zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Následky chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem

12.05.2007
Odpady
Energie
Geologie
Následky chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem

Následky chemické těžby uranu v Ralsku představují poučení do budoucna.

Chemická těžba v Ralsku

Samotný důl, kde probíhala chemická těžba se rozkládá na ploše 628 hektarů. Plocha kontaminace včetně tzv. dotčených vod však dosahuje velikosti 24 km2. Do vrtů o hloubce 250 až 350 se napouštělo loužící médium, jehož základem byla kyselina sírová. Poté byl roztok čerpán na povrch a uran chemicky separován.

Bilance: Navrtáno kolem 8 000 technologických vrtů
Plocha vyluhovacích polí 628 ha
Celková produkce uranu 15 000 tun
Zpracováno výluhů cca 400 mil. m3

Spotřeba chemikálií:
4 120 000 t kyseliny sírové
313 000 t   kyseliny dusičné
112 000 t   čpavku
26 000 t     kyseliny fluorovodíkové (čištění vrtů)

Sanační technologie

Procesem odpařovaní jsou důlní vody až pětinásobně zahuštěny. Zahájení činnost odparky bylo významným krokem v procesu sanačních prací v lokalitě Stráž pod Ralskem. Provozem odparek se reguluje a omezuje možnost kontaminace zdrojů podzemních vod mimo hranice ložiska chemické těžby. Následným procesem krystalizace se z těchto zahuštěných roztoků získává kamenec. Ten je dále rafinován rekrystalizací. Kamenec je dále přepracován kalcinací na síran hlinitý využívaný v papírenském průmyslu nebo je kamenec přímo odbytován a přidáván do hnojiv. Čerpání kyselých roztoků z ložiska chemické těžby je nejvýznamnější částí sanace.

Současný stav

Současně instalované technologie dovolují čerpat až 50 000 t kyselých roztoků v podobě kamence za rok. Celkově je v podzemí 4,8 miliónu tun rozpuštěných chemických látek o průměrné koncentraci cca 55 g/l. Hlavní podíl kontaminace tvoří sírany (až 70 %), dále pak hliník, nikl, uran a amonný iont. V roce 2004 bylo čistěním kontaminovaných vod vyprodukováno 80 tun uranu, 7 200 tun kamence a 230 000 m3 matečných louhů.

Nedostatek finančních prostředků na výstavbu nových navazujících technologií, kterými by bylo možné zpracovat zbytkový roztok po krystalizaci kamence (tzv. matečné louhy) nenabízí jinou možnost než matečné louhy naředit provozními roztoky pro snadný průchod vrty a vtláčet je do vyluhovacích polí. Tím je část vyčerpané kontaminace vrácena zpět do podzemí, což vede ke snižování účinnosti sanačního procesu a k celkovému prodlužování doby sanace, která se tak zdá býti spíše těžbou než sanací. V současné době spolupracuje s. p. Diamo s Technickou univerzitou v Liberci na výzkumu zaměřeném na odstraňování škod po chemické těžbě uranu.

Odkaliště

Další chybějící článek potřebný k řádnému procesu sanace představuje funkční odkaliště, které by umožnilo ukládání kontaminantů na povrchu v podobě neutralizačních kalů (nikoliv jejich vtláčení zpátky pod zem). Jeho realizace je prozatím v procesu připomínkování dokumentace EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Toto odkaliště by mělo mít kapacitu 10 miliónu tun kalů. S.p. Diamo v současnosti obhospodařuje 31 odkališť o celkové ploše 820 ha. Všechny byly vybudované před rokem 1989 a žádné z nich není zaizolované. Tato odkaliště byla vybudována na různých (méně či více propustných) geologických podložích a tudíž u každého z nich existuje určité riziko úniků kontaminovaných látek.

Budoucnost

Dá se předpokládat, že po roce 2011, kdy je plánované dokončení odkaliště a následná možnost konečného ukládání na povrchu již nebudou zpět do podzemí vtláčeny žádné látky, obsažené v kyselých roztocích vstupujících na odparku. Matečný louh bude přepracován pomocí účinných technologií na produkty ke komerčnímu využití a na materiál vhodný k uložení na odkališti. Po vyčištění spodních vod by měl být obnoven jejich přirozený podzemní tok. Do odkaliště budou uloženy veškeré části budov, staveb a zařízení které přišly s uranem do styku a představují riziko kontaminace. Pravidelný monitoring znečištění a možnosti šíření radiace kolem odkališt bude prováděn přibližně do 2080.

Jak se bude situace vyvíjet dál nikdo nedokáže s určitostí říci, což je situace podobná jako u úložišť jaderného odpadu. Necháváme zde dědictví našim generacím, které jen těžko budou chápat proč sme se kdy pustili cestou těžby uranu pro získávání energie. Jak jim vysvětlíme, že jsme podporovali jadernou energetiku i když jsme měli možnost investovat do obnovitelných zdrojů energie a podporovat energeticky usporné a téměř bezodpadové technologie? Při rozvoji moderních technologií a potřebě ekonomické efektivnosti každého procesu je téměř jisté, že na tyto otázky budeme odpovídat našim potomkům. Při vší úctě a odpovědnosti k budoucím generacím, zkuste si na ně odpovědět již dnes.

ZDROJ: www.greenpeace.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
24
11. 2017
24.11.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
ASIO, spol.s r.o.
15
12. 2017
15.12.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Vodní zdroje Ekomonitor
6
2. 2018
6-7.2.2018 - Konference
hotel DAP, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí