružení Lunaria, které se o louku stará.
"Za sto šedesát tisíc pozemek ale koupil Svaz ochránců přírody," říká, a poukazuje na poměrně překvapivý fakt, že péčí o krajinu se dá i uživit.
Ochránci přírody zde provozují ekozemědělství i agroturistiku. Hospodaří postaru, statek funguje jako v 19. století.
"Péče o krajinu je nadstandardní. Vybudovali jsme meze, vysázeli aleje, remízky, udělali rybníky a zaseli původní byliny a trávy. Ukazuje se, že díky lidské péči je možné i z obyčejné louky udělat přírodně zajímavou lokalitu," podotýká Zbyněk Vlk.
Na kultivaci krajiny je navíc možné žádat o dotace z fondů Evropské unie či Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ochránci přírody mají už vytipována i další místa ke koupi - mimo jiné na jižní i střední Moravě, na Chebsku. Chtějí například i dále rozšiřovat stávající rezervaci v Bílých Karpatech.
"Pokud by místo nás Opičák koupila některá z investičních firem, brzy by místo zelené oázy, kam si Liberečáci zvykli chodit, bylo parkoviště, letištní ranvej či nějaká nová hala," vysvětlují ochránci přírody koupi necelých čtyř hektarů zalesněného území.
Beton versus příroda
Soukromá chráněná území v Česku vznikají zatím jen pomalu. "Peníze na nákup získáváme z dlouhodobé sbírky Místo pro přírodu, lidé přispívají libovolnými částkami. Žádné státní peníze v tom nejsou," říká ředitel ČSOP, exministr životního prostředí a lidovecký poslanec Libor Ambrozek.
Postupně se tak například sešly peníze na nákup čtyř hektarů lesa Ščúrnica v Bílých Karpatech, části Jindřišského údolí nedaleko Jindřichova Hradce či takzvaného Trianglu u pražského sídliště Skalka. "Motivem je ochrana přírody, záchrana cenných lokalit, rostlin a živočichů, ale i jistá snaha postavit se betonování krajiny. Například oblast Triangl v Praze nepatří k nejcennějším, ale uvnitř města je to kus zajímavé přírody. Chtěli jsme to koupit i proto, že dřív či později by to místo bylo zničeno či zastavěno," říká Ambrozek.
Podobná soukromá ochrana přírody má dlouhou tradici i v zahraničí - mimo jiné v Nizozemsku, Velké Británii či Spojených státech.
Rezervace za svoje
"Pozemky ale zásadně nekupujeme proto, abychom někde blokovali nějaké stavby. Jde vyloženě o ochranu přírody," zdůrazňuje Jan Moravec, který má projekt Místo pro přírodu na starosti.
Zatím posledním "úlovkem" ochranářů je nákup šesti a půl hektaru louky v Jindřichovicích pod Smrkem z konce března.
"Majitelé, od nichž jsme si doposud louku pronajímali, se dostali do finanční tísně a potřebovali pozemek prodat. Zájem měl i jeden velký zemědělský podnik," říká Zbyněk Vlk, předseda občanského sdružení Lunaria, které se o louku stará.
"Za sto šedesát tisíc pozemek ale koupil Svaz ochránců přírody," říká, a poukazuje na poměrně překvapivý fakt, že péčí o krajinu se dá i uživit.
Ochránci přírody zde provozují ekozemědělství i agroturistiku. Hospodaří postaru, statek funguje jako v 19. století.
"Péče o krajinu je nadstandardní. Vybudovali jsme meze, vysázeli aleje, remízky, udělali rybníky a zaseli původní byliny a trávy. Ukazuje se, že díky lidské péči je možné i z obyčejné louky udělat přírodně zajímavou lokalitu," podotýká Zbyněk Vlk.
Na kultivaci krajiny je navíc možné žádat o dotace z fondů Evropské unie či Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ochránci přírody mají už vytipována i další místa ke koupi - mimo jiné na jižní i střední Moravě, na Chebsku. Chtějí například i dále rozšiřovat stávající rezervaci v Bílých Karpatech.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích