Indie se pokouší zachránit tygry

V 19. století žilo v Indii odhadem 40 tisíc tygrů, podle sčítání z roku 2002 však již jen 3500 a nyní možná ještě o polovinu méně.

Naznačují to částečné výsledky výzkumu indického Wildlife Institute (WWI). Ten v rezervacích ve státech Madhjapradéš, Rádžasthán, Maháráštra a Čatísgarh napočítal 490 tygrů. Před pouhými pěti lety jich zde žilo více než 1200.

"Ta čísla jsou depresivní," řekla agentuře AP Belinda Wrightová, ředitelka Indické společnosti na ochranu divoké zvěře.

Hlavním důvodem snížení počtu tygrů v Indii, kde se vyskytuje na 40 procent jejich světové populace (v Indii žije tygr indický, nazývaný také bengálský) jsou ničení jejich životního prostředí a pytláci. V Číně lze za tygří kůži dostat 20 tisíc dolarů. Tygří drápy a kosti jsou ceněny i v čínské tradiční medicíně.

Indickým rezervacím chybí na účinný boj s pytláky prostředky. Pytláci mají k dispozici auta a komunikují pomocí mobilů. Za finanční odměnu jim pomáhají i chudí vesničané. S pytláky a překupníky bývají často domluveni i místní úředníci.

Akceschopnost indických strážců v rezervacích navíc snižuje i to, že jejich průměrný věk je údajně okolo padesáti let.

List The Guardian nedávno přinesl reportáž s názvem "Pytlačení pro bin Ládina" s překvapivým tvrzením: v indické rezervaci Kaziranga loví pytláci zvěř, včetně šelem, pro členy islamistických skupin z Bangladéše, jež jsou napojeny na teroristickou síť Al-Káida.

Podle zdrojů listu získávají islamisté obchodem s částmi těl zvířat z indických parků finance pro své aktivity. V nelegálním obchodu se zabitými zvířaty zde údajně Bangladéšané vytlačují Číňany.

Tento obchod je ve světě zakázán od roku 1993. Čína, jež na farmách chová okolo pěti tisíc tygrů, ho však chce uvolnit. Na mezinárodní konferenci o obchodu s produkty z volně žijících živočichů a rostlin, jež se koná příští měsíc v Haagu, navrhne, aby tento zákaz přestal platit pro výrobky z tygrů, kteří jsou chováni v zajetí.

Indie na to nejdřív zareagovala odmítavě. Pak to však začala zvažovat. Někteří představitelé indické vlády si myslí, že by to mohlo pomoci zachovat volně žijící populace tygrů. Peking prý ale musí zajistit, že se bude skutečně obchodovat pouze s tygry z farem.

Na lékařských výrobcích z těchto šelem pak podle Dillí musí být uvedeno, že mají zcela stejný účinek, jako kdyby byly z divokých zvířat. Mnoho Číňanů totiž věří, že mezi produkty ze šelem z farem a z volné přírody je velký rozdíl.

List Hindustan Times tento týden uvedl, že vláda v Dillí dokonce zvažuje, že by Čínu napodobila a tygří farmy zřídila i v Indii.

Zatím musí zlepšit ochranu parků. I z ekonomických důvodů. Rezervaci Sariska navštěvovalo dříve 60 tisíc turistů ročně, teď jen polovina. Důvod? Pytláci zde v roce 2005 zabili posledního tygra.

Správci parku se nyní rozhodli, že do konce roku do něj tygry opět vysadí. Chtějí tam převést několik šelem z jiné rezervace. Tygrům pak nasadí obojky se zařízením, díky němuž jejich pohyb budou neustále sledovat pomocí satelitu.

"Na světě ještě nikdy nikdo něco takového neudělal," říká ministr životního prostředí státu Rádžasthán Lakšmí Naraján Dave.