zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jižní Morava sází na biomasu

01.06.2007
Zemědělství
Energie
Jižní Morava sází na biomasu
Tiskové středisko BVVO možnostech rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie jsme si povídali s ing. Václavem Horákem, náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje a místopředsedou Komise Rady Asociace krajů ČR pro životní prostředí.

Pane náměstku, jak je na tom Jihomoravský kraj s využíváním obnovitelných zdrojů energie?

Perspektivní podmínky má zejména k využití biomasy, ať už zbytkové z lesních porostů nebo pěstované. Zatím tato možnost není příliš využívána, ale přáli bychom si, aby byla státem více podporována a zvýšil se o ni zájem, protože z hlediska obnovitelných zdrojů pokládáme právě biomasu v našem kraji za prioritní oblast. Jihomoravský kraj má ze všech krajů také nejvyšší průměrnou délku slunečního svitu a tudíž dobré podmínky pro využití sluneční energie, ať už ve vazbě na solární kolektory nebo fotovoltaické panely. Jejich instalace se již rozbíhají, poslední větší akcí byla vloni v dubnu instalace velkého solárního panelu na budově Pedagogické fakulty MU na Poříčí. Pokud jde o biotermální energii, podzemní voda v Jihomoravském kraji dosahuje pouze teplot využitelných lázeňství. Právě připravujeme projekt lázeňského komplexu v Pasohlávkách, kde chceme využít biotermálních vrtů. Další možností je využití vodní energie. Náš kraj má bohužel řeky s malými spády a nízkou vydatností, přesto je zde instalováno 175 malých vodních elektráren a díky nim dosahujeme v rámci krajů nejvyššího využití tohoto zdroje.



V současnosti přibývá zájemců o provozování větrných elektráren. Jak se k jejich záměrům stavíte?

Využití větrné energie určitě představuje levný a perspektivní alternativní zdroj. Výstavbě větrných elektráren se principiálně nebráníme, ale chceme při posuzování postupovat případ od případu. Na jižní Moravě máme potřebnou rychlost větru pouze ve čtyřech lokalitách, a to na limitní úrovni efektivity kolem 4 až 5 m/s. Lze předpokládat, že se zdokonalováním techniky větrných elektráren a zvyšováním jejich účinnosti budou pro rozvoj lepší podmínky. Dnes by se vyšší účinnosti mohlo dosáhnout zvýšením stožárů, což pro nás není optimální cesta, protože strategie rozvoje Jihomoravského kraje je založena také na cestovním ruchu.



Uvedl jste, že v našem kraji je nejperspektivnějším alternativním zdrojem energie biomasa. Podporuje kraj nějakým způsobem její energetické využití?

Jako kraj k tomu nemáme příliš možností, je to spíše záležitost přístupu vlády a ministerstva životného prostředí. V kraji máme řadu dotačních titulů z environmentální oblasti, například i pro odpadové hospodářství nebo protipovodňová opatření. Zatím jsme se nesetkali s takovou poptávkou, abychom v rámci našeho fondu životního prostředí zřídili titul na podporu energetického využití biomasy. Pokud budou zájemci, jsme schopni na to reagovat, podobně jako jsme se aktivně postavili k podpoře protipovodňových opatření. Tam se podařilo do letošního rozpočtu prosadit 34 milionů korun na investice a 10 milionů korun na protipovodňové projekty, což je poměrně revoluční podpora.



Mluvil jste o využívání obnovitelných zdrojů v budoucnosti. Jak je na tom jižní Morava ve srovnání s ostatními kraji dnes?

Srovnávací údaje je těžké získat, ale víme, že jako Česká republika jsme dnes zhruba na polovině osmiprocentního limitu, který jsme se zavázali splnit do roku 2010. Čtyři procenta nejsou mnoho, západní Evropa je určitě dál, ale také na tom pracuje o dvě desetiletí déle. Stanovené limity jsou poměrně přísné, a abychom je v budoucnu dokázali plnit, je třeba podporovat v jednotlivých oblastech ty druhy obnovitelných zdrojů, které mají reálnou naději na efektivní využívání. Vedle přímé podpory na výstavbu nových kapacit je stejně tak je důležité investovat do zdokonalování technologií.



Technologie pro využití obnovitelných zdrojů energie jsou k vidění i na Ekologických veletrzích. V čem vidíte největší přínos této výstavní akce?

Pokládáme za velký úspěch, že se před rokem podařilo výstavu Vodovody – Kanalizace přemístit do Brna a spojit s veletrhem Envibrno. Došlo tím ke znásobení výsledného efektu obou akcí. Jestliže letos vystavuje 330 firem z 12 zemí a došlo k šestnáctiprocentnímu nárůstu vystavovatelů, hovoří to za vše. V řadě oblastí jsem od loňska zaznamenal kvalitativní posun, jako příklad za všechny mohu uvést protipovodňová opatření. Je tady vidět zájem odborné i laické veřejnosti, například pro starosty, kteří si mohou na vlastní oči prohlédnout technologie, mluvit s úředníky i dodavatelskými firmami, to má velký význam. Den strávený na tomto veletrhu určitě není ztráta času. Pokud se podaří v rámci sousedské přeshraniční spolupráce dát veletrhu větší mezinárodní akcent, o což se snažíme, přibude návštěvníků i vystavovatelů z okolních zemí. Jsem přesvědčen, že význam těchto veletrhů dále poroste a že přestěhování „Vodky“ do Brna byla správná volba.



Je Brno a Jihomoravský kraj výhodou, že se tyto veletrhy konají právě tady?

Určitě. Jihomoravský kraj patří k nejaktivnějším v čerpání prostředků pro oblast životního prostředí a vodního hospodářství. Velkých projektů v oblasti budování čistíren odpadních vod, kanalizací a dalších je v našem regionu opravdu hodně, takže konání veletrhu v Brně má i z tohoto pohledu své opodstatnění. Jižní Morava si takovou akci zaslouží.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí