zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ticho. Ticho! Tiiiiiiiiichooooooo!!! čili O právu na klid

26.04.2007
Obecné
Ticho. Ticho! Tiiiiiiiiichooooooo!!! čili O právu na klid
Teď je skutečně velká móda hluk", prohlásil ombudsman Otakar Motejl, když se ho v rádiu ptali na nové případy. Jaký hluk? Jakýkoli. Techno od sousedů, dětský křik z hřiště, štěkot psů. A nejnověji silniční provoz.

Minulé úterý soud pro Prahu 1 odmítl největší stížnost tohoto druhu, v níž tři tisíce občanů žalovalo Prahu kvůli hluku z magistrály. Kdyby totiž vyhověl, stát a obce by se těžce prohnuly.

Podle interní studie Ředitelství silnic a dálnic trpí takovým hlukem jako Pražané v bytech u magistrály (tj. přes 70 decibelů) asi půl milionu lidí. Ztišení na zákonný limit by stálo zhruba 450 miliard korun.

Malý lomoz, VELKÝ HLUK

Kolik je 70 decibelů? Jako když někdo vedle vás nahlas mluví. Jenže mluví pořád, i v noci. Předepsaná norma pro silnice je 60 decibelů ve dne (zvuk malého větráku) a 50 v noci (tichý hovor). Dnes je to ale tak, že pokud jste malý "znečišťovatel ticha", máte problém. Pokud jste velký zdroj hluku, problém mají ti okolo.

První případ: v Rakovníku mají ve vilové čtvrti hřiště. Starousedlíci si stěžují, že tam odpoledne a o víkendech dělají prkýnkáři na rampách kravál, znalec ho přirovnal k ruchu zámečnické dílny. A rakovnický soudce Jaromír Faltejsek v září 2004 rozhodl: Město coby majitel hřiště musí hluk odstranit. Ale na skejtu se nedá jezdit potichu a rampy nejde rozmontovat, namítlo město. Váš problém, dělejte, co umíte, pokrčil rameny soud.

Loni to stvrdila odvolací instance a usedlíci navrhli přimět město pokutami. Soud omezil Rakovníku nakládání s majetkem, a ejhle! Radní zavezli rampy štěrkem a poprvé začali jednat o smíru.

Druhý případ: pražská magistrála. Soudkyně Libuše Fritzová uznala, že žaloba je oprávněná - ale nevyhoví jí, protože rozsudek by nešlo naplnit v zákonné lhůtě tří dnů. Lhůtu jde přece prodloužit? "Soudím už léta, nepamatuji si však z praxe odklad delší než půl roku," namítá soudkyně. A i kdyby - Praha podle nemůže ovlivnit, zda dostane včas příslušná povolení, třeba na stavbu protihlukového tunelu. Jak tedy magistrálu ztišit? "Je mi líto, ale nenapadá mě cesta, jak toho u soudu dosáhnout," přiznává doktorka Fritzová.

Sousede, vy nějak křičíte

Právníci zatím ticho vymáhají přes paragraf občanského zákoníku o sousedských sporech. Je v něm dlouhý výčet, čím nesmíme "nad míru přiměřenou poměrům" obtěžovat sousedy, a hned na prvním místě je hluk (následuje prach, popílek, kouř, plyn, páry, pachy, pevné a tekuté odpady, světlo, stínění, vibrace, vpouštěním zvířat na cizí pozemek a nešetrné uřezávání přečuhujících větví a kořenů).

Určit vlastníka je lehké. Dálnice a silnice první třídy patří státu (tedy Ředitelství silnic a dálnic), silnice druhé a třetí třídy zase kraji (či Praze), místní cesty obcím.

Pavel Doucha z Ekologického právního servisu už tuto cestu vyzkoušel s úspěchem v Hradci Králové. Shromáždil 250 lidí bydlících u výpadovky na Prahu - a před podáním žaloby se Ředitelství silnic a dálnic raději dohodlo: všem zaplatí protihluková okna. "Až na to, že zástupce podniku podotkl, že peníze na to vezmou na úkor Náchoda," říká Pavel Doucha. (Podnik skutečně ohlásil, že třetí etapa výměny oken u nejrušnější ulice v Náchodě se odkládá na neurčito, protože "je nutné řešit tento problém v jiných lokalitách".)

Obdobnou žalobu, jaká nyní neuspěla na Praze 1, podal Ekologický právní servis jménem Olomoučanů, kteří bydlí u čtyřproudé silnice se 16 tisíci aut denně, další tři chystá jinde v Praze. Jenže co když proti hluku ze silnic prostě soudci zakročit neumějí či nechtějí?

Jak se dělá ticho

V sousedské žalobě nelze navrhovat žádné opatření: hlomozník se má prostě zdržet rámusu. Možná ale právníci budou muset soudcům pár možností nadhodit.

Ulevu totiž nepřináší jen protihlukový tunel, mýtné nebo nový obchvat, o němž mluvila v odůvodnění pražská soudkyně Fritzová - vlastník silnice může v nejhorším úseku snížit rychlost, ubrat jízdní pruhy, postavit radar nebo potáhnout vozovku novým povrchem. Jenže na to vše protistrana namítá: Buď uberete jen pár decibelů, nebo je to takový zásah, že pak můžete silnici rovnou zavřít.

Další možností jsou žaloby o náhradu škody způsobených narušením ticha. Jak ji ale vyčíslit? Jako újmu na zdraví? Jako snížení tržní ceny bytu? Jako nutné náklady na jeho "odhlučnění"?

Ředitelství silnic a dálnic ve studii z prosinci 2005 počítá, že jednou bude odhlučnění stejně nutné, protože je to módní téma Evropské unie. Ale třeba dřív přijde soudce, který narozdíl od doktorky Fritzové nebydlí v klidné čtvrti, a praští do stolu: Je mi jedno, jak to uděláte, třeba na tu silnici dejte betonové kvádry! A bude ticho.


tomas.nemecek@economia.cz
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí