Čtvrtek, 28. března 2024

České vědce "loví" spíše firmy z ciziny

České vědce "loví" spíše firmy z ciziny
Úplně na začátku všeho byl dobrý nápad. "V Česku oproti jiným zemím jsme doposud neuměli efektivně a ekologicky recyklovat staré obrazovky televizorů a monitory počítačů. My jsme na to ale po letech výzkumu přišli," říká Václav Gruber z Ústav chemických procesů Akademie věd.

Aby se totiž sklo z obrazovek a monitorů mohlo dále využívat, musí z něj být odstraněna vrstva toxické látky, takzvaného luminoforu. "Ta se zpravidla dále nevyužívala a musela být uložena jako nebezpečný odpad. My jsme ale přišli na zařízení, které ještě z této látky dokáže získat vzácné chemické prvky - yttrium a europium - a dále je využít," popisuje Gruber.

Kromě dobrého nápadu měli vědci i štěstí. Zařízení na oddělování vzácných prvků se zalíbilo české firmě Safina Vestec, která ho chce nyní využívat a jeho vývoj i konstrukci za devět milionů korun s přispěním státu financovala. "To je v našich podmínkách velmi ojedinělé. České firmy se do financování výzkumu příliš nepouštějí a vědci se spíše obracejí na zahraniční investory," myslí si předseda Akademie věd ČR Václav Pačes.

Peníze jdou z ciziny

Zatímco například v USA jde až 70 procent všech investic do vědy od soukromých firem, v Česku to je až o třicet procent méně.

"To není problém ale pouze Česka. Potýká se s tím celá Evropa," upozorňuje Vladimír Viklický, místopředseda Rady pro výzkum a vývoj.

I proto už se Evropská unie před lety zavázala, že do roku 2010 by každá členská země měla do výzkumu investovat tři procenta HDP - třetinu stát, dvě třetiny firmy.

O nápady českých vědců však v současné době mají zájem spíše zahraniční firmy. Příkladem je i český lék MK-612 proti vážným virovým onemocněním z dílny pražského Ústavu organické chemie a biochemie a vědeckého týmu profesora Antonína Holého. Jeho vývoj nyní financuje americká farmaceutická firma Gilead Sciences.

"Zahraniční firmy mají kapitál a ví, že se jim investice vrátí. Naopak naše firmy raději peníze dávají fotbalovým klubům," říká skepticky Pačes. To potvrzuje i Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti. "Na výzkum rakoviny získáváme spíše peníze od státu. Česko si teprve vlastní mecenáše musí hledat."

Umět motivovat firmy

Vědci získávají ze státní pokladny každý rok na vědu více peněz. Zatímco před deseti lety to bylo zhruba 8 miliard korun, vloni už vláda uvolnila o deset miliard více.

"Soukromé firmy se samozřejmě snažíme motivovat například odpočtem z daní. Nicméně je do výzkumu nemůžeme nutit," podotýká mluvčí ministerstva školství Michaela Taschnerová.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Míla však české firmy na výzkum už zčásti přispívají. "Je tu ale problém. Žádná tuzemská firma si nemůže dovolit financovat základní výzkum. To jsou mnohamiliardové investice. Na aplikované vědě se ale už české firmy podílejí," dodává.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů