Odpustky za emise rozpoutaly "zelenou zlatou horečku"

PRAHA - Prudce se rozvíjející obchodování s emisemi skleníkových plynů začalo být volným polem pro »zlatokopectví«, nekalé manipulace a podvody. Firmy a lidé ve snaze přispět k boji proti globálnímu oteplování utrácejí miliardy v rámci kjótského protokolu i na neregulovaných trzích na nákup povolenek, takzvaných karbonových kreditů, a »ofsetů«, čili svého druhu odpustků za emise. Tyto peníze jsou však často dávány do projektů, které klimatu nic nepřinesou a někdy jsou mu dokonce škodlivé.

Odhalil to v rozsáhlém šetření britský list Financial Times a potvrzují to i zjištění dalších pozorovatelů. Firmy asi 35 rozvinutých zemí, vázaných kjótským protokolem o snižování emisí skleníkových plynů, mohou splnit přidělené kvóty emisí buď tím, že samy emise omezí nebo v rámci takzvaného Mechanismu čistého rozvoje (CDM), regulovaného OSN, budou financovat snížení emisí v zahraničí. Za to získají takzvané karbonové kredity ve formě obchodovaného povolení na vypuštění dodatečného objemu oxidu uhličitého (CO 2). Firmy i jednotlivci pak mohou od rostoucího počtu zprostředkovatelských společností kupovat »ofsety«, potvrzení na to, že vydané peníze šly na snížení emisí CO2 jinde. Z aktivity na nových trzích se ale podle FT stala »zelená zlatá horečka«. Transakce zde prudce rostou a odhaduje se, že regulovaný trh do roku 2010 zdvojnásobí svou velikost na 50 miliard eur. Neregulovaný dobrovolný sektorpak dosáhne hodnoty tří miliard eur. Jen letos se na dobrovolném trhu ofsetů podle odhadů prodají potvrzení na redukce 100 milionů tun emisí, což je pětina objemu v rámci kjótského mechanismu CDM. FT v transakcích na nových trzích emisí objevil rozsáhlé nesrovnalosti. Řada aktérů platí za redukce emisí, které se nikdy neodehrají. Častým jevem je také to, že firmy získávají karbonové kredity, a tím v podstatě peníze navíc, na základě projektů, které by jinak byly ziskové a realizovaly by se tak jako tak. Odstrašující je pak případ, kdy britské společnosti pod dohledem OSN financují stamiliony eur indický podnik, který za získané peníze výrazně rozšíří výrobu nejnebezpečnějších skleníkových plynů používaných v chladicích zařízeních. Vedle nákupů bezcenných kreditů, a těch, které firmy získaly díky tomu, že zvýšily efektivnost a zisk, je podle FT časté i to, že zprostředkovatelé nabízejí služby pochybné či neexistující hodnoty. Jedna firma například navrhuje hnojit oceány, aby rostoucí řasy pohlcovaly skleníkové plyny. Nad tím vstávají vlasy na hlavě těm, kteří naopak bojují o snížení přísunu zemědělských hnojiv z půdy a řek do moří, kde se kvůli přílivu hnojiv přemnožují řasy a vytlačují jiné organismy. Podvodníci mají volné pole zejména proto, že není spolehlivý systém ověřování, takže kupec není schopen zjistit skutečnou hodnotu koupeného potvrzení. Britský list navrhuje celý systém centrálně určených kvót a obchodování nahradit po vypršení Kjóta v roce 2012 jednodušším systémem daně z uhlíku. Nepředpokládá však, že to nastane, protože obchodování s emisemi je pro politiky snadnější a výhodnější. Počáteční rozdělování povolenek zdarma je populární zejména u výrobců elektřiny, kteří mají díky tomu obří zisky. Analytici podle agentury Reuters odhadli, že výrobci elektřiny, největší emitenti CO 2, budou mít z obchodování s emise každý rok zisk přes pět miliard eur. Podle FT je jasné, že omezování emisí jak systémem kvót a obchodování, tak daněmi, dopadne nejtvrději na chudé. Rozpočtový úřad Kongresu USA ve své zprávě spočítal, že 15procentní snížení emisí CO2 by stálo pětinu nejbohatších domácností ve vyšších cenách a dalších nákladech 1,7 procenta ročního příjmu, zatímco nejchudší pětinu plných 3,3 procenta. Hollywoodské hvězdy jako Leonardo di Caprio, »progresivní« podnikatelé jako Richard Branson nebo zelení politici jako Al Gore chtějí kupováním odpustků za své soukromé lety a provoz ener geticky náročných sídel ukázat, že jsou ekologicky »uvědomělí«. To ale podle některých ekonomů a ekologů může být dokonce škodlivé - říká to, že lidé mohou své emise klidně zvyšovat, a pak stačí jen koupit si za to odpustek.

Stránku připravili Ivan CINKA a Miloslav VORLÍČEK