Americký Kongres "zaplnila" čistá energie
Šedivá skříňka velikosti topinkovače, která stojí na stole před Ericem
Wunderlichem, nevydává žádný zvuk, nekouří se z ní, nic nekape.
Šedivá skříňka velikosti topinkovače, která stojí na stole před Ericem Wunderlichem, nevydává žádný zvuk, nekouří se z ní, nic nekape.
"Přesně tak, naprosto čistá energie," rozplývá se Wunderlich a vysvětluje, že tohle zařízení, které vyrábí elektrický proud za pomoci vodíku, si táborníci už brzo budou nosit místo současných svítilen na vandry. Nebo řemeslníci pro pohon přístrojů, dnes ještě pracujících na obyčejné akumulátory.
"To nevadí, že vám není jasné, jak technologie funguje. Upřímně řečeno, tomu já také nerozumím. Tady se leje voda, a tady se zasouvá náplň, jejíž složení neznám," vysvětluje Wunderlich s tím, že na propagační výstavě amerických firem, které vyvíjejí palivové články, nejde o vysvětlování technických detailů. Ale o to, jak co nejnázorněji přesvědčit návštěvníky, že tahle energie bude mít široké použití a že to není žádné sci-fi.
Cesta k budoucnosti
Proud z šedivé skříňky Erica Wunderlicha, ředitele obchodního oddělení firmy Trulite, pohání připojený přenosný DVD přehrávač, na jehož obrazovce běží dokumentární film o National Geography.
Dobře zvolená prezentace vzhledem k tomu, že výstava se koná v úctyhodné budově amerického Kongresu.
Energie z palivových článků je jednou z cest, kterou chce Amerika snížit svoji závislost na ropě a zároveň začít krotit skleníkové plyny. Prezident George Bush naplánoval investice do výzkumu a vývoje a nechává se fotit s prvními prototypy aut na vodíkový pohon. Ekologové jsou o něco skeptičtější. Podle nich je namísto technologického fantazírování nutno jednat hned, zvednout cenu pohonných hmot a tím snížit spotřebu.
"V případě metanolových palivových článků už přesně víme, kdy se začnou sériově vyrábět mobilní telefony a laptopy. V Japonsku je uvedou na trh příští rok, globálně pak pak nastoupí v letech 2008 a 2009," vyvrací ovšem Gregory A. Dolan, viceprezident Methanol Institute, řeči o vzdálené budoucnosti. Metanolové články podle něho mají několikanásobně větší životnost, než současné baterie.
"Ne, zatím běží na solární energii," říká na poznámku, zda malé kalkulačky na pultíku před ním už využívají články. Z jeho propagačních materiálů vyplývá, že jejich velkým odběratelem metanolových článků může být armáda. "Tohle už bylo vyzkoušeno. Váha potřebného vybavení se tím dá snížit na třetinu," říká Dolan nad fotografií vojáka americké námořní pěchoty v plné polní: s vysílačkou, s přístrojem na noční vidění, s laserovým zaměřovačem. To vše potřebuje "šťávu" a metanolové články jsou podle jeho slov nejlepším řešením.
Zařízení, které Ian M. Peek, chemický inženýr z námořnictva USA, před chvílí vybalil ze svého kufříku, umí vyrábět vodík jako zdroj energie rozkladem obyčejné nafty. Což vzbuzuje pochyby, zde to není jen o trochu lepší generátor. Navíc, když je dalším produktem rozkladu navíc kysličník uhličitý, skleníkový plyn číslo jedna.
"Pro použití na lodích je důležité, že tohle je bez hluku, bez vibrací a umožňuje mnohem lepší rozvod energie po celé lodi," vysvětluje. Připouští ale, že od jeho ukázkového modelu to bude k použitelným zdrojům trvat ještě několik let.
Udivená veřejnost
Veřejnost si prý palivové články chybně spojuje jen s auty na vodíkový pohon, jejichž sériová výroba je podle ní ale skutečně hudbou vzdálenější budoucnosti. "To není úplně tak přesné. Auta už bychom měli, problémem je infrastruktura, čerpací stanice s vodíkem," upřesňuje zástupce firmy Chevrolet. Například ve Washingtonu a jeho širokém okolí dnes funguje jediná taková pumpa.
Modrý vůz s označením Chevrolet a s nápisem Vodík na kapotě, který předvádí v rámci výstavy u Kongresu, svým designem nápadně připomíná model Opel Zafira. "Je to tak, pro americké publikum jsme chtěli, aby vodíkový prototyp působil neokoukaně, tak jsme dali motor do evropské karoserie," vysvětluje zástupce Chevroletu. "Patnáct nebo spíše dvacet let," odhaduje dobu do využití vodíkových automobilů a upozorňuje, že celá výstava i prezentace automobilů vznikla i díky zájmu skupiny kongresmanů, již podporují vodíkovou energii.
Ve stejné době, kdy tohle vysvětluje, ovšem poslanec Tom Lantos, předseda zahraničního výboru sněmovny, oznamuje, že jím navrhovaný zákon uloží Bushově administrativě, aby se zapojila do světových dohod o krocení skleníkových plynů. Čekat na vodík už v současné Americe prostě asi stačit nebude.
"Přesně tak, naprosto čistá energie," rozplývá se Wunderlich a vysvětluje, že tohle zařízení, které vyrábí elektrický proud za pomoci vodíku, si táborníci už brzo budou nosit místo současných svítilen na vandry. Nebo řemeslníci pro pohon přístrojů, dnes ještě pracujících na obyčejné akumulátory.
"To nevadí, že vám není jasné, jak technologie funguje. Upřímně řečeno, tomu já také nerozumím. Tady se leje voda, a tady se zasouvá náplň, jejíž složení neznám," vysvětluje Wunderlich s tím, že na propagační výstavě amerických firem, které vyvíjejí palivové články, nejde o vysvětlování technických detailů. Ale o to, jak co nejnázorněji přesvědčit návštěvníky, že tahle energie bude mít široké použití a že to není žádné sci-fi.
Cesta k budoucnosti
Proud z šedivé skříňky Erica Wunderlicha, ředitele obchodního oddělení firmy Trulite, pohání připojený přenosný DVD přehrávač, na jehož obrazovce běží dokumentární film o National Geography.
Dobře zvolená prezentace vzhledem k tomu, že výstava se koná v úctyhodné budově amerického Kongresu.
Energie z palivových článků je jednou z cest, kterou chce Amerika snížit svoji závislost na ropě a zároveň začít krotit skleníkové plyny. Prezident George Bush naplánoval investice do výzkumu a vývoje a nechává se fotit s prvními prototypy aut na vodíkový pohon. Ekologové jsou o něco skeptičtější. Podle nich je namísto technologického fantazírování nutno jednat hned, zvednout cenu pohonných hmot a tím snížit spotřebu.
"V případě metanolových palivových článků už přesně víme, kdy se začnou sériově vyrábět mobilní telefony a laptopy. V Japonsku je uvedou na trh příští rok, globálně pak pak nastoupí v letech 2008 a 2009," vyvrací ovšem Gregory A. Dolan, viceprezident Methanol Institute, řeči o vzdálené budoucnosti. Metanolové články podle něho mají několikanásobně větší životnost, než současné baterie.
"Ne, zatím běží na solární energii," říká na poznámku, zda malé kalkulačky na pultíku před ním už využívají články. Z jeho propagačních materiálů vyplývá, že jejich velkým odběratelem metanolových článků může být armáda. "Tohle už bylo vyzkoušeno. Váha potřebného vybavení se tím dá snížit na třetinu," říká Dolan nad fotografií vojáka americké námořní pěchoty v plné polní: s vysílačkou, s přístrojem na noční vidění, s laserovým zaměřovačem. To vše potřebuje "šťávu" a metanolové články jsou podle jeho slov nejlepším řešením.
Zařízení, které Ian M. Peek, chemický inženýr z námořnictva USA, před chvílí vybalil ze svého kufříku, umí vyrábět vodík jako zdroj energie rozkladem obyčejné nafty. Což vzbuzuje pochyby, zde to není jen o trochu lepší generátor. Navíc, když je dalším produktem rozkladu navíc kysličník uhličitý, skleníkový plyn číslo jedna.
"Pro použití na lodích je důležité, že tohle je bez hluku, bez vibrací a umožňuje mnohem lepší rozvod energie po celé lodi," vysvětluje. Připouští ale, že od jeho ukázkového modelu to bude k použitelným zdrojům trvat ještě několik let.
Udivená veřejnost
Veřejnost si prý palivové články chybně spojuje jen s auty na vodíkový pohon, jejichž sériová výroba je podle ní ale skutečně hudbou vzdálenější budoucnosti. "To není úplně tak přesné. Auta už bychom měli, problémem je infrastruktura, čerpací stanice s vodíkem," upřesňuje zástupce firmy Chevrolet. Například ve Washingtonu a jeho širokém okolí dnes funguje jediná taková pumpa.
Modrý vůz s označením Chevrolet a s nápisem Vodík na kapotě, který předvádí v rámci výstavy u Kongresu, svým designem nápadně připomíná model Opel Zafira. "Je to tak, pro americké publikum jsme chtěli, aby vodíkový prototyp působil neokoukaně, tak jsme dali motor do evropské karoserie," vysvětluje zástupce Chevroletu. "Patnáct nebo spíše dvacet let," odhaduje dobu do využití vodíkových automobilů a upozorňuje, že celá výstava i prezentace automobilů vznikla i díky zájmu skupiny kongresmanů, již podporují vodíkovou energii.
Ve stejné době, kdy tohle vysvětluje, ovšem poslanec Tom Lantos, předseda zahraničního výboru sněmovny, oznamuje, že jím navrhovaný zákon uloží Bushově administrativě, aby se zapojila do světových dohod o krocení skleníkových plynů. Čekat na vodík už v současné Americe prostě asi stačit nebude.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
