Čína zavírá před globálním oteplováním oči

Peking dal poprvé najevo, že si uvědomuje hrozbu globálního oteplování a že je ochoten proti ní něco dělat. Z různých zdrojů však vyplývá, že nehodlá v boji s emisemi riskovat snížení raketového ekonomického růstu.

Mezinárodní energetická agentura sdružující 26 vyspělých států minulý týden oznámila, že podle jejích propočtů by buď letos nebo v příštím roce Čína mohla předstihnout Spojené státy na prvním místě pomyslného žebříčku zemí vypouštějících nejvíce oxidu uhličitého.

Donedávna se předpokládalo, že se tak stane až v roce 2009. Za pár desítek let by Čína mohla znečišťovat atmosféru více než všechny průmyslové země dohromady.

Nové údaje jen potvrzují obavy některých Evropanů i Američanů, podle kterých nebudou mít euro-americké závazky ke snížení emisí žádný skutečný dopad na změnu klimatu, pokud se k nim Čína nepřipojí.

"I kdybychom snížili produkci oxidu uhličitého o 20 nebo 30 procent během 10 let, čísla by to příliš nezměnilo, protože Čína pravděpodobně zvýší svoji produkci o 4 miliardy tun během tří let. Takže i když se budeme snažit sebevíc, nebude to stačit," uvedl například český europoslanec a předseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Miroslav Ouzký v časopisu Parliament.

Čína však - na rozdíl od Evropské unie - odmítá uvažovat o závazných limitech pro emise skleníkových plynů. A to přesto, že první souhrnná zpráva, kterou Peking o změně klimatu nyní vypracoval, dochází k závěru, že průměrná teplota v Číně se na posledních padesát let zvýšila více než ve většině jiných zemí.

Peking vychází z toho, že za současné oteplování atmosféry mohou země, ve kterých se soustředila průmyslová výroba v uplynulých desetiletích. Proto by podle Číny měly zodpovědnost nést Evropa a Amerika, nikoli rozvíjející se státy.

Peking by namísto celkového snížení svých emisí chtěl začít používat "zelenější" technologie. To by mělo vést k tomu, že na každý dolar, který čínská ekonomika vyprodukuje, bude v roce 2020 potřeba jen polovina oxidu uhličitého oproti dnešku.

Avšak vzhledem k tomu, že Čína chce během 20 let zečtyřnásobit hrubý domácí produkt, emise oxidu uhličitého by i při používání ekologičtějších technologií stouply více než dvakrát.

"Dobrou zprávou je, že Čína má poprvé vůbec nějaký cíl," řekl Timothy Herzog, analytik washingtonského Institutu světových zdrojů.

Není však jisté, že se Čína k alespoň částečnému snižování emisí skutečně odhodlá. Počátkem tohoto týdne měla vláda v Pekingu zveřejnit národní plán pro boj se změnou klimatu. Nestalo se a podle nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, dostali autoři materiál zpátky k přepracování.

Čínské vedení přitom nepochybuje o tom, že ke globálnímu oteplování dochází. Vědci kupříkladu varují před akutní hrozbou tání ledovců v Himálaji. To by mělo hrozivý dopad na rozsáhlé oblasti v Číně i dalších zemích.

Zatím se však čínští politici soustřeďují více na bezprostřední, každodenní úkoly, mezi které patří zajištění dodávek elektřiny pro domácnosti a průmysl.