Pardubice - Hamburk: jízdní řád lodí je ještě daleko
Utopie tří generací, které usilovaly o splavnění Labe do Pardubic, se snad
naplní v roce 2011.
Utopie tří generací, které usilovaly o splavnění Labe do Pardubic, se snad naplní v roce 2011.
Už třetí generace usiluje o splavnění Labe až do Pardubic. První plány vznikaly na začátku 20. století. Hlavní příčinou tehdy byla snaha omezit rozsah častých povodní na středním toku řeky a zajistit dopravu po vodě. Po druhé světové válce došlo k celoevropskému útlumu lodní dopravy, aby její renesance nastala v 70. a 80. letech. Evropa je protkána různými kanály, akvadukty, české rejdařství v té době patří k třetímu největšímu v Evropě.
Po Labi se vozí uhlí do chvaletické elektrárny. Lodě končí jen pár kilometrů před Pardubicemi. Jenže zatímco u sousedů podporují ekologickou dopravu po vodě tzv. zelenou naftou, čeští rejdaři musí platit plné spotřební daně a jedno z největších rejdařství v Evropě končí, k radosti konkurence, v rozvalinách.
Po revoluci v roce 89 je myšlenka dokončit splavnost Labe až do Pardubic znovu oprášena. Vzniká projekt velkého multilogistického centra: letiště, přístav, železnice, silnice - to vše v jednom uzlu na okraji Pardubic blízko řeky. Tento záměr se dostává i do nového územního plánu Pardubického kraje. "Splavnění Labe je pro kraj prioritou. Doufám, že vodní dílo naplánované už za první republiky se podaří konečně vybudovat," uvedl krajský radní odpovědný za dopravu Ivo Toman.
Aktuální stav, hlavní roli hraje motýl modrásek
Labe v Pardubicích je prakticky už splavné a jeho vody mezi Srnojedy a Kuněticemi brázdí výletní parník Arnošt z Pardubic. K tomu, aby se mohl vydat směrem na Poděbrady, Mělník, Magdeburg a Hamburk mu brání úsek Labe mezi Chvaleticemi a Přeloučí. Z Chvaletic do Přelouče je to 9,5 kilometru a řeka tady potřebuje rozšířit a prohloubit a vybudovat stání k míjení lodí. Největší překážkou je Přelouč. Zde je lokalita zvaná Labské hrčáky, je to jediný úsek Labe na středním toku s bystřinným prouděním a tato lokalita má být zachována. Proto je navržen projekt plavebního kanálu o délce 3150 metrů, který by tyto peřeje obešel. Jenže tato stavba prochází oblastí Slavíkových ostrovů, kde se podle nejrůznějších ekologických aktivistů nacházejí vzácné druhy rostlin a živočichů. "V lokalitě se nachází velké množství modrásků, tito motýli by stavba zlikvidovala," uvádí například Michael Kousal ze Svobody zvířat. A nadchází období nejrůznějších odvolání. Kvůli modráskům obdržela historicky vůbec první stížnost z Česka Evropská komise, Krajský soud v Hradci Králové zase rozhoduje o odvolání ekologů proti územnímu rozhodnutí Pardubického kraje. Proti tomu se brání vícehejtman Pardubického kraje Roman Línek: "Veškerá správní rozhodnutí jsou prováděna podle platných předpisů bez ovlivňování, která k tomu nepatří." Podle Línka naopak splavnění Labe prospěje životnímu prostředí a rozvoji kraje.
Začne se letos?
Stavba plavebního kanálu v Přelouči má stát 1,95 miliardy korun a 52 procent ze zakázky získala Skanska DS. Ta chce zahájit stavbu letos na jaře a dokončit v červnu 2011. "Zatím máme pravomocné územní rozhodnutí, ale stále nemáme stavební povolení," říká tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Celou věc zkomplikovalo pozastavení výjimky bývalého ministra životního prostředí Libora Amrozka, která výstavbu kanálu umožňovala. Nyní obě strany barikády, ekologové i stavbaři čekají, zda nově obsazené ministerstvo opět výjimku vydá. "Situace je nyní prakticky zablokovaná," uznává ředitel Ředitelství vodních cest Miroslav Šefara. Zajímavá jsou také různá vyhlášení na stránkách regionálního tisku, kdy se jeden den píše, že tým přírodovědců z České zemědělské univerzity se zabývá možností přemístit vzácného modráska do sousedních lokalit. A prý se to daří, protože motýlů přibývá. A hned druhý den tvrdí Michael Kousal ze Svobody zvířat, že ze závěrečných zpráv pracovníků České zemědělské univerzity vyplývá, že se nedaří zvýšit populaci cenných modrásků. Odpůrci stavby také upozorňují, že stavbaři vykácejí přes 200 stromů. "Ano kácet se bude, ale je potřeba vědět, že místo nich vysadíme téměř pět tisíc nových a dalších 26 tisíc keřů. Plochy remízků, luk a další vegetace se zvětší o 35 hektarů, to je dvakrát tolik než nyní," kontruje náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman a dodává, že pokud se tato stavba zkomplikuje, může kraj přijít až o čtyři miliardy investic. Letošní rok bude zřejmě zásadním, buď se podaří, že modráskové budou poletovat i kolem nového vodního kanálu a nebo zůstane jen u modrásků.
Už třetí generace usiluje o splavnění Labe až do Pardubic. První plány vznikaly na začátku 20. století. Hlavní příčinou tehdy byla snaha omezit rozsah častých povodní na středním toku řeky a zajistit dopravu po vodě. Po druhé světové válce došlo k celoevropskému útlumu lodní dopravy, aby její renesance nastala v 70. a 80. letech. Evropa je protkána různými kanály, akvadukty, české rejdařství v té době patří k třetímu největšímu v Evropě.
Po Labi se vozí uhlí do chvaletické elektrárny. Lodě končí jen pár kilometrů před Pardubicemi. Jenže zatímco u sousedů podporují ekologickou dopravu po vodě tzv. zelenou naftou, čeští rejdaři musí platit plné spotřební daně a jedno z největších rejdařství v Evropě končí, k radosti konkurence, v rozvalinách.
Po revoluci v roce 89 je myšlenka dokončit splavnost Labe až do Pardubic znovu oprášena. Vzniká projekt velkého multilogistického centra: letiště, přístav, železnice, silnice - to vše v jednom uzlu na okraji Pardubic blízko řeky. Tento záměr se dostává i do nového územního plánu Pardubického kraje. "Splavnění Labe je pro kraj prioritou. Doufám, že vodní dílo naplánované už za první republiky se podaří konečně vybudovat," uvedl krajský radní odpovědný za dopravu Ivo Toman.
Aktuální stav, hlavní roli hraje motýl modrásek
Labe v Pardubicích je prakticky už splavné a jeho vody mezi Srnojedy a Kuněticemi brázdí výletní parník Arnošt z Pardubic. K tomu, aby se mohl vydat směrem na Poděbrady, Mělník, Magdeburg a Hamburk mu brání úsek Labe mezi Chvaleticemi a Přeloučí. Z Chvaletic do Přelouče je to 9,5 kilometru a řeka tady potřebuje rozšířit a prohloubit a vybudovat stání k míjení lodí. Největší překážkou je Přelouč. Zde je lokalita zvaná Labské hrčáky, je to jediný úsek Labe na středním toku s bystřinným prouděním a tato lokalita má být zachována. Proto je navržen projekt plavebního kanálu o délce 3150 metrů, který by tyto peřeje obešel. Jenže tato stavba prochází oblastí Slavíkových ostrovů, kde se podle nejrůznějších ekologických aktivistů nacházejí vzácné druhy rostlin a živočichů. "V lokalitě se nachází velké množství modrásků, tito motýli by stavba zlikvidovala," uvádí například Michael Kousal ze Svobody zvířat. A nadchází období nejrůznějších odvolání. Kvůli modráskům obdržela historicky vůbec první stížnost z Česka Evropská komise, Krajský soud v Hradci Králové zase rozhoduje o odvolání ekologů proti územnímu rozhodnutí Pardubického kraje. Proti tomu se brání vícehejtman Pardubického kraje Roman Línek: "Veškerá správní rozhodnutí jsou prováděna podle platných předpisů bez ovlivňování, která k tomu nepatří." Podle Línka naopak splavnění Labe prospěje životnímu prostředí a rozvoji kraje.
Začne se letos?
Stavba plavebního kanálu v Přelouči má stát 1,95 miliardy korun a 52 procent ze zakázky získala Skanska DS. Ta chce zahájit stavbu letos na jaře a dokončit v červnu 2011. "Zatím máme pravomocné územní rozhodnutí, ale stále nemáme stavební povolení," říká tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Celou věc zkomplikovalo pozastavení výjimky bývalého ministra životního prostředí Libora Amrozka, která výstavbu kanálu umožňovala. Nyní obě strany barikády, ekologové i stavbaři čekají, zda nově obsazené ministerstvo opět výjimku vydá. "Situace je nyní prakticky zablokovaná," uznává ředitel Ředitelství vodních cest Miroslav Šefara. Zajímavá jsou také různá vyhlášení na stránkách regionálního tisku, kdy se jeden den píše, že tým přírodovědců z České zemědělské univerzity se zabývá možností přemístit vzácného modráska do sousedních lokalit. A prý se to daří, protože motýlů přibývá. A hned druhý den tvrdí Michael Kousal ze Svobody zvířat, že ze závěrečných zpráv pracovníků České zemědělské univerzity vyplývá, že se nedaří zvýšit populaci cenných modrásků. Odpůrci stavby také upozorňují, že stavbaři vykácejí přes 200 stromů. "Ano kácet se bude, ale je potřeba vědět, že místo nich vysadíme téměř pět tisíc nových a dalších 26 tisíc keřů. Plochy remízků, luk a další vegetace se zvětší o 35 hektarů, to je dvakrát tolik než nyní," kontruje náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman a dodává, že pokud se tato stavba zkomplikuje, může kraj přijít až o čtyři miliardy investic. Letošní rok bude zřejmě zásadním, buď se podaří, že modráskové budou poletovat i kolem nového vodního kanálu a nebo zůstane jen u modrásků.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
