Česká žaloba firmám víc povolenek nepřinese
Česká republika zažaluje Evropskou komisi kvůli snížení přídělu emisních
povolenek na léta 2008 - 2012. I kdyby ale země u Evropského soudního dvora
vyhrála, českým firmám to příliš nepomůže.
Česká republika zažaluje Evropskou komisi kvůli snížení přídělu emisních povolenek na léta 2008 - 2012. I kdyby ale země u Evropského soudního dvora vyhrála, českým firmám to příliš nepomůže.
"Než verdikt padne, může to trvat i čtyři pět let. A do té doby budou muset české podniky vystačit s přídělem povolenek, jaký z Bruselu dostaly," říká expert na povolenky z ministerstva životního prostředí Jaroslav Suchý.
Česká republika žádala v Bruselu o povolenky na 102 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Evropská komise však návrh seškrtala na necelých 87 milionů tun. Stále je to ale více, než české firmy vyprodukovaly v prvních dvou letech fungování povolenkového systému, kdy měly přiděleno téměř 98 milionu tun emisí.
I proto firmy přebytečné povolenky prodávaly. Jen energetická firma ČEZ si díky tomu zvedla zisk zhruba o miliardu korun ročně.
Firmy: Příděl nestačí
Přesto část politiků a většina domácích průmyslníků tvrdí, že limit 87 milionů tun ročně domácím firmám v rychle rostoucí ekonomice nestačí, podniky budou muset povolenky nakupovat na trhu a poškodí je to v konkurenčním boji.
Že jim žaloba v příštích letech více povolenek nepřinese, potvrdil HN i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který žalobu u kolegů z vlády prosazoval: "Žaloba nemá odkladný účinek a příděl z Bruselu musíme zatím akceptovat."
Proti tomu, jak Evropská komise rozděluje povolenky, už dříve u Evropského soudního dvora protestovalo i Slovensko. Jeho žádost Brusel seškrtal ještě více než naši - o plnou čtvrtinu. K oběma zemím se připojí i Polsko, kterému komise seškrtala povolenky o 27 procent. V pátek to potvrdil tamní ministr životního prostředí Jan Szyszko. Podobný krok se čeká i od Maďarska. A i u těchto zemí padne verdikt nejspíš až za několik let.
Rozhodnutí vlády o žalobě proti komisi přivítal Svaz průmyslu a dopravy. "Vláda chrání oprávněné zájmy České republiky. Rozhodnutí Evropské komise totiž znamená tak velkou redukci povolenek, že může omezit rozvojové plány průmyslu a limituje hospodářský růst země," říká ředitel sekce hospodářské politiky Svazu Boris Dlouhý.
Zelení nesouhlasí
Vláda chce u Evropského soudního dvora argumentovat tím, že Brusel při rozdělování povolenek jednak zvolil špatnou metodiku, jednak vycházel z chybných předpovědí o hospodářském růstu v České republice i o skutečné produkci emisí skleníkových plynů v posledních letech.
S tím nesouhlasí ministr životního prostředí Martin Bursík a jeho další kolegové ze Strany zelených. "U evropského soudu máme velmi malou naději na úspěch," tvrdí Bursík. Podle něj v posledních letech stoupá produkce emisí v zemi kvůli růstu průmyslové výroby a rostoucí spotřebě energií zhruba o půl procenta ročně, bruselský příděl přitom umožňuje v příštích letech růst emisí až o celé procento.
"Je to dostatečná rezerva. A to ministerstvo průmyslu ani nepočítá s úsporami energie a s tím, že ČEZ modernizuje své elektrárny a snižuje objem emisí," řekl HN Bursík. "Měli bychom se spíše soustředit na princip, ne na pocit vlastní ukřivděnosti," dodal.
"Než verdikt padne, může to trvat i čtyři pět let. A do té doby budou muset české podniky vystačit s přídělem povolenek, jaký z Bruselu dostaly," říká expert na povolenky z ministerstva životního prostředí Jaroslav Suchý.
Česká republika žádala v Bruselu o povolenky na 102 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Evropská komise však návrh seškrtala na necelých 87 milionů tun. Stále je to ale více, než české firmy vyprodukovaly v prvních dvou letech fungování povolenkového systému, kdy měly přiděleno téměř 98 milionu tun emisí.
I proto firmy přebytečné povolenky prodávaly. Jen energetická firma ČEZ si díky tomu zvedla zisk zhruba o miliardu korun ročně.
Firmy: Příděl nestačí
Přesto část politiků a většina domácích průmyslníků tvrdí, že limit 87 milionů tun ročně domácím firmám v rychle rostoucí ekonomice nestačí, podniky budou muset povolenky nakupovat na trhu a poškodí je to v konkurenčním boji.
Že jim žaloba v příštích letech více povolenek nepřinese, potvrdil HN i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který žalobu u kolegů z vlády prosazoval: "Žaloba nemá odkladný účinek a příděl z Bruselu musíme zatím akceptovat."
Proti tomu, jak Evropská komise rozděluje povolenky, už dříve u Evropského soudního dvora protestovalo i Slovensko. Jeho žádost Brusel seškrtal ještě více než naši - o plnou čtvrtinu. K oběma zemím se připojí i Polsko, kterému komise seškrtala povolenky o 27 procent. V pátek to potvrdil tamní ministr životního prostředí Jan Szyszko. Podobný krok se čeká i od Maďarska. A i u těchto zemí padne verdikt nejspíš až za několik let.
Rozhodnutí vlády o žalobě proti komisi přivítal Svaz průmyslu a dopravy. "Vláda chrání oprávněné zájmy České republiky. Rozhodnutí Evropské komise totiž znamená tak velkou redukci povolenek, že může omezit rozvojové plány průmyslu a limituje hospodářský růst země," říká ředitel sekce hospodářské politiky Svazu Boris Dlouhý.
Zelení nesouhlasí
Vláda chce u Evropského soudního dvora argumentovat tím, že Brusel při rozdělování povolenek jednak zvolil špatnou metodiku, jednak vycházel z chybných předpovědí o hospodářském růstu v České republice i o skutečné produkci emisí skleníkových plynů v posledních letech.
S tím nesouhlasí ministr životního prostředí Martin Bursík a jeho další kolegové ze Strany zelených. "U evropského soudu máme velmi malou naději na úspěch," tvrdí Bursík. Podle něj v posledních letech stoupá produkce emisí v zemi kvůli růstu průmyslové výroby a rostoucí spotřebě energií zhruba o půl procenta ročně, bruselský příděl přitom umožňuje v příštích letech růst emisí až o celé procento.
"Je to dostatečná rezerva. A to ministerstvo průmyslu ani nepočítá s úsporami energie a s tím, že ČEZ modernizuje své elektrárny a snižuje objem emisí," řekl HN Bursík. "Měli bychom se spíše soustředit na princip, ne na pocit vlastní ukřivděnosti," dodal.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích