zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stavba nabírá zpoždění v Baltském moři

11.04.2007
EIA
Stavba nabírá zpoždění v Baltském moři
Časový harmonogram na výstavbu 1200 kilometrů dlouhého plynovodu z Ruska do Německa, vedoucího skrz Baltské moře, bude jen stěží možné dodržet. Poté, co provozovatelská společnost, rusko-německé konsorcium Nord Stream, koncem minulého týdne oznámila prověření možné nové trasy skrz Balt, by se podle expertů mohlo zahájení stavby prodloužit až na polovinu roku 2009. Stavět se mělo začít již v příštím roce.

"Oznámené nové výzkumy se letos nedají stihnout," řekl deníku Handelsblatt Anders Elhammer ze švédského úřadu SGU, který je za průzkumy zodpovědný. Podle Inger Alnessové ze švédského úřadu na ochranu životního prostředí navíc Nord Stream bude pro chystané průzkumy potřebovat také nová povolení jednotlivých zemí, kterých se to týká. "Takový proces zabere velmi mnoho času," dodává. "Zahájení výstavby v létě 2008 je velmi, velmi optimistický časový plán," tvrdí dotřetice Seija Rantakalliová, zodpovědná náměstkyně finského ministerstva životního prostředí. Zástupci firmy Nord Stream jsou zatím opatrně optimističtí. "Původně zamýšlený start příští rok bychom mohli stihnout, pokud dojde ke konstruktivní spolupráci," tvrdí mluvčí společnosti Jens Müller.

Průtahy ve stavbě by pro konsorcium, na němž se podílí ruský plynařský koncern Gazprom a německé firmy Eon a Wintershall, znamenaly velkou ránu. Plány Nord Streamu představují jeden z nejdůležitějších energeticko-politických záměrů Německa a Evropské unie. Již od roku 2010 mělo přes nový plynovod do Německa a západní Evropy putovat ročně až 55 miliard metrů krychlových sibiřského zemního plynu, což odpovídá zhruba deseti procentům evropské spotřeby. Nyní je ale otázkou, zda se tyto plány naplní.

Původně plánovaná trasa plynovodu naráží na odpor především ve Švédsku a Finsku, obě země argumentují zatížením životního prostředí v ekologicky citlivém Baltském moři a navrhují různé alternativy. Nord Stream chce proto na třech místech prověřit možnou optimalizaci průběhu plynovodu.

Jednou alternativou je Finský záliv, kde by plynovod procházel také estonskou hospodářskou zónou, dále úsek u švédského ostrova Gotland, kde by jižní trasa plynovodu byla dále od dvou přírodních rezervací, a do třetice etapa u dánského ostrova Bornholm.

Celý projekt potíže pronásledují již od počátku. Záměr, který byl prezentován před více než rokem, vyvolal nejdříve protesty politické, když tehdy německý kancléř a dnešní šéf dozorčí rady Nord Streamu Gerhard Schröder začal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o plynovodu jednat. Kritické hlasy se ozývaly také z baltských zemí a Polska. Ty se bály, že by se mohly stát energeticko-politickou hračkou velkých mocností a že by jim Rusko mohlo zastavit přívod plynu. Finští a švédští politici zase mají obavy, že by Rusko mohlo provozování plynovodu využít ke špionáži, proti stavbě protestují především kvůli životnímu prostředí.

A to by jim mohlo podle konvence OSN pomoci. O oficiální stavební povolení tak podle finského ministerstva životního prostředí může Nord Stream požádat až ve chvíli, kdy budou všechny studie o dopadu na přírodu dokončeny. Samotné následovné schválení studie vládou přitom může trvat šest měsíců, vydání stavebního povolení dalších osm.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí