Pátek, 29. března 2024

Dánsku se úspory energií prodraží

Dánsku se úspory energií prodraží
V nových jatkách ve východním Dánsku nepřijde nic nazbyt. Dokonce i nejedlé sádlo z padesáti tisíc vepřů, které jsou tu každý týden zpracovány, se spaluje a využívá k výrobě tepla.

I tahle přeměna tuku na topný olej je jedním ze způsobů, jak ušetřit teplo, vodu a elektřinu. "Od základu jsme předělali celý výrobní proces, abychom ušetřili energii," říká Soren Eriksen, technický ředitel jatek Danish Crown.

Úsilí posledních třiceti let

I tato jatka se zapojila do úspěšného třicetiletého úsilí Dánska o omezení energetické spotřeby. Díky celé řadě iniciativ, řízených vládou, se tato severská země vypořádala s ožehavou výzvou globálního oteplování - jak dramaticky snížit spotřebu energií a zároveň dosahovat solidního hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Odvrácenou stranou jsou ovšem vyšší daně a náklady pro podniky i spotřebitele.

Nyní jsou stovky tisíc dánských domů a bytů vytápěny teplem produkovaným elektrárnami. Vláda rovněž přiměla developery, aby stavěli domy se silnou tepelnou izolací, a spotřebitele, aby kupovali domácí spotřebiče s co nejmenší spotřebou.

Výsledkem těchto i dalších vládních programů je to, že energetická spotřeba Dánska za posledních více než třicet let je stabilní, i když se za tu dobu hrubý domácí produkt zdvojnásobil. Pro srovnání: v USA se v témže období zvedla energetická spotřeba o 40 procent a HDP se zečtyřnásobil. Průměrný Dán spotřebuje ročně 6600 kilowatthodin elektřiny, zatímco průměrný Američan 13 300.

Některé z dánských metod nelze snadno přenést do jiných zemí. Například američtí politici a podniky se vždy stavěli na odpor takovému druhu agresivní státní intervence a regulace, který stojí za dánskými úspěchy. Odpůrci poukazují na to, že energetická politika Dánska zvyšuje výrobní náklady a daně, a tím snižuje konkurenceschopnost země.

Jenže v Dánsku je většina energetického sektoru v rukách neziskových družstev, jejichž akcionáři jsou místní obyvatelé, což vládě umožňuje důslednou politiku, která se v podnikové sféře setkává jen s minimální opozicí. Dánsko s 5,5 milionu obyvatel je státem sociálního blahobytu, jehož prioritou jsou štědrá zdravotní péče, bezplatné školství a zaručené penze, a nikoli zisk, nízké daně a individualismus.

Dánští spotřebitelé i podniky tedy za energetický program hodně platí. Například za nový vůz musí zaplatit registrační poplatek ve výši kolem 105 procent jeho ceny plus další daně z pohonných hmot. Dánské podniky platí za jednu kilowatthodinu o 43 procent více než firmy v USA, o 24 procent víc než ve Francii a o 19 procent víc než v Británii.

Dánsko stejně jako jiné země zahájilo úsporný program za světové ropné krize v sedmdesátých letech. Na rozdíl od většiny zemí, které po změně geopolitické situace drastické úsporné programy zrušily, Dánsko spolu s Japonskem u nich setrvaly.

V roce 1976 sociálně demokratická vláda vytyčila řadu ambiciózních programů, včetně rozvoje energetiky z obnovitelných zdrojů a hledání ropy a plynu v Severním moři. Dánsko je nyní energeticky soběstačné a ropu, zemní plyn a elektřinu dokonce vyváží.

Jednou z klíčových změn bylo postupné zvýšení daní na energetické zdroje. Ty dnes činí přes polovinu účtu každé domácnosti za elektřinu. "Vysoké zdanění energií je výhodné pro Dánsko, ale nikoli pro podniky," tvrdí John Tang, manažer papírenské firmy Dalum Papir.

Vytápění z teplovodů

Kromě zvýšení daní dánská vláda v osmdesátých letech zahájila masivní reorganizaci systému vytápění. Rozvod tepla z elektráren do domácností i podniků většinou financovaly místní samosprávy a místní banky.

Vybudování okresních teplovodů bylo velmi náročnou operací. Elektrárny se přestěhovaly blíže k domům a továrnám. Tak vzniklo několik set malých elektráren a tepláren místo dosavadních patnácti velkých.

Když představitelé energetického regulátora projednávali tento náročný projekt s místními samosprávami, "mysleli si o nás, že jsme se zbláznili", vzpomíná Peter Bach z Dánského energetického úřadu. Jenže vláda tento program tvrdě prosazovala. Znamenalo to, že ulice měst byly kvůli instalaci teplovodů rozkopány.

Nyní je 61 procent dánských domácnostní vytápěno z okresních tepláren.

V roce 1979 přišla vláda s novými předpisy pro stavbu domů, což donutilo lidi vybavit je silnější vrstvou izolační hmoty a montovat menší a těsnější okna.

V polovině devadesátých let dánská vláda rozhodla o programu, který měl přimět obyvatele, aby si kupovali spotřebiče s nejnižší spotřebou energie. Vládní organizace tehdy přechodně zavedla subvence, které pro kupující snížily cenu nejúspornějších spotřebičů v přepočtu až o sto amerických dolarů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů